Vladimír Štědroň

Vladimír Štědroň
Základní informace
Narození	30. března 1900 Vyškov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. prosince 1982 (ve věku 82 let) Brno Československo Československo
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Žánry	klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, pedagog, právník, klavírista, varhaník, violista a dirigent
Příbuzní	bratři Miloš Štědroň Bohumír Štědroň Jan Štědroň synovci Miloš Štědroň Jiří Štědroň
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Štědroň (30. března 1900 Vyškov^[1] – 12. prosince 1982 Brno) byl český právník, klavírista, varhaník, violista, dirigent, hudební skladatel a pedagog.

Život

Byl synem vojenského hudebníka, kapelníka, ředitele kůru a učitele hudby ve Vyškově, Františka Štědroně (1868–1928). U otce získal základní hudební vzdělání i první praxi a již ve 14 letech začínal komponovat. Ve Vyškově vystudoval gymnázium, ale již v té době se podílel na hudebním životě města. Hrál na klavír, varhany, violu a dokonce i dirigoval. Vstoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a během studia práv navštěvoval i konzervatoř, kde studoval skladbu u Josefa Bohuslava Foerstera, Vítězslava Nováka a Josefa Suka. Současně působil i jako sbormistr a klavírní doprovazeč.

Po absolvování Právnické fakulty se stal sekretářem Vrchního soudu v Brně a na Masarykově univerzitě navštěvoval přednášky z hudební vědy. Za nacistické okupace byl okresním soudcem v Klatovech a v letech 1945–1950 v Kolíně. Od roku 1950 pracoval jako právník Finanční prokuratury v Praze a v letech 1950–1951 působil jako lektor na Akademii múzických umění. Zároveň byl pověřen přednáškami na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a na Konzervatoři.

Ve svých skladbách byl pokračovatelem svých učitelů Vítězslava Nováka a Josefa Suka. Byl skladatelem bohaté invence a živého smyslu pro zvukovou barevnost a vroucí výraz.

Jeho bratři byli rovněž vynikajícími hudebníky. Miloš Štědroň (1902–1970) a Jan Štědroň (1907–1981) byli znamenitými houslisty a Bohumír Štědroň (1905–1982) se stal jedním z předních českých muzikologů. Hudbě se věnují i jeho synovci, skladatel, pedagog a muzikolog Miloš Štědroň a zpěvák a herec Jiří Štědroň.

Dílo

Melodramy

• Rákosí (1921)
• Moře (1921)

Klavírní skladby

• Dumka (1920)
• Humoreska (1920)
• Burleska (1928)
• Deux momente musical (1953, čestné uznání Svazu československých skladatelů)
• Sonatina (1957)
• Pět prostých skladbiček (1963)

Komorní hudba

• 1. smyčcový kvartet (1921)
• Vánoční fantasie na lidovou píseň pro smyčcové kvarteto (1923)
• Ukolébavka pro housle a klavír (1941)
• 2. smyčcový kvartet (1945)
• Švédský motiv pro housle a klavír (1955)
• Malá domácí suita pro dvoje housle a violu (1937)

Orchestrální skladby

• Předehra k Fidlovačce (1916)
• Fantastické scherzo (1920)
• Přeludy (symfonická báseň, 1936, cena ČAVU)
• Slavnostní vojenský pochod (1951)
• Lidové taneční fantasie (čestné uznání SČS, 1955)
• Poetická polka (1952)
• Babička tančí (1954)
• Symfonická předehra „Alla Marcia“ (1957)

Písně

• Svítání (písňový cyklus, 1921)
• Na zemi své (1944)
• Probuzení (1920)
• Láska (1920)
• Hanácká (1933)
• Dež bode nejhůř (1941)
• Štěstí (1944)

Sbory

• Dětem (cyklus dětských sborů s doprovodem houslí, 1954)
• Ukolébavka (slova Jaroslav Seifert, 1942)
• Jdou stíny duší (slova Jaroslav Vrchlický, 1920, cena pěveckého svoru Smetana)
• Učedníci (slova Adolf Heyduk, 1920)
• Na té naší Hané (1939)
• Ostravští havíři (slova Petr Bezruč, 1953)

Odkazy

Reference

Literatura

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
• Nekrolog. Hudební rozhledy, 36,1983,č.3,s.117

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Štědroň
• Vladimír Štědroň v Encyklopedii dějin města Brna
• Stránky města Vyškova