Vlárská dráha

Brno – Kyjov – Veselí nad Moravou – Trenčianska Teplá
Železniční stanice Bučovice
Stát	Česko Česko a Slovensko Slovensko
Číslo	Česko: 340 (Brno–Kunovice) 341 (Kunovice – Vlárský průsmyk) Slovensko: 123
Provozovatel dráhy	Správa železnic / ŽSR
Technické informace
Délka	179 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3
Napájecí soustava	25 kV, 50 Hz (jen v úseku Brno – Blažovice, zbytek neelektrizován)
Maximální sklon	15 ‰
Počet kolejí	1 (2 v úseku Odbočka Brno-Černovice (Slatinská) – Veselí nad Moravou)
Maximální rychlost	115 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 0,000 Brno hlavní nádraží Svratka trať do Střelic a Břeclavi Svratka trať do Přerova Svitava 5,278 Brno-Černovice trať do Brna-Židenic 6,207 2,230 Brno-Černovice (Slatinská) 6,100 Brno-Slatina dálnice D1 9,286 Šlapanice zastávka 10,422 Šlapanice Říčka 12,556 Ponětovice 16,264 Blažovice vlečka do Cementárny Mokrá Blažovická spojka – směr Přerov trať Brno–Přerov Rakovec 20,516 Křenovice dolní nádraží silnice II/416 Litava 23,743 Slavkov u Brna silnice I/54 Nížkovický potok Litava 28,418 Křižanovice 31,270 Marefy Litava 33,342 Bučovice silnice II/431 Litava Litava 37,081 Nevojice Litava 40,035 Nesovice Hvězdlička silnice II/429 Litava 44,117 Brankovice Nemotický potok silnice II/429 trať do Koryčan 47,710 Nemotice Kyjovka 53,668 Jestřabice Kratinka 57,963 (býv. Hr.) Bohuslavice u Kyjova Kyjovka silnice II/432 Kyjovka Bohuslavický potok Kyjovka 62,400 Kyjov silnice I/54 trať do Mutěnic Kyjovka 64,368 Kyjov zastávka silnice II/432 přeložka od roku 1941 67,300 68,900 Hruškovice 70,200 Vlkoš 74,300 Vracov Hlinický potok 77,694 Bzenec Vracovský potok silnice II/426 trať do Moravského Písku trať Břeclav–Přerov Syrovinka Nová Morava Struha Baťův kanál Morava silnice I/55 trať do Sudoměřic nad Moravou 87,828 Veselí nad Moravou silnice I/54 trať do Nového Mesta nad Váhom 89,992 Veselí nad Moravou-Milokošť Svodnice 91,692 Uherský Ostroh silnice I/71 Okluky silnice I/55 Chylický potok 95,720 Ostrožská Nová Ves 96,890 Ostrožská Nová Ves lázně Petříkovec 99,395 Kunovice zastávka Olšava 100,702 silnice I/50 trať do St. Města u Uh. Hradiště 101,389 Kunovice 104,060 Vésky 105,100 AHr Popovice 106,060 Popovice u Uherského Hradiště Olšava Olšava 109,931 Hradčovice Holomňa 114,005 Havřice 116,164 Uherský Brod silnice II/490 Olšava silnice II/495 Bánovský potok Olšava 119,582 Újezdec u Luhačovic trať do Luhačovic Šťávnice 122,625 Šumice silnice II/495 124,754 Nezdenice 127,127 Záhorovice silnice II/495 129,424 Bojkovice silnice II/496 Olšava silnice II/495 130,769 Bojkovice město silnice II/495 133,541 Pitín zastávka Olšava silnice II/495 137,143 AHr Pitín silnice II/495 139,479 Hostětín Koleláč Olšůvka silnice II/495 silnice II/495 143,988 Slavičín silnice II/495 Říka Říka 147,094 Divnice Říka 148,409 Bohuslavice nad Vláří Vlára Vlára 153,450 Popov Vlára trať do Horní Lidče Brumovka 157,790 Bylnice silnice I/57 160,802 Svatý Štěpán silnice I/57 162,880 Vlárský průsmyk 163,500 12,649 státní hranice CZ/SK Vlára Vlára silnice I/57 7,740 Horné Srnie silnice I/57 trať do Lednických Rovní 3,738 Nemšová Váh dálnice D1 Kočkovský kanál trať do Žiliny 0,000 Trenčianska Teplá trať do Trenčianských Teplic trať do Bratislavy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlárská dráha (též Vlárská trať) je mezistátní železniční trať Brno – Kyjov – Veselí nad Moravou – Trenčianska Teplá o délce 179 km, která je dnes v jízdním řádu pro cestující rozdělená do tabulek s čísly 340 (Brno – Uherské Hradiště) a 341 (Staré Město u Uherského Hradiště – Vlárský průsmyk) v Česku a do tabulky číslo 123 na Slovensku. Nazývá se podle řeky Vláry, podél níž je vedena její koncová část. Na jiných místech vede trať údolím Litavy, Kyjovky nebo Olšavy. Vlárská dráha byla vybudována v pěti etapách od 1. dubna 1883 do 28. října 1888. Na své trase mimoúrovňově kříží dvě jiné tratě (Brno–Přerov a Přerov–Břeclav), s nimiž je propojena krátkými spojkami.

Vlárská dráha vede z Brna přes Blažovice, Slavkov u Brna, Bučovice, Nesovice, Nemotice, Kyjov, Bzenec, Veselí nad Moravou, Kunovice, Uherský Brod, Újezdec u Luhačovic, Bojkovice, Pitín, Bylnici a Vlárský průsmyk do slovenské Trenčianské Teplé. Vlárská dráha je v úseku Odbočka Brno-Černovice (Slatinská) – Veselí nad Moravou dvoukolejná a zbývající delší úsek až do Trenčianské Teplé je jednokolejný. Kromě úseku Brno – Blažovice, který byl elektrizován v roce 1996, se jedná o neelektrizovanou trať.

Vlárská dráha je v úseku Brno – Kunovice součástí celostátní dráhy a navazující úsek Kunovice – Trenčianska Teplá je kategorizován jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele tehdejší Správou železniční dopravní cesty v roce 2008 byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať. Úsek Brno – Staré Město u Uherského Hradiště je začleněn do integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje jako rychlíkové linky R56 (spěšné vlaky) a R18 (úsek Veselí nad Moravou – Staré Město u Uherského Hradiště) a linka osobních vlaků S6.

Stavba trati probíhala v 80. letech 19. století a do provozu byly dávány jednotlivé úseky následovně:

• 1. dubna 1883: Kunovice – Uherský Brod
• 20. července 1884: Kyjov – Bzenec
• 4. června 1887: Bzenec – Kunovice
• 10. října 1887: Brno – Kyjov
• 28. října 1888: Uherský Brod – Trenčianska Teplá^[1]

(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0

(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0

Vlárská dráha byla vybudována jako součást Českomoravské transverzálky, podobně jako např. trať Brno–Jihlava. V roce 1919 zasáhla Vlárskou dráhu v úseku Kunovice – Trenčianska Teplá devastující povodeň, což způsobilo, že byl v tomto úseku na nějakou dobu zastaven provoz. V roce 1934 byla vybudována spojka Vlárské dráhy z Blažovic do Holubic na trati Brno–Přerov. Vzhledem k nedostatečné kapacitě byla v roce 1937 dána do provozu druhá kolej v úseku odbočka Brno-Černovice (Slatinská) – Veselí nad Moravou. V roce 1941 byla zprovozněna přeložka krátkého úseku v Kyjově. V roce 1996 probíhala elektrizace v úseku Brno – Blažovice.^[zdroj?] Elektrický provoz na této části tratě, včetně spojky Blažovice – Holubice, byl zahájen 4. října 1996.^[2] Zbývající část tratě Blažovice – Trenčianska Teplá není elektrizována. Od roku 2008 je úsek Kunovice – Trenčianska Teplá kategorizován jako regionální dráha, do té doby byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať.

Osobní provoz na trati v historii Vlárské dráhy kromě vlaků spíše lokálního významu zahrnoval do konce 80. let i několik významnějších vlaků. Tak např. denně byly provozovány dva páry rychlíků, které spojovaly Brno s Trenčianskou Teplou (z Brna rychlík odjížděl kolem 8. a 13. hodiny, z Trenčianské Teplé kolem 13. a 19. hodiny, celková jízdní doba se pohybovala kolem 3,5 hodiny). Rychlíky spojující Brno s Trenčianskou Teplou byly koncipovány jako návazné vlaky k významné železniční tepně směřující do Tater a dále do východoslovenských Košic. Význam tohoto spojení však zejména v 90. letech 20. století vymizel s rozmachem autobusové dopravy na Slovensko. Část Vlárské dráhy dále využíval i noční rychlík Petrov z Brna do Košic (v úseku Brno – Bzenec, jeho první zastávkou byla železniční stanice Slavkov u Brna) nebo noční vlak Děvín (v úseku Brno – Veselí nad Moravou) jedoucí z Bratislavy do Prahy přes Myjavu a Piešťany.^[3]

I v současnosti^[kdy?] převažují vlaky regionálního významu. Nakrátko bylo od jízdního řádu 2010/2011 obnoveno přímé spojení Brna s Trenčianskou Teplou prostřednictvím víkendového spěšného vlaku. Na základě dohody se slovenským dopravcem ZSSK je od prosince 2012 zajištěno spojení už jen s přestupem v pohraniční přechodové stanici Vlárský průsmyk.^[4] V roce 2015 probíhala modernizace a obnova železničního svršku tratě v úseku Brno – Nesovice. Od března 2016 byl po trati (v úseku Kunovice – Trenčianska Teplá) provozován expres společnosti Arriva vlaky jedoucí po trase Praha – Nitra a od jízdního řádu 2019/2020 provozuje Arriva všechny pravidelné osobní vlaky v úseku Staré Město u Uherského Hradiště – Bylnice a několik osobních vlaků v úseku Staré Město u Uherského Hradiště – Veselí nad Moravou.

Zlínský kraj měl v roce 2023 zájem o obnovení přeshraničního provozu přes Vlárský průsmyk od jízdního řádu 2024/2025.^[5] K tomu však nedošlo, a i v tomto jízdním řádu byl přes hranici veden pouze 1 pár vlaků.^[zdroj?]

Počáteční úsek Vlárské dráhy Brno – Blažovice je běžně projížděn rychlíky na trase Brno – Přerov nebo Brno – Olomouc, protože je tato trať kratší a kapacitnější než vlastní trať Brno–Přerov přes Chrlice. Tyto vlaky však v tomto úseku nezastavují.

• 
  Brno hlavní nádraží
• 
  Brno-Černovice
• 
  Brno-Slatina
• 
  Šlapanice zastávka
• 
  Šlapanice
• 
  Ponětovice
• 
  Blažovice
• 
  Křenovice dolní nádraží
• 
  Slavkov u Brna
• 
  Křižanovice
• 
  Marefy
• 
  Bučovice
• 
  Nevojice
• 
  Nesovice
• 
  Brankovice
• 

  (c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
  Jestřabice
• 

  (c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
  Bohuslavice u Kyjova
• 
  Kyjov
• 

  (c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
  Kyjov zastávka
• 

  (c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
  Vlkoš
• 

  (c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
  Vracov
• 
  Bzenec
• 
  Veselí nad Moravou
• 
  Veselí nad Moravou-Milokošť
• 
  Uherský Ostroh
• 
  Ostrožská Nová Ves
• 
  Ostrožská Nová Ves lázně
• 
  Kunovice zastávka
• 
  Kunovice
• 
  Vésky
• 
  Popovice u Uherského Hradiště
• 
  Hradčovice
• 
  Havřice
• 
  Uherský Brod
• 
  Újezdec u Luhačovic
• 
  Šumice
• 
  Nezdenice
• 
  Záhorovice
• 
  Bojkovice
• 
  Bojkovice město
• 
  Pitín zastávka
• 
  Hostětín
• 
  Slavičín
• 
  Divnice
• 
  Bohuslavice nad Vláří
• 
  Popov
• 
  Bylnice
• 
  Trenčianska Teplá

• Slavičín (nádraží)
• Slavkov u Brna (nádraží)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlárská dráha na Wikimedia Commons
• Železniční trať Brno – Veselí nad Moravou Archivováno 26. 2. 2017 na Wayback Machine. z cyklu Brněnské televize