Vladimír Šilhavý

Vladimír Šilhavý
Narození20. července 1913
Kutná Hora
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. července 1984 (ve věku 70 let)
Třebíč
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánílékař, malíř a entomolog
PříbuzníMohamed Ali Šilhavý (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pamětní deska ve Starči

Vladimír Šilhavý (20. července 1913, Kutná Hora[1][2]6. července 1984, Třebíč[3]) byl český lékař, zoolog a výtvarník.

Biografie

Narodil se v Kutné Hoře, jeho otcem byl řídící učitel Eduard Šilhavý (archeolog a sběratel pověstí z okolí Předína), dětství prožil v Budíkovicích, kde pracoval jeho otec jako řídící učitel. V roce 1917 se v Budíkovicích narodil jeho bratr Přemysl (později známý jako Mohamed Ali Šilhavý). Později vystudoval gymnázium v Třebíči, kde v roce 1932 odmaturoval,[4] tam jej vzdělávali profesoři přírodních věd Alois Dichtl a Antonín Růžička.[5] Později studoval medicínu v Brně, kdy byl v roce 1938 nucen přerušit studia. V roce 1945 pak dokončil studium. Po vystudování nastoupil na dvouletou praxi[5] do Nemocnice Třebíč, kde působil zpočátku jako sekundář, po skončení povinné vojenské služby nastoupil jako praktický lékař do Starče. V roce 1973 se přestěhoval do Třebíče, roku 1979 pak odešel do důchodu.[3][6]

Roku 2003 mu byla odhalena pamětní deska ve Starči, je umístěna na domě, ve kterém žil a v roce 2007 obdržel čestné občanství Starče.[3][5]

Dílo

Byl zakladatelem a dlouholetým předsedou (1961–1984)[3] přírodovědeckého klubu při tehdejším Západomoravském muzeu v Třebíči, patřil k uznávaným vědcům v oboru entomologie.[4] Byl autorem mnoha článků a přednášek věnovaných primárně výzkumu brouků v Československu a primárně na Mohelenské hadcové stepi. V šedesátých letech 20. století Entomologická společnost při ČSAV uspořádala pod patronací dr. Šilhavého v Třebíči Entomologické dny.[2] Již ve třicátých letech publikoval první práce v oboru entomologie. Věnoval se primárně studiu sekáčů, kdy v roce 1960 byla přijata jeho oprava soustavy sekáčů. Sekáče studoval i na Balkáně, v Sovětském svazu, Asii, Egyptě, severní Africe, na Kubě, v Koreji, Indii a na Srí Lance. Získal titul kandidát věd v oboru zoologie. Popsal celkem 20 nových druhů sekáčů, 8 rodů sekáčů, 3 podčeledi, 1 čeleď a 2 podřádů. Celkem popsal 150 nových taxonů sekáčů.[5] V roce 1971 obdržel funkci generálního sekretáře Centre international de documentation arachnologigue v Paříži.[3][7]

Bylo po něm pojmenováno několik taxonů živočichů Hummelinckiolus silhavyi (Cokendolpher & Poinar, 1998), Pashokia silhavyi (Martens, 1977), Opilio silhavyi (Kratochvíl, 1936), Siro silhavyi (Kratochvíl, 1937), Stylocellus silhavyi (Rambla, 1991), Manahunca silhavyi (Avram, 1977), Mitostoma silhavyi (Roewer, 1951).[5]

Bibliografie

  • Nejznámější sekáči v naší republice. 1934
  • Složení mravenčí zvířeny hadcové stepi u Mohelna. Příroda 1936
  • Pavouci chytají včely. Včela moravská 1934
  • Nález užovky stromové na Třebíčsku. Vlastivědný věstník Vysočiny 1961
  • Entomofauna Třebíčska. Vlastivědný zpravodaj Třebíč 1966
  • Řád sekáči – Opilionidea. Klíč zvířeny ČSSR. Academia Praha 1979
  • Příroda Třebíčska. Ondráčková a kol. Brno 1980

Umění

Zúčastnil se malířských kursů, ale primárně byl výtvarným autodidaktem. Postupně dospěl ke specifickému výtvarnému stylu, který používal primárně pro náměty z orientálního prostředí. Byl krajinářem, figuralistou a portrétistou. Do roku 1983 vystavoval celkem na šesti samostatných výstavách (v letech 1942, 1943, 1944, 1965, 1982 a 1983, v roce 2003 pak i ve Starči[3]) a na mnoha desítkách výstav skupinových.[2]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Kutná Hora
  2. a b c DOČEKAL, Jan. Lékař, zoolog, ale také malíř. Jiskra. 1983-07-06, roč. 1983, čís. 27, s. 3. 
  3. a b c d e f MAHR, Robert. Kronika Horácka - významné osobnosti - Vladimír Šilhavý. www.kronikahoracka.cz [online]. [cit. 2016-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-29. 
  4. a b Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 41. 
  5. a b c d e BEZDĚČKA, Pavel. Vzpomínka na Dr. Vladimíra Šilhavého. In: Muzeum Vysočiny. Acta rerum naturalium. 1.. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2008. Dostupné online. ISSN 1801-5972. Svazek 5. S. 259–266.
  6. FOLK, Čestmír. K sedmdesátinám MUDr. Vladimíra Šilhavého. Živa : časopis přírodnický. 1853-1914. 1984, roč. 32, čís. 1, s. 21. 
  7. Významní přírodovědci Třebíčska [online]. Třebíč: Město Třebíč [cit. 2019-06-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Plaque of home of Vladimír Šilhavý in Stařeč, Třebíč District.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska domu, kde žil Vladimír Šilhavý ve Starči, okr. Třebíč.