Vlaštovičník větší

Jak číst taxoboxVlaštovičník větší
Vlaštovičník větší (Chelidonium majus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádpryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleďmakovité (Papaveraceae)
Rodvlaštovičník (Chelidonium)
Binomické jméno
Chelidonium majus
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus) je vytrvalá rostlina z čeledi makovité (Papaveraceae). Je to jediný druh rodu vlaštovičník. Český název vlaštovičník je překladem řeckého označení Χελιδóvιoν, odvozeného z Χελιδων /chelidon/vlaštovka.[1]

Popis

Vlaštovičník dorůstá výšky až jednoho metru. Listy jsou vstřícně postavené, vejčité, laločnatě vroubkované, na rubu řídce ochlupené. Kvete od května do září; žluté květy vyrůstají na dlouhých stopkách a vytvářejí okolíky. Po odkvětu dozrávají lesklá černohnědá semena v plodech, jimiž jsou šešulovité tobolky.[2] Lodyhy i listy se snadno lámou a na lomu roní tmavě žluté až oranžové mléko. Celá rostlina je jedovatá, zejména latex.[3]

  • listy a květy
    listy a květy
  • detail květu a poupata
    detail květu a poupata

Rozšíření

Eurasijský druh:[3] celá Evropa, Asie až po Mongolsko, na jihu po Írán, též sever Afriky. Je také široce rozšířený v Severní Americe, kam byl přivezen osadníky pro své léčivé účinky před rokem 1672.

Roste na půdách s vyšším obsahem dusíku a dostatečnou vlhkostí, nejčastěji podél cest a plotů, na rumištích, v křovích, zahradách aj.

Účinné látky a působení

Přes 20 alkaloidů, farmakologicky rozdílně působících. Jejich obsah kolísá (v průměru 0,15 % v plodech, 0,3–1 % v nati, až 2 % v kořenech). Obsah kolísá i během vegetačního období. Hlavním alkaloidem je chelidonin a s ním zejména sanguinarin, chelerythrin a berberin.[3] Přítomny jsou také deriváty kyseliny kávové.

Chelidonin je centrálně působící sedativum a analgetikum; chelerythrin je lokálně dráždivý a tlumí respirační centrum v CNS; sanguinarin je inhibitor acetalcholinesterázy; berberin stimuluje hladké svalstvo a působí jako cholekinetikum.[3]

Léčivé účinky

Působí přes ústřední nervstvo na hladké svalstvo dělohy a srdeční činnost, zvyšuje krevní tlak, rozšiřuje koronární cévy, uvolňuje křeče průdušek a střev. Užívá se jako spasmolytikum a cholagogum, působí povzbudivě na hladké svalstvo dělohy a srdeční činnost, zvyšuje krevní tlak, rozšiřuje koronární cévy, uvolňuje křeče průdušek a střev.[4] Odvar z vlaštovičníku údajně působí proti dráždivému kašli a ulevuje při bolestech spojených s chorobami žlučníku. Opakovaným potíráním čerstvě prýštícím mlékem s cytostatickým až leptavým účinkem se v lidovém léčitelství odstraňují bradavice. Toto užití latexu je třeba zamítnout.[4] Přestože šťáva je očím nebezpečná a vyvolává silné pálení, někteří léčitelé v minulosti aplikovali malé množství do očního koutku při léčbě některých zákalů. Historicky byly vlaštovičníku přičítány mimořádné léčivé i magické účinky a někteří léčitelé dodnes věří v jeho účinek i proti některým druhům vnitřní rakoviny. Mírný cytostatický účinek je nicméně považován za prokázaný.[4] Jedovatost je v literatuře údajně přeceňovaná.[5]

Toxické účinky

Toxický efekt je především připisován chelerythrinu. Symptomy kontaktní intoxikace latexem jsou dermatitidy a nebezpečné poškození spojivky a rohovky po vemnutí do oka (vlivem sanguinarinu). Požití bylinného materiálu může vyvolat podráždění trávicího ústrojí včetně tvorby puchýřků na sliznici úst a hrdla, nauzeu, drastické krvácivé průjmy spojené s kolikou. V praxi jsou otravy vlaštovičníkem řídké pro jeho nepříjemnou chuť a vůni.[3]

Sběr a úprava v bylinářství

Užívá se nať a oddenek. Nať se sbírá na počátku květu. Nepoužije-li se čerstvá, je třeba ji rychle usušit, aby se předešlo fermentaci. Obsah alkaloidů stoupá během vegetačního období. Droga omamně zapáchá a chutná palčivě hořce. Při skladování snadno plesniví.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://is.muni.cz/th/383667/ff_b/bakal._prace.pdf - Tereza Šarounová: Vybrané české názvy léčivých rostlin
  2. ↑ www.klidapohoda.unas.cz Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine., vlaštovičník větší, botanický popis
  3. ↑ a b c d e BALOUN, Jan; JAHODÁŘ, Luděk; LEIFERTOVÁ, Irena, ŠTÍPEK, Stanislav. Rostliny způsobující otravy a alergie. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1989. 276 s. S. 135–6. 
  4. ↑ a b c d MUDR. KORBELÁŘ, CSC., Jaroslav; ENDRIS, Zdeněk. Naše rostliny v lékařství. Ilustrace Jindřich Krejča. 4. vyd. Praha: Avicenum, 1974. 496 s. S. 452–3. 
  5. ↑ HOFFMANOVÁ, Eva; JEBAVÝ, František. Rostliny v domácí lékárně. Božkov: Knihkupectví "U podléšky", 1991. 

Literatura

  • Jirásek Václav (Doc. RNDr. CSc.); Starý Fr. (RNDr.PhMr. CSc): Kapesní atlas léčivých rostlin - SPN Praha 1986, 1. vyd., (320 stran) str.298.
  • Treben Maria: Zdraví z boží lékárny - nakl. Dona České Budějovice 1991, 1. vyd. (98 stran)
  • Vermeulen Nico: Encyclopedie van Kruiden - Rebo Int. B.V., Lisse, Nizozemí; česky Encyklopedie bylin a koření - Rebo CZ Čestlice 2001, 2. vyd., (322 stran) str. 83-84.
  • AICHELE, Dietmar; GOLTEOVÁ-BECHTLEOVÁ, Marianne. Co tu kvete?. 3. vyd. Praha: Knižní klub, 2007. 432 s. ISBN 978-80-242-1762-8. S. 180. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Koeh-033.jpg
Schöllkraut. A Pflanze in natürl. Grösse; 1 innere Blüthe, vergrössert; 2 Staubgefässe von verschiedenen Seiten, desgl.; 3 Pollen, desgl.; 4 Stempel, desgl.; 5 geschlossene Frucht, natürl. Grösse; 6 geöffnete Frucht, desgl.; 7 Stempel im Querschnitt, desgl.; 8 Same, natürl. Grösse und vergrössert; 9 derselbe im Querschnitt, vergrössert.