Vladimír Úlehla
prof. PhDr. Vladimír Úlehla | |
---|---|
Narození | 16. července 1888 Vídeň Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 3. července 1947 (ve věku 58 let) Brno Československo |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Povolání | ekolog, etnograf, folklorista, biolog, vysokoškolský učitel a sběratel lidových písní |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Příbuzní | Marie Úlehlová-Tilschová švagrová |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vladimír Úlehla (16. července 1888, Vídeň – 3. července 1947, Brno) byl moravský spisovatel, fyziolog rostlin, ekolog, etnograf a filozof.
Život
Narodil se v rodině Josefa Úlehly (1852–1933) ředitele školy v Čejči a Emmy rozené Schmidtové. Měl bratra Miloslava (1890). Jeho první manželkou byl Marta roz. Pospíšilová (1901–1977), druhou Marie roz. Hradilová.[1]
Vystudoval gymnázium ve Strážnici a poté Filozofickou fakultu na Univerzitě Karlově, kde promoval v roce 1918.
Po roce 1918 pracoval na nově založené Masarykově univerzitě v Brně, kde se stal se budovatelem Ústavu pro fyziologii rostlin a prvním ekofyziologem. Roku 1928 byl iniciátorem Výstavy soudobé kultury v Brně, kde organizoval expozici vědy a školství. V letech 1934 a 1938 pracoval jako vědecký redaktor v Lidových novinách, kde vyšlo 1 139 jeho článků ze světa vědy, ekologické úvahy, národopisné články, eseje o rostlinách, o poslání inteligence, o životě a jeho smyslu.[2] V letech 1945–1946 byl děkanem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Úlehla je také autorem řady knih, např. „Zamyšlení nad životem“, „Za oponou života“, „Život vesmírný“, „Záhada smrti“.[3] V Brně bydlel na adrese Preslova 23. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, skupina H5/hrob č. 94.
Dílo
Spisy
- O vývoji, rozmnožování a rodozměně u rostlin – Plzeň: A. Batěk, 1908
- Pharbitis hispida choisy: několik poznámek k životopisu ovíjivé rostliny – Brno: vlastním nákladem, 1922
- Přírodopis pro měšťanské školy: třetí a čtvrtý stupeň: Říše živočišná, lidské tělo, říše rostlinná a nerostná – upravili Josef Groulík, Josef Úlehla a Vladimír Úlehla. Olomouc: Romuald Promberger, 1927
- Zamyšlení nad životem: dnešní stav základního problému biologického – Praha: Život a práce, 1939
- Za oponou života: domněnky o podstatě života. Díl první, Život v mysli primitivní a starověké – Praha: Život a práce, 1940
- Rok s rostlinami – obrázky kreslila Marta Úlehlová. Praha: Česká grafická unie, 1941
- Život vesmírný: domněnky o původu života. První díl – Praha: Život a práce, 1944
- Jan Evangelista Purkyně a jeho přínos pro anatomii a fysiologii rostlin [rukopis] – Brno: 1945
- Záhada smrti: úvaha biologova – Praha: Alois Svoboda, 1945
- Napojme prameny: o utrpení našich lesů – s doslovem A. Zlatníka. Praha: Život a práce, 1947
Překlady
- Elixíry života: o hormonech a vitaminech – Heinz Graupner. Praha: Čin, 1940
- Technika života – Alexander Niklitschek. Praha: Čin, 1941
Odkazy
Reference
- ↑ www.myheritage.cz [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ IVAN ÚLEHLA: Vladimír Úlehla. vesmir.cz [online]. [cit. 2019-09-07]. Dostupné online.
- ↑ PŘÍRODA A PAMÁTKY V OKOLÍ MACHOVÉ – OSOBNOSTI REGIONU – Prof. PhDr. VLADIMÍR ÚLEHLA, přírodovědec, ekolog, etnograf, filozof. jirikalab.estranky.cz [online]. [cit. 2019-09-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Osoba Vladimír Úlehla ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Úlehla
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Kkominik, Licence: CC0
hrob Vladimíra Úlehly