Vladimír Clementis

JUDr. Vladimír Clementis
Narození	20. září 1902 Tisovec Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. prosince 1952 (ve věku 50 let) Praha Československo Československo
Příčina úmrtí	oběšení
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	politik, spisovatel, diplomat a právník
Ocenění	Čestné občanství města Kladna (1949) Hrdina Československé socialistické republiky (1968) velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska
Politická strana	Komunistická strana Československa
Nábož. vyznání	luteránství
Choť	Ludmila Clementisová
Funkce	ministr zahraničních věcí Československa (1948–1950) poslanec
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír „Vlado“ Clementis (20. září 1902 Tisovec – 3. prosince 1952 Praha) byl slovenský komunistický politik, publicista a diplomat. V poúnorové vládě Klementa Gottwalda nahradil Jana Masaryka na pozici ministra zahraničí. Byl však obviněn ze slovenského buržoazního nacionalismu, v lednu 1951 zatčen, v listopadu 1952 odsouzen v procesu s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského k trestu smrti a 3. prosince 1952 popraven.

Od začátků studií roku 1921 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se angažoval v socialistickém hnutí akademické mládeže. V roce 1922 založili tito levicoví intelektuálové sdružení slovenských socialistických studentů, v kterém se věnovali studiu marxistické filozofie a ruského umění. V roce 1924 začali vydávat čtvrtletník DAV, proto se jim říkalo davisté. Clementis se díky svému razantnímu a zároveň kultivovanému způsobu stal jejich neoficiálním vůdcem. V roce 1924 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ).

V letech 1926 až 1930 byl advokátním koncipientem, v letech 1931 až 1939 advokátem v Bratislavě. V letech 1935 až 1938 byl poslancem Národního shromáždění.

V březnu 1939 emigroval přes Polsko a SSSR z rozhodnutí strany do Paříže. Odtud měl jít do Severní Ameriky a rozvíjet činnost pro KSČ mezi krajany v USA a Kanadě. Clementis však kritizoval uzavření paktu Molotov–Ribbentrop v srpnu 1939, za což byl v Paříži vyloučen ze strany. V říjnu 1939 se spolupodílel na vydání memoranda slovenských politiků (Milan Hodža, Štefan Osuský, Jan Pauliny-Tóth) o postavení Slovenska v budoucím československém státě. Ve stejném měsíci byl internován ve Francii. Potom odešel do jihofrancouzského městečka Agde, kde se přidal k tvořícím se československým jednotkám jako voják-nováček. Spolu s jednotkou se přepravil do Velké Británie, kde ho zpočátku internovali za účast na vzpouře v Cholmondeley, na podkladě intervence od československé exilové vlády ho propustili. V letech 1941 až 1945 působil v londýnském rozhlasovém vysílání pro Československo jako žurnalista a hlasatel pod jménem Peter Hron.

V roce 1945 byl opět přijat do KSČ a stal se státním tajemníkem na ministerstvu zahraničních věcí. Od smrti Jana Masaryka v březnu 1948 do března 1950 byl ministrem tohoto rezortu. Na IX. sjezdu KSČ v roce 1949 byl zvolen za člena Ústředního výboru (ÚV) strany. Zůstal jím do roku 1951. V té době řídil „repatriace“ maďarského obyvatelstva ze Slovenska.

V lednu 1951 byl na základě vykonstruovaného obvinění z pokusu o protistátní spiknutí zatčen, o rok později byl odsouzen na smrt a 3. prosince 1952 popraven. V roce 1963 byl rehabilitován a 30. dubna 1968 dostal in memoriam vyznamenání Hrdina ČSSR.^[1]

Vladimír Clementis má v Bratislavě umístěnou pamětní tabuli u příležitosti jeho jednání s Džaváharlálem Néhrúem a jeho dcerou Indirou Gándhíovou na Hviezdoslavově náměstí v Bratislavě.^[2] V Tisovci má umístěnou bustu a pamětní tabuli na rodném domě.^[3]

V roce 2002 uspořádali ve V-klubu vernisáž Odkaz života a smrti (50 výtvarných děl a fotografií předních slovenských umělců) k 100. výročí narození Vladimíra Clementise a 80. výročí Vladimíra Mináče, v rámci které bylo uvedeno divadelní drama Petra Štrelingera v režii Matouše Olhu a literárně-hudební pásma Pohřeb se nekonal a I hrdinové se bojí za účasti Juraje Sarvaše, Milana Dubovského, Marie Královičové, Petra Kočiše a Marie Repkové.^[4]

V roce 2007 mu byla odhalena busta v prostorech ministerstva zahraničních věcí.^[5]

Institut ASA ve spolupráci s městem Tisovec, jakož i dalšími spoluorganizátory, Seniory slovenské diplomacie, Gymnáziem F. V. Sasinka ve Skalici a Klubu Nového slova připravil při příležitosti 110. výročí vzpomínkovou konferenci Vlastenec a Evropan Vladimír Clementis, která se konala pod záštitou místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí SR Miroslava Lajčáka. Zúčastnili se jí vědci, politici, spisovatelé jako Jozef Špaček, František Skvrnda, Ľuboš Jurík, Elena Londáková, Peter Kopecký, Martin Krno, Josef Lysý, Peter Mináč, Peter Lizák a další. Z konference vznikl sborník.^[6]

U příležitosti 120. výročí narození Vladimíra Clementise uspořádalo město Tisovec ve spolupráci s Maticí slovenskou akci věnovanou dílu Vladimíra Clementise (přednášel kulturolog Lukáš Perný) spojené s výstavou o životě a díle Clementisa, kterou v minulosti připravil Drahoslav Máchala.^[7] Vladimíra Clementise si Matice slovenská připomněla také studiemi, vědecko-populárními články (Lukáše Perného a Mariána Gešpera) a vědeckou konferencí 100 VLADIMÍR MINÁČ, 120 VLADIMÍR CLEMENTIS.^[8] V Rimavské Sobotě jmu byla odhalena busta v Aleji národních dědatelů za účasti Roberta Fica.^[9]

• 
  Davisté
• 
  Clementis v Pohorelej, kde měl jako advokát mnoha chudých klientů
• 
  Vladimír Clementis a Jan Nálepka (druhý zleva) v Komorní Lhotce na setkání mladých učitelů
• 
  Ladislav Novomeský a Vladimír Clementis. Zdroj: Matica slovenská
• 
  Státní tajemník Vladimír Clementis v Matici slovenské v roce 1946
• 
  Vladimír Clementis a Jan Masaryk
• 
  Účastníci konference v Paříži 1946, sedící zleva D. M. Krno, I. Horváth, J. Slávik, J. Masaryk, V. Clementis
• 
  Dr. Vladimír Clementis s Dr. Ivan Horváth na pařížské konferenci 1946
• 
  Dr. Ivan Horváth, Dr. Vladimír Clementis a Mária Horváthová u příležitosti podpisu československo-maďarské smlouvy na velvyslanectví v Budapešti
• 
  Vladimír Clementis (První vláda ústavy devátého května)
• 
  Dr. Vladimír Clementis (KSS), státní tajemník min. zahraničí
• 
  Portrét
• 
  Portrét
• 
  Reliéf Vladimíra Clementise v Bratislavě
• 
  Úmrtní list
• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Památník Vladimíra Clementise v rodném Tisovci
• 
  Konference, kterou uspořádala Matice slovenská
• 
  Konference na 120. výročí Clementise a 100. výročí Mináče, v říjnu 2022 (zleva Dr. Lukáš Perný, prof. Martin Muránsky, správce Matice slovenské Maroš Smolec, Dr. Martin Krno za SZPB)

• Slovackaja literatura (uveřejněno v ruštině ve Věstníku zahraniční literatury – Věstnik inostrannoj litěratury), nejucelenější obraz slovenské literatury a jejích národních specifik, 1930
• Slovenský ľud a odkaz T. G. Masaryka, brožura, 1937
• Usmerňované Slovensko, 1942
• Zem spieva, sborník slovenské poezie 19. a 20. století, 1942
• Panslavizmus kedysi a teraz (Československý výbor pro slovanskou vzájemnost, Londýn), 1943
• Medzi nami a Maďarmi (Londýn 1943) (Eko Konzult Brat. 2008 Ed. Ladislav Deák)
• Slováci a Slovanstvo (Londýn 1944)
• Hnev svätý, antológia (Londýn 1944)
• Slovanstvo kedysi a teraz (1946)^[10]
• Odkazy z Londýna, publicistické odkazy z let 1941 – 1942, kdy byl komentátorem a hlasatelem československého vysílání v Londýně (Londýn 1947)
• Nedokončená kronika (1964) (Tatran Brat. 1989)
• Vzduch našich čias I. II. (VPL, 1967)
• Listy z väzenia (Tatran, 1968)
• Odbor – vlajka na Himálaji (Tatran, 1968)
• Ďaleko od teba (Tatran, 1972)
• O kultúre a umení (1977)

• Štefan Drug: Červená sedma (SVKL, 1964)
• Viliam Plevza: Davisti v revolučnom hnutí (SVPL, 1965)
• Štefan Drug: DAV a davisti (Obzor, 1965)
• Štefan Drug: DAV, spomienky a štúdie (Vydavatelstvo Slovenskej akademie vied, 1965)
• Ján Rozner: Davisté a jejich doba (Československý spisovatel, 1966)
• Štefan Drug: Vladimír Clementis, kultúrny publicista (Obzor, 1967)
• Viliam Plevza, Zdenka Holotíka: Vladimír Clementis (Vyd. polit. literatúry, 1968; druhé vyd. 1972)
• Juraj Sarvaš: Otvorená kronika: scenár o živote a diele Vladimíra Clementisa (Diliza, 1969)
• Poznali sme jeho tvár. Spomienky na Vladimíra Clementisa. (Autori: národný umelec dr. Janko Blaho [and others]. Zostavil: Július Bolfík.). (Obzor, 1972)
• Libor Kněžek: O Dave a davistoch (Krajské osvetové stredisko Bratislava, 1974)
• Daniel Okáli: Literárna kritika a teória davistov (Pravda, 1976)
• Štefan Drug: Červená sedmička nastupuje (O davistoch netradične) (Vydavateľstvo Smena, 1984)
• Štefan Drug: Pole rozorané Davisti v Sovietskom zväze (Tatran, 1987)
• Štefan Drug: Štúrov program na našich zástavách (Davisti o štúrovcoch) (Smena, 1990)
• Štefan Drug: Vladimír Clementis: O sebe a o Slovensku (Nadácia Ladislava Novomeského, 1998)
• Štefan Drug: Vladimír Clementis, život a dielo v dokumentoch (Osveta, 1993)
• Ján Čierny: Vladimír Clementis diplomat (Literárne informačné centrum, 2001)
• Peter Holásek, Mira Baňacká: Vladimír Clementis 1902–1952 : zborník príspevkov z konferencie Vladimír Clementis – politik a diplomat usporiadanej MZV 28. 5. 2002 v Bratislave (Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky, Slovenský inštitút medzinárodných štúdií 2002)
• Viliam Bernáth: Spomienky na Vladimíra Clementisa (Alfa, 2002)
• Stanislav Mičev: Dofajčievam posledné fajky.: (zborník k storočnici Vladimíra Clementisa, ktorý s nami polstoročie byť nemohol) (Slovenské národné stredisko pre ľudské práva pre Nové slovo, 2002)
• Ľuboš Jurík: Smrť ministra (Matica slovenská, 2011)
• Peter Kerecman: Advokáti davisti (Clementis, Poničan, Okáli) (Slovenská advokátska komora, 2017)
• Josette Baer: ˝Spirits that I’ve cited?“ : Vladimír Clementis (1902–1952) : the political biography of a Czechoslovak communist (Columbia University Press, 31. 10. 2017)
• Lukáš Perný, Marián Gešper (eds.): Clementis & Mináč: Vlastenci alebo buržoázni nacionalisti (Matica slovenská, 2023)
• Michal Habaj: Dav. Próza slovenskej ľavicovej avantgardy (2023)

• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 174. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 438–439. 
• Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1953. 547 s. Dostupné online. 

• Seznam osob popravených z politických důvodů v Československu 1948–1989
• Proces se Slánským

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Clementis na Wikimedia Commons
• Autor Vladimír Clementis ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Clementis
• server totalita.cz
• MZV ČR