Vladimír Fultner

Vladimír Fultner
Narození	28. července 1887 Hradec Králové Rakousko-Uhersko
Úmrtí	2. října 1918 (ve věku 31 let) Záhřeb Rakousko-Uhersko
Povolání	architekt a stavitel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Fultner, křtěný Vladimír Karel Václav (28. července 1887, Hradec Králové^[1] – 2. října 1918, Záhřeb) byl český architekt.^[2] Působil především na Královéhradecku.^[3]

Vladimír Fultner se narodil v Hradci Králové^[1] a po maturitě na tamější reálce odešel v roce 1904 studovat architekturu na pražské technice. Mezi jeho profesory patřili Josef Schulz a Jan Koula, mezi spolužáky pak Pavel Janák, Josef Chochol, Vlastislav Hofman, Emil Králík, Ludvík Kysela, Jaroslav Stockar, Vladimír Zákrejs, Oldřich Tyl, Josef Rosipal a další. Zatímco vzdělávací program Fultner považoval za historizující, v práci spolužáků nacházel inspiraci. Školu však nakonec nedokončil.^[2][4]

V letech 1908–1909 pracoval Fultner na malých návrzích například pro Jubilejní výstavu Obchodní a živnostenské komory v Praze, výstavu malíře Josefa Navrátila v pražském Rudolfinu nebo pro výrobce pian Petrof. Jeho dva návrhy pian byly zřejmě inspirovány podobnými výtvory Josepha Marii Olbricha a Otto Wagnera.^[2][4]

V architektuře se Fultner začal prosazovat v roce 1909, a to za podpory svého strýce Antonína Hanuše, hradeckého velkoobchodníka s kůžemi, který mu zadal zakázku na přestavbu svých tří domů. Na realizaci je patrná inspirace Olbrichovou darmstadtskou školou (výrazně vertikální kompozice, geometricky secesní dekor). V letech 1909–1910 se Fultner věnoval návrhům dvou rodinných domů, Píšovy a Charvátovy vily ve Střelecké ulici v Hradci Králové. Od roku 1910 pracoval na návrzích velkých objektů: Živnostenského domu, Hanušova obytného domu, Špalkova obchodního domu. Fultnerovu slibně nastartovanou kariéru zastavil až v roce 1912 výrazný útlum stavebního ruchu v Hradci Králové. Fultner navíc od stylu secese přešel, zřejmě pod vlivem Josefa Gočára, ke kubismu – v roce 1913 publikoval v časopisu Styl několik kubistických projektů – pro tento druh uměleckého vyjádření ale nenašel v Hradci Králové uplatnění. Vila Čerychových, zbudovaná v roce 1913 v Jaroměři, pak obsahuje i řadu kubistických prvků.^[2][4][5]

Fultner po roce 1913 na krátko přesídlil zpět do Prahy, kde studoval. S počátkem první světové války ale nastoupil do vojenské služby. Zemřel 2. října 1918 ve vojenské nemocnici v Záhřebu.^[2][4][5]

• Hanušův dům v Hradci Králové (1909–1911)^[2][3]
• vila Václava Píši v Hradci Králové (1909–1910)^[2][3]
• vila Václava Charváta v Hradci Králové (1909–1910)^[2][3]
• Špalkův obchodní a obytný dům v Hradci Králové (1910–1911)^[2][3]
• Živnostenský dům v Hradci Králové (1910–1911)^[2][3]
• hrobka Ludvíka Lederera v Jaroměři, ve spolupráci s Otakarem Španielem (1911)^[3]
• náhrobek Doubravky Šímové na Ústředním hřibově v Brně, ve spolupráci s Otakarem Španielem (1911)^[2]
• Hanušův obytný dům v Hradci Králové (1911–1912)^[2][3]
• vila Otakara a Karly Čerychových v Jaroměři (1912–1913)^[2][3]
• náhrobek rodiny Koníčkovy na hřbitově U Všech svatých v Kutné Hoře, spolupráce s Ladislavem Kofránkem (1912–1913)^[2]
• náhrobek rodiny Prášilovy na Vinohradském hřbitově v Praze, spolupráce s Ladislavem Kofránkem (1912–1913)^[2]

• 
  Hanušův dům (1909–11)
• 
  Píšova vila
• 
  Vila Václava Charváta
• 
  Špalkův obchodní dům
• 
  Hanušův obytný dům (1911–1912)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Fultner na Wikimedia Commons
• Vladimír Fultner v informačním systému abART
• revuePandora, Tomáš Martinec – Vladimír Fultner a jeho architektonický odkaz