Vlčí jámy

Další významy tohoto výrazu naleznete na stránce Vlčí Jámy (rozcestník).

Přírodní památka Vlčí jámy
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Vlčí jáma v květnu 2023
Základní informace
Vyhlášení	5. září 1975[1]
Vyhlásil	Okresní národní výbor Karlovy Vary
Nadm. výška	984–1010[1] m n. m.
Rozloha	1,41 ha[2][3]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Karlovy Vary
Umístění	k. ú. Potůčky
Souřadnice	50°23′54,86″ s. š., 12°46′42,62″ v. d.
Vlčí jámy
Další informace
Kód	673
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlčí jámy jsou přírodní památka v Krušných horách v Karlovarském kraji. Nachází se na jihozápadním úbočí Blatenského vrchu severovýchodně od města Horní Blatná v katastrálním území obce Potůčky. Předmětem ochrany jsou středověké dobývky cínových rud, existence jeskynního ledu a výskyt kriticky ohrožených druhů mechů a živočichů.

Přírodní památka se skládá z Vlčí a Ledové jámy. Výše ve svahu se nachází Ledová jáma, která vznikla vytěžením cínovcového pásma Jiří. Je až dvacet metrů hluboká a velmi úzká, čímž je v ní omezen pohyb vzduchu. Vzniklo tak specifické mikroklima, díky kterému se na dně jámy hromadil sníh a led, který neroztál ani během léta. Roku 1813 pochází zmínka o využití ledu při léčení vojáků raněných v bitvě u Lipska.^[4] Proces tvorby ledu byl narušen v roce 2005, kdy byly z jámy nelegálně odvezeny téměř dvě tuny sněhu a ledu ke stavbě sněhuláka.^[5] Dalším negativním jevem, v jehož důsledku jeskynní led zcela vymizel, bylo sucho v letech 2017–2019.^[6]

Vlčí jáma vznikla odtěžením cínovcového pásma Wolfgang a pozdějším částečným zřícením stropů podzemních komor a skalních stěn. Propadlina je přes 120 metrů dlouhá, široká asi čtrnáct metrů a hluboká asi dvacet metrů.^[4] Pozůstatky obou dolů jsou památkově chráněné.^[7]

Ledovou jámu na počátku dvacátého století turisticky zpřístupnil hornoblatenský Krušnohorský spolek, který vybudoval kamenné schodiště.^[4]

Chráněné území vyhlásil Okresní národní výbor v Karlových Varech dne 5. září 1975 v kategorii chráněná přírodní památka.^[1]

Vlčí jámy leží na úbočí Blatenského vrchu v katastrálním území Potůčky v Krušných horách. V geomorfologickém členění Česka se nalézají v podcelku Klínovecká hornatina a okrsku Jáchymovská hornatina. Přírodní památka s rozlohou 1,412 hektarů se nachází v nadmořské výšce 984–1010 metrů (podle plánu péče nadmořská výška dosahuje až 1018 metrů^[8]).^[1] Jejich reliéf vznikl v důsledku hornické činnosti a skládá se z odvalů, štol a propadů podzemních prostor. Geologické podloží tvoří středně zrnitý, místy porfyrický autometamorfovaný biotitický granit. Předmětem těžby byly greisenové žíly s výskytem minerálů cínu, wolframu, lithia, molybdenu a bismutu. Hlavním těženým minerálem byl kasiterit, ale objevuje se zde také topaz, fluorit a turmalín.^[8] Působením erozivní činnosti ledu, kořenů rostlin a nevhodného chování návštěvníků dochází k drobení skal až k odlupování větších skalních bloků. Důsledkem většího sesuvu nebo zřícení v Ledové jámě by mohla být změna mikroklimatu, a tím narušení tvorby jeskynního ledu.^[5] Z půdních typů se vyskytují antropogenní půdy, kambizemní podzoly, mělké rankery až litozemě.^[8]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí leží chráněné území v chladné oblasti CH6,^[8] pro kterou jsou typické průměrné teploty −4 až −5 °C v lednu a 14–15 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 1000–1200 milimetrů, počet letních dnů je 10–30, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 140–160 a sněhová pokrývka zde leží 120–140 dnů v roce.^[9] Vodu z území odvádí umělý kanál Blatenský vodní příkop, ale přirozeně oblast patří do povodí Blatenského potoka.^[8]

V oblasti je druhově chudá vegetace. Dominují mladé horské smrčiny, v jejichž podrostu roste třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Podmínky na dně Vlčí jámy odpovídají subalpínským vysokobylinným nivám. K hojným druhům zde patří pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), bika lesní (Luzula sylvatica) a podbělice alpská (Homogyne alpina). Na okrajích jam roste například zlatobýl obecný (Solidago virgaurea) a bika sudetská (Luzula sudetica). Vlčí jáma je jediným místem v Česku, kde roste kriticky ohrožený druh mechu měďovka Mielichhoferova (Mielichhoferia mielichhoferiana), který je vázaný na odkryté žíly rud mědi.^[8] Druhým kriticky ohroženým druhem mechu na lokalitě je paprutka tundrová (Pohlia tundrae).^[10]

K předmětu ochrany patří životaschopná populace kriticky ohroženého plcha zahradního (Eliomys quercinus).^[10] Dalším kriticky ohroženým druhem na lokalitě je zmije obecná (Viperus berus). Ojediněle se tu na hranici svých ekologických podmínek objevuje slepýš křehký (Angius fragilis) a běžně také ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Pozůstatky štol jsou zimovištěm netopýrů, z nichž se zde vyskytuje netopýr severní (Eptesicus nilssoni), netopýr ušatý (Plecotus auritus), netopýr vodní (Myotis daubentoni) a netopýr vousatý (Myotis mystacinus).^[6]

Přírodní památka je přístupná po červeně značené turistické trase z Horní Blatné na Blatenský vrch. Souběžně s ní je značena také část naučné stezky Cesta A. Günthera.^[11] Vstup turistům již není umožněn ani do Ledové jámy z důvodu uvolňování a řícení skalních bloků.^[5][12]

• Seznam chráněných území v okrese Karlovy Vary
• Seznam památných stromů v okrese Karlovy Vary

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlčí jámy na Wikimedia Commons