Vladimír Görner
| Vladimír Görner | |
|---|---|
| Poslanec Prozatímního NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| Poslanec Ústavodárného NS | |
| Ve funkci: 1946 – 1948 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ČSDSD NSP ČSSD |
| Narození | 18. září 1904 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. září 1972 Praha  Československo |
| Profese | spisovatel, novinář a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vladimír Görner (18. září 1904 Praha – 9. září 1972 Praha[1][2]) byl český a československý politik Československé sociální demokracie a poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, po únorovém převratu pronásledovaný komunisty.
Biografie
Od roku 1920 byl členem Československé sociálně demokratické strany dělnické. Od roku 1922 působil jako funkcionář Sdružení sociálně demokratického studentstva a Mezinárodního výboru socialistického studentstva. V meziválečném období byl jedním z předáků mládežnické organizace sociálních demokratů. Od roku 1930 až do roku 1938 zastával funkci náhradníka ústředního výkonného výboru. V letech 1927–1930 byl šéfredaktorem listu Obrana, který byl tiskovým orgánem Ústředního svazu státních zaměstnanců), později působil v časopisu Mladý socialista a spolupracoval s deníkem Právo lidu, rovněž s listy Nová Svoboda a Dělnická osvěta.[2]
Na podzim 1938 se za druhé republiky podílel na vzniku Národní strany práce. Zasedal v jejím představenstvu.[3] Za Protektorátu byl v letech 1944–1945 vězněn nacisty.[4][2]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD. Poslancem byl do parlamentních voleb v roce 1946. Po nich se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, opět za sociální demokraty. Zde zasedal až do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[5][6]
Po roce 1945 byl předsedou pražské organizace ČSSD. Až do roku 1948 byl i členem ústředního výkonného výboru a představenstva ČSSD.[2] Patřil k pravicovému křídlu strany, které bylo kritické vůči KSČ. Po únorovém převratu byl pronásledován. Na jaře 1954 byl zatčen a v říjnu 1954 (podle jiného zdroje až v roce 1955) byl odsouzen v rámci procesu s bývalými sociálními demokraty na doživotí.[2] Propuštěn byl v prosinci 1963.[4][7][2]
Odkazy
Reference
- ↑ Vladimír Görner [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Vladimír Görner [online]. ENCYKLOPEDIE ČSSD [cit. 2015-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-08.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1077.
- ↑ a b KOURA, Petr - SOMMER, Vítězslav: „Ve vládě s komunisty nebudeme míti žádný vliv“ Deníkové záznamy profesora Zdeňka Pešky z let 1945–1948 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2011-12-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Vyznamenání za věrnost [online]. itrend.cz [cit. 2011-12-20]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Görner
- Vladimír Görner v parlamentu
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“