Vladimír Šrámek (překladatel)
Vladimír Šrámek | |
---|---|
Narození | 6. září 1893 Libochovice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 4. května 1969 (ve věku 75 let) Praha Československo |
Povolání | překladatel, divadelní režisér, dramaturg a režisér |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | divadelní režie, překladatelská činnost a dramaturgie |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vladimír Šrámek (6. září 1893 Libochovice[1] – 4. května 1969 Praha) byl český divadelní režisér a překladatel ze staré řečtiny, latiny a němčiny.
Život
Vladimír Šrámek vystudoval na Univerzitě Karlově práva, tam rovněž získal i titul JUDr., profesně však tíhl k divadelnímu řemeslu. V průběhu času se věnoval divadelní režii a dramaturgii, nezřídka i hrál (epizodicky rovněž ve filmu), soustavně překládal starověké divadelní hry z řečtiny a latiny.
Před odchodem na odpočinek zastával i funkci režiséra a ředitele (1950–1951) v královéhradeckém Krajském oblastním divadle, dnes Klicperově divadle.
Literární dílo – překlady
Na rozdíl od uznávaného klasického filologa Otmara Vaňorného, který ve svém překladu Iliady i Odysseie zachoval hexametr, Vladimír Šrámek použil při překladu obou eposů volný verš a zvolil moderní básnický jazyk. Klasičtí filologové měli k tomuto přístupu výhrady, ale zároveň oceňovali básnickou krásu Šrámkova textu. Odysseia ve Šrámkově překladu vyšla poprvé v roce 1940 a u čtenářů měla velký úspěch.
Jan Křesadlo ve svém díle Astronautilía (Hvězdoplavba) zpochybňuje Šrámkův překlad ze starořečtiny a tvrdí, že minimálně Odysseiu prokazatelně přeložil z německého překladu Vossova.[2]
- Aischylos: Oresteia, z řeckého originálu (Praha, 1946, 1956)
- Aischylos: Peršané, z řeckého originálu (Praha, 1954, 1994)
- Aischylos, Sofoklés, Eurípidés: Řecká dramata (Oresteia, Král Oidipús, Antigoné, Médeia), z řeckého originálu přeložili Vladimír Šrámek a Ferdinand Stiebitz (Praha, 1976)
- Aristofanés: Lysistrata, z řeckého originálu (Praha, 1961)
- Aristofanés: Uprchlíci, z řeckého originálu (Praha, 1954)
- Johann Wolfgang von Goethe: Egmont, z německého originálu (Praha 1963)
- Friedrich Schiller: Marie Stuartovna, z německého originálu (Praha, 1957)
- Friedrich Schiller: Úklady a láska, z německého originálu (Praha, 1953)
- Friedrich Schiller: Valdštejn; Marie Stuartovna; Panna Orleánská, (přeložil Valter Feldstein: Panna orleánská a Vladimír Šrámek: Valdštejn a Marie Stuartovna), z německého originálu (Praha, 1958)
- Homér: Odysseia, z řeckého originálu (Praha, 1940, 1945, 1987, 2012)
- Homér: Ilias, z řeckého originálu (Praha, 2010)
- Menandros: Čí je to dítě?, z řeckého originálu (Praha, 1956)
- Menandros: Dědek, z řeckého originálu (Praha, 1962)
- Publius Terentius Afer: Formio, z latinského originálu (Praha, 1960, 1969 jako Kleštěnec; Formio)
- Publius Terentius Afer: Kleštěnec, z latinského originálu (Praha, 1962, 1969 jako Kleštěnec; Formio)
- Sextus Propertius: Elegie, z latinského originálu (Praha, 1962)
- Titus Maccius Plautus: Pseudolus, z latinského originálu (Kladno, 1946)
Vladimír Šrámek přebásnil i staré židovské a křesťanské texty:
- Starý zákon ve 4 svazcích, překlad z původních jazyků (hebrejštiny a aramejštiny) z let 1947–1951.
- Píseň o luku: starožidovská poezie (Praha, 1968)
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Libochovice
- ↑ KŘESADLO, Jan. Hvězdoplavba aneb Malá kosmická odysea. 1. vyd. Praha: Ivo Železný, 1995. 261 s. ISBN 80-237-2452-5. S. 15, 16.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Šrámek (překladatel)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“