Vladan Desnica

Vladan Desnica
Narození17. září 1905
Zadar
Úmrtí4. března 1967 (ve věku 61 let)
Záhřeb
Místo pohřbeníIslam Grčki
Povoláníspisovatel, autor sci-fi, romanopisec, prozaik, básník, dramatik a překladatel
Alma materFakulta humanitních a sociálních věd
Právnická fakulta v Záhřebu
Antun Vrančić High School
OceněníZmajeva nagrada (1957)
PříbuzníStojan Janković (dědeček)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladan Desnica (v srbské cyrilici Владан Десница; 17. září 1905[1] - 4. března 1967, Záhřeb) je srbský spisovatel 20. století.[2]

Biografie

Desnica pocházel ze srbsko rodiny[1][3], která žila v oblasti tzv. Krajiny, tedy Srby obydlené hranice mezi Dalmácií a Bosnou a Hercegovinou. Studoval gymnázium ve Splitu i Šibeniku. Vysokou školu studoval v Záhřebu a později i v zahraničí (Paříž). Stal se právníkem a také soudcem.[4]

Desnica, který byl vzdělaný po filozofické stránce, začal být literárně aktivní již v 30. letech 20. století. Jeho prvním literárním textem byla esej o srbském vzdělanci Dositeji Obradovićovi.[3] Desnica tvořil nicméně především v období, kdy jugoslávské literatuře dominoval socialistický realismus, témata z války a partyzánského odboje. Lze ho proto zařadit mezi skupinu autorů, kteří byli aktivní až v pozdějším věku.[1] I přesto však již na začátku 50. let ve svém prvním románu "Zimsko ljetovanje" (zimní dovolená) poskytl na události druhé světové války zcela jiný pohled, než byl pohled čistě ideologický.[2] Vyhnul se v něm totiž jakýmkoliv odkazům na tehdy dominantní umělecký proud.[3] Ve své další tvorbě se držel opět stranou oficiální linie a soustředil se především na popis různých vztahů mezi lidmi v menších městech a na vesnicích rodné Dalmácie.[3][1] Jeho soubory povídek "Olupine na suncu" (1952), či "Tu, odmah pored nas" (1956), "Proljeće u Badrovcu" (1955), nebo "Fratar sa zelenom bradom" (1959) patří mezi díla tohoto rázu. Tvorba spíše deskriptivního rázu s regionálním podtónem[3] a odkazující jakoby nepřímo na Sima Matavulje se postupem času v pozdějších letech problematizuje a stává se komplexnější. Objevily se v ní například i psychologické a až meditativní prvky.

V jednom ze svých nejznámějších děl, románu "Proljeća Ivana Galeba" (Jara Ivana Galeba), vykreslil např. obraz nemocného intelektuála, ležícího v nemocnici a rozmýšlejícího nad otázkami nemoci a morálky.[5] Literární kritika považuje ale za nejklíčovější Desnicovo dílo dodnes román s názvem Zimsko ljetovanje (Zimní dovolená).

Desnica byl aktivní také i v oblasti tvorby filmové. V roce 1954 napsal scénář pro známý jugoslávský film Koncert. Řada Desnicových románů i povídek byla navíc po jeho smrti také zfilmována.

Vladan Desnica zemřel v Záhřebu jako uznávaný spisovatel. V současné době si jej, podobně jako v případě řady jiných autorů, nárokují jak srbská, tak i chorvatská literatura. Chorvati jej považují za jednoho ze svých nejvýznamnějších spisovatelů druhé poloviny 20. století.

Tvorba

Desnicova tvorba byla i románová, i povídková, nicméně Desnicovy povídky jsou mnohem početnější, než romány.[zdroj?]

  • Zimsko ljetovanje, 1950.
  • Olupine na suncu, (sbírka povídek) 1952.
  • Proljeće u Badrovcu, (sbírka povídek) 1955.
  • Tu, odmah pored nas, (sbírka povídek) 1956.
  • Slijepac na žalu, (sbírka poezie) 1956.
  • Proljeća Ivana Galeba, (román) 1957.
  • Fratar sa zelenom bradom, (sbírka povídek) 1959.
  • Pronalazak Athanatika, (nedokončený román)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 374. (srbochorvatština) 
  2. ↑ a b Jovan Deretić - Kratka istorija srpske književnosti (srbsky), kapitola Vladan Desnica
  3. ↑ a b c d e PROSPEROV NOVAK, Slobodan. Povijest hvratske književnosti - sjećanje na dobro i zlo. [s.l.]: Marijan tisak ISBN 953-214-207-X. Kapitola Vladan Desnica, bilježnik poratne dezintegracije, s. 167. (chorvatština) 
  4. ↑ FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 375. (srbochorvatština) 
  5. ↑ PROSPEROV NOVAK, Slobodan. Povijest hvratske književnosti - sjećanje na dobro i zlo. [s.l.]: Marijan tisak ISBN 953-214-207-X. Kapitola Roman o prvom poratnom libertincu Ivanu Galebu, s. 90. (chorvatština) 

Externí odkazy