Vladimír Grégr

Vladimír Grégr
Vladimír Grégr
Narození	3. srpna 1902 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	22. února 1943 (ve věku 40 let) Berlín, věznice Plötzensee Německá říše Německá říše
Příčina úmrtí	poprava stětím a stětí gilotinou
Povolání	architekt, designér a sportovec
Ocenění	Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třída, in memoriam (1992)
Politické strany	ČsND NSj SNJ Národní souručenství
Rodiče	Zdislav Grégr
Příbuzní	Eduard Grégr děd Julius Grégr prastrýc
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Grégr (3. srpna 1902 Praha^[1] – 22. února 1943 Berlín, věznice Plötzensee) byl český architekt meziválečného období, autor mnoha vil na Barrandově, Trilobit-baru a mnoha dalších staveb v jiných lokalitách. Byl také autorem designu železničních vozů.

Vladimír Grégr byl vnukem významného politika Eduarda Grégra. Architekturu vystudoval u Josefa Gočára, jeho další tvorbu výrazně ovlivnil pobyt v USA. Poté pracoval pro firmu Václava M. Havla. Byl příslušníkem avantgardní skupiny Akce za národní obrození. Byl členem Československé národní demokracie (později Národního sjednocení).

Za okupace se zapojil do odboje v řadách Politického ústředí. Působil jako náčelník Mládeže Národního souručenství ve Velké Praze. V lednu 1940 zorganizoval útěk protektorátního ministra a představitele domácího protinacistického odboje Ladislava Karla Feierabenda do zahraničí. Dne 19. března 1940 byl v souvislosti s odbojovou činností zatčen gestapem. Byl dva roky vězněn na Pankráci a v Berlíně. V září 1942 byl v procesu s Ladislavem Rašínem odsouzen k trestu smrti a v únoru 1943 popraven.^[2][3]

Ing. arch. Vladimír Grégr projektoval vily po Praze (nejvíce na Barrandově), ale také například na Hřebenkách (Nad Výšinkou 13), ve Střešovicích (Na Ořechovce 59) nebo na Hanspaulce (Na Viničných horách 44), na Zahradním městě (Střemchová 2 viz. Vila Hauptmann). A také mimo Prahu, a to v Kolíně (Knirschův dům) na nároží ulic Kutnohorské a Mostní nebo dům v Jevanech.

Ing. arch. Vladimír Grégr na Barrandově postavil postupně sedm vil, a to na adresách Barrandovská 16, 20, 21, 25, 46. Dále na adrese Skalní 10 a Filmařská 4.

V roce 1936 Vladimír Grégr terasy upravil v romantizujícím duchu a přistavěl dřevěný noční podnik Trilobit bar,^[4] ve kterém hrál ve večerních hodinách orchestr R. A. Dvorského.^[5]

Podílel se na designu Slovenské strely, pro kterou navrhoval celkové výtvarné řešení vlaku – aerodynamický tvar skříně, barevnost a materiály interiéru vozu. Slovenská strela byla vyrobena Tatrou Kopřivnice a v provozu byla od roku 1936 na trati Praha-Bratislava pod označením Motorový vůz řady M 290.0. Její konstrukční rychlost byla 130 km/h a rychlostní rekord 148 km/h.

Příjmení Vladimíra Grégra se stalo přezdívkou pro celou typovou skupinu vozů pro dálkovou dopravu, u nichž se Vladimír Grégr podílel jak na řešení vnějšího vzhledu, tak především a ztvárnění interiéru včetně volby druhu a barevných odstínů použitých materiálů. Prvními z těchto vozů bylo 25 vozů BCa, z niž první 4 dodal Ringhoffer-Tatra v roce 1937^[6] [1], dále 4 vozy ABCa z roku 1939 a 13 vozů Ca z let 1939–1941.

• ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1939 - 1941). Praha: Laguna, 2002. 351 s. ISBN 80-86274-40-3. 
• SOSNOVÁ, Eva. Vladimír Grégr a architektura mezi dvěma světovými válkami v ČSR. 2009 [cit. 2019-03-31]. Diplomová práce. Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce prof. PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc. Dostupné online.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 379. 
• Novodobá pražská architektura 1925-1938, autor Alois Podzemský, nakladatelství F. Ziegner, vydáno roku 1947 (Vila Hauptmann strana 69 a 70).
• SOSNOVÁ, Eva. Vladimír Grégr a architektura mezi dvěma světovými válkami v ČSR. , 2009 [cit. 2019-03-31]. Diplomová práce. Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce prof. PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc. Dostupné online
• Sousedík, Tomáš: Slovenská strela. Vsetín : Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, 2011. ISBN 978-80-260-0281-9
• BORTLOVÁ, Michaela, Adam OSTRUSZKA, Jan PALAS, Jiří STŘECHA, Ludvík LOSOS, Petr ŠTĚPÁNEK a Milan OLŠANSKÝ: Slovenská Strela. [Praha] : Nakladatelství RCH, 2021. ISBN 9788088414018.
• MAHEL Ivo, LOSOS Ludvík, LUTRÝN Jan, MALKOVSKÝ Zdeněk: Osobní vozy ČSD 1918-1930, Nadatur 2018

• Vila Miloše Havla
• Vila Hauptmann

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Grégr na Wikimedia Commons
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), rodina Zdislava Grégra *1874
• Barrandovské vily^{[nedostupný zdroj]}, slavnevily.cz
• Grégr Archivováno 3. 4. 2010 na Wayback Machine., prostor-ad.cz
• Architekt, který stvořil Barrandov, Neviditelný pes
• Vůz motorový železniční M 290.002 "Slovenská strela"
• Vila