Vladimír Boublík

Vladimír Boublík (16. listopadu 1928 Mokrosuky – 25. září 1974 Klatovy) byl český katolický teolog, vězeň a emigrant, profesor Papežské lateránské univerzity a děkan její teologické fakulty.

V roce 1939 nastoupil do Jirsíkova gymnázia v Českých Budějovicích. Po maturitě 1947 strávil jeden akademický rok v teologickém semináři a měl pokračovat ve studiích v Římě. Místo cestovního pasu se však po únorovém převratu dočkal obvinění ze špionáže a účasti v protistátní skupině. Dvouleté vězení strávil na Borech a v Horní Bříze, po propuštění pracoval jako dělník v plzeňské Škodovce. Zkušenost s dělnickým prostředím později zúročil i jako teolog.

Povolávací rozkaz dostal v r. 1951 a nastoupil k PTP na Libavu a do Šternberka. Po vyzrazení jeho snahy o útěk za hranice nastoupil do vojenského vězení v Olomouci, odkud se mu však podařilo uprchnout a přes Východní Německo konečně v březnu roku 1952 přešel do západního sektoru Berlína.

Odtud pokračoval do Říma a stal se alumnem Nepomucena. Na kněze byl vysvěcen v lateránské bazilice kard. Micarou 17. prosince 1955, roku 1959 získal doktorát z teologie, vyučoval fundamentální teologii na Lateránské univerzitě a stal se děkanem její teologické fakulty. Věnoval se křesťanské antropologii. Kriticky se stavěl k Pierru Teilhard de Chardinovi. Významný je jeho přístup k mimokřesťanským náboženstvím, kterým se věnoval ne jako religionista ale jako teolog promýšlel jejich roli v dějinách spásy. Boublíkovým trvalým tématem byly však úvahy o lásce, především Boha k člověku, kdy jejím dokonalým uskutečněním je být pro druhé, ne pro sebe samého. Protiklad toho pak vidí v tzv. egocentrické osamělosti a solipsismu, které vytvářejí nesnesitelné prostředí už v pozemském životě.

Od r. 1964 spolupracoval s československou rozvědkou (I. správou FMV), byť nikdy nepodepsal vázací protokol, a tak se de iure nestal spolupracovníkem. Předával informace zejména o československé kněžské emigraci a o postojích Vatikánu k situaci v Československu a k jednáním s československou vládou. Za to mohl navštěvovat ČSSR a jeho příbuzní za ním mohli jezdit do Říma.^[1]

Po onemocnění rakovinou v roce 1973 a marné léčbě na klinice v Římě zemřel v září 1974 v Klatovech (do Československa tehdy přijel na návštěvu své nemocné matky) a je pochován na hřbitově ve Zbynicích.

• Člověk očekává Krista
• Boží lid
• Setkání s Ježíšem
• Teologická antropologie
• Teologie dějin spásy
• Teologie mimokřesťanských náboženství
• Duchovní deník

• SCHREIER, Monica; SKALICKÝ, Karel. (eds.), Česko-římský teolog Vladimír Boublík. Symposium k jeho nedožitým 70. narozeninám, 25.-26. listopadu 1998, České Budějovice, Jihočeská univerzita - Teologická fakulta 1999.
• ŽŮREK, Jiří. Prolegomena k četbě Vladimíra Boublíka a analýza stěžejních témat jeho myšlenkového odkazu, Praha, Krystal OP 2008.
• Teolog Vladimír Boublík ve svých dopisech Monice, Svitavy, Trinitas 2001.
• HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 17. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 124. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh–Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 89. 
• EMINGER, Zdeněk: Neznámý hlas, Perspektivy č. 10, (příloha Katolického týdeníku, 2. 3. 2021)

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Boublík
• Vladimír Boublík na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK^{[nedostupný zdroj]}