Vladimír Groh

prof. PhDr. Vladimír Groh
Vladimír Groh
Vladimír Groh
Narození26. ledna 1895
Holešov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. září 1941 (ve věku 46 let)
Brno
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtístřelná rána
Povolánívysokoškolský učitel, učitel, filolog a historik
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Zkušební komise pro učitelství na středních školách Univerzity Karlovy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vladimír Groh

Vladimír Groh (26. ledna 1895 Holešov[1]30. září 1941 Brno)[2] byl český klasický filolog a historik. Působil jako profesor starověkých dějin na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a jako profesor suploval i na Univerzitě Komenského v Bratislavě. V letech 19361937 zastával pozici děkana Filosofické fakulty Masarykovy univerzity. Za nacistické okupace se zapojil do odbojové organizace Obrana národa. V roce 1941 byl nacisty zatčen a popraven ve věznici gestapa v Kounicových kolejích v Brně.

Život

Stolperstein pro Vladimíra Groha v Brně

Vladimír Groh byl synem manželů Karla a Jitky Grohových. Narodil se 26. ledna 1895 v Holešově. Vystudoval na gymnáziu v Brně a od roku 1913 žil s matkou v Praze.[3] Mezi roky 19131919 studoval klasickou filologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Stejný obor pak v letech 19191920 studoval také na literární fakultě Královské univerzity v Římě. Doktorský titul získal 9. října 1918 na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Profesorský pak na témže místě obdržel 25. března 1921. Po roce 1918 působil osm let jako středoškolský profesor na gymnáziích v Praze.

Dne 10. července 1920 se v Praze oženil s Marií Roubalovou (1895–??),[4] s níž se mu narodil syn Vladimír. Byl členem Královské české společnosti nauk, Matice moravské a Československé obce sokolské.

Akademická dráha

V roce 1931 nastoupil jako řádný profesor starověkých dějin na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Mezi lety 19341939 pracoval jako suplující profesor i na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Od roku 1936 do roku 1937 byl sedmnáctým děkanem Filosofické fakulty Masarykovy univerzity.

Protinacistický odboj a smrt

Během nacistické okupace se účastnil odboje v rámci odbojové skupiny Obrany národa. Byl zatčen 6. února 1941 a 30. září téhož roku byl brněnským stanným soudem odsouzen za rušení veřejného pořádku a bezpečnosti a za přípravu velezrady k trestu smrti.[5] Vladimír Groh byl v Kounicových kolejích popraven ještě téhož dne a jeho tělo bylo 1. října zpopelněno v brněnském krematoriu.

Dílo

  • Státní zřízení římské (1921)
  • Řím – studie o jeho počátcích (1923)
  • Řečtí filosofové a mystici II (1926)
  • Sofistické hnutí ve starověku (1927)
  • Úcta svatováclavská. Pravda a legendy (1928)
  • Starý Řím (1931)
  • Starověk I. Dějiny Blízkého východu a řeckých počátků (1935)
  • Dějiny Blízkého východu a řeckých počátků (1935)
  • Život ve starém Římě (1936)

Památka

Grohova ulice obepínající areál Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Památku Vladimíra Groha ctí vícero pamětních desek. Jeho jméno lze nalézt na památnících umístěných na budově Tyršova domu v Praze, na jeho rodném domě v Holešově či v budově Filozofické fakulty v Brně.

Od 25. září 1946 až do současnosti pak jeho jméno nese bývalá Sirotčí ulice dotýkající se hlavního areálu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

V roce 1973 byla bývalá ulice Súhrady, též zvaná Hřbitovní, v Holešově pojmenována nově Grohova, a toto jméno nese do současnosti.[6]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Holešov
  2. Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 3. 3. 2022]
  3. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 146, obraz 95
  4. Matrika oddaných, Nejsvětější Trojice, 1917–1925, snímek 142
  5. To jsou zrádci národa. Moravská orlice. 2. 10. 1941, s. 2. Dostupné online. 
  6. OLŠINA, Miroslav. Holešovské ulice jak je známe i neznáme. Holešov: Městský úřad Holešov, 2015. Kapitola Grohova, s. 27–28. 

Literatura

  • BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Vladimír Groh a věda o antice. In: Brněnská věda a umění meziválečného období (1918-1939) v evropském kontextu. Sborník příspěvků z konference konané v rámci oslav 750. výročí udělení městských práv Brnu ve dnech 22.-25. září 1993. Brno: Masarykova univerzita, 1993. ISBN 80-210-0737-0. S. 67–69.
  • Hjalmar Ludvík Kopřiva. Vzpomínka na prof. dr. Vladimíra Groha (1895-1941). Vlastivědný věstník moravský. 1995, roč. 47, čís. 3, s. 312–314. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Stolperstein für Vladimir Groh.JPG
Autor: Christian Michelides, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Vladimir Groh
Brno, Grohova ulice.jpg
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Grohova ulice, Veveří, Brno
Vladimir Groh (1895 1941) v sokolskem.png
Vladimír Groh (* 26. ledna 1895 Holešov – 30. září 1941 Brno) byl český klasický filolog a historik. Působil jako profesor starověkých dějin na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a jako profesor suploval i na Univerzitě Komenského v Bratislavě. V letech 1936 až 1937 zastával pozici děkana Filosofické fakulty Masarykovy univerzity. Za nacistické okupace se zapojil do odbojové organizace Obrana národa. V roce 1941 byl nacisty zatčen a popraven ve věznici gestapa v Kounicových kolejích v Brně.
Vladimír Groh (1895-1941).jpg
Vladimír Groh (1895 - 1941), Český filolog a historik.