Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie
Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie v Klementinu | |
---|---|
Vlašská kaple v Karlově ulici | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Čtvrť | Staré Město |
Souřadnice | 50°5′10,12″ s. š., 14°24′56,21″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | česká římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | pražská |
Status | kaple |
Datum posvěcení | 1600 |
Architektonický popis | |
Architekt | Domenico Bossi (Ottaviano Mascarino) |
Stavební sloh | manýrismus/baroko |
Výstavba | 1590–1597 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen, zdivo |
Další informace | |
Adresa | Karlova 11000 Praha 1-Staré Město |
Kód památky | 38162/1-7 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klementinum) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Klementinu, známá jako Vlašská kaple je římskokatolická kaple dokončená roku 1600 v barokním slohu. Nachází v Karlově ulici na Starém Městě v Praze 1. Stavebně je propojena s jezuitským komplexem Klementina, má společný vstupní portikus s kostelem sv. Klimenta a současně je umístěna za kněžištěm kostela Nejsvětějšího Salvátora.
Historie
Při staroměstské jezuitské koleji v místě dnešní kaple existovala již v roce 1569 starší kaple a oratoř, která sloužila pro potřeby pražské italské komunity.[1] Italové (Vlaši) si staroměstskou lokalitu zvolili proto, že zdejší jezuité se sídlem v Klementinu nabízeli kázání v italštině. Italská komunita se však rozrostla natolik, že původní kaple již kapacitně nedostačovala, proto byla v roce 1589 stržena a od roku 1590 celkově přestavěna. Nová kaple byla vysvěcena v na svátek Nanebevzetí Panny Marie v srpnu 1600 Monsignorem Filippem Spinellim, tehdejším papežským nunciem u dvora Rudolfa II.[2]
Ve spolupráci s jezuity pražští Italové založili duchovní společenství, z něhož se později vyvinula samostatná Vlašské kongregace Nanebevzetí Panny Marie. Ve Vlašské ulici na Malé Straně později vznikla kaple Panny Marie a sv. Karla Boromejského jako součást Vlašského špitálu, která staroměstskou kapli částečně nahradila. Tíživá finanční situace přiměla Kongregaci v roce 1942 převést obě kaple i špitál do vlastnictví italského státu.
Vlašská kaple prošla v letech 1715–1735, v souvislosti s výstavbou kostela sv. Klimenta, výraznými barokními úpravami, které významně změnily její vnitřní vzhled i dispozici. Došlo k přesunu hlavního oltáře z východní strany na západní, nad novým vchodem v původním místě oltáře byl vybudován malý balkon, kam byly později umístěny varhany. Pro vstup do kaple i kostela sv. Klimenta byl postaven společný vstupní portikus dle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Původní manýristická výzdoba kaple byla odstraněna a nahrazena barokní, v roce 1734 byla provedena nová malířská výzdoba včetně kupole.[3] Autoři nástěnných maleb nejsou s jistotou známi, jako možný autor hlavní fresky Nanebevzetí Panny Marie umístěné v kupoli je uváděn Giovanni Pietro Scotti.[3][4]
Popis
Jednoduchá kaple eliptického půdorysu byla vystavěna v letech 1590–1600 v manýristickém stylu. Svůj název vlašská (tj. italská) získala podle Vlašské kongregace tvořené komunitou Italů žijících v Praze na Malé Straně na protějším břehu Vltavy, pro něž byla vystavěna. Dnešní podoba kaple z let 1590-1600, vzniklá po celkové přestavbě staré kaple, díky své svébytné architektonické struktuře na eliptickém půdorysu s vnitřním ochozem, tvořícím malé mělké výklenkové kapličky, dodnes zaujímá význačné místo v historii české i evropské architektury, neboť je prvním příkladem[1] italské kaple na eliptickém půdorysu v Evropě severně od Alp.
Kapli s kupolí zdobila majestátní freska s výjevem nanebevzetí Panny Marie od neznámého a geniálního italského mistra tehdejší doby. I přes zasvěcení Panně Marii, byla kaple odedávna hovorově nazývána "Vlašská kaple", jak je ostatně běžně nazývána dodnes.
Galerie
- Večerní kaple
- Severní strana kaple s ochozem
- Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie od Josefa Berglera z roku 1813
- Pohled na oltář a kazatelnu
Reference
- ↑ a b HORYNA, Mojmír; OULÍKOVÁ, Petra. Kostel Nejsvětějšího Salvátora a Vlašská kaple. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006. 39 s. ISBN 80-7195-070-X. S. 33–37.
- ↑ OULÍKOVÁ, Petra. Klementinum : průvodce. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. 76 s. ISBN 80-7050-491-9. S. 65–66.
- ↑ a b FIALOVÁ, Hana. Vlašská kaple a italská komunita v Praze z hlediska konceptu paměti. Praha, 2008 [cit. 10-06-2024]. 80 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Studium humanitní vzdělanosti. Vedoucí práce Blanka Altová. s. 15–16. Dostupné online.
- ↑ PREISS, Pavel. Italští umělci v Praze. Praha: Panorama, 1986. 548 s. S. 405.
Literatura
- Eduard Škoda, Pražské svatyně, Libri, Praha 2002
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
- Dějiny Vlašské kaple na hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Skot, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Klementinu, známá jako Vlašská kaple
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie v Klementinu, Karlova ulice
Autor: Skot, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Klementinu, známá jako Vlašská kaple
Autor: Skot, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Klementinu, známá jako Vlašská kaple
Autor: Skot, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Klementinu, známá jako Vlašská kaple
Autor: Skot, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Klementinu, známá jako Vlašská kaple