Vladimír Henzl

Vladimír Henzl
Narození2. září 1910
Brčko, Bosna a Hercegovina
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí31. března 1978 (ve věku 67 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PseudonymVladimír Dvorecký
Povolánípřekladatel, autor sci-fi, spisovatel, prozaik, publicista, diplomat a dramatik
Témataliteratura, drama, publicistika, překlad a diplomacie
Významná dílaZátoka pirátů
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Henzl (2. září 1910, Brčko, Bosna a Hercegovina – 31. března 1978, Praha) byl český spisovatel, překladatel, publicista a diplomat. Používal též pseudonymy Jan Kolovrat, Vladimír Černý a Vladimír Dvorecký.[1][2]

Život

Vladimír Henzl se narodil a dětství strávil v bosenském Brčku, kde byl jeho otec poštovním úředníkem (Bosna a Hercegovina byla v té době pod správou Rakouska-Uherska). Roku 1919 se jeho rodina vrátila do Československa a usadila se v Bílovicích nad Svitavou. Reálné gymnázium navštěvoval nejprve v Brně a pak v Bratislavě, kde roku 1929 maturoval a také zde vystudoval práva (roku 1933 získal titul doktora práv).[1]

Roku 1936 začal pracovat na Ministerstvu zahraničních věcí, od roku 1937 jako zástupce konzula v Krakově. Zde se také roku 1939 stal spoluzakladatelem první zahraniční československé vojenské jednotky, které velel Ludvík Svoboda. Během války se účastnil bojů ve Francii a Anglii.[1]

Po skončení druhé světové války pracoval opět na Ministerstvu zahraničí a jako zástupce československé vlády vedl hospodářská jednání s USA, se Sovětským svazem a s dalšími evropskými zeměmi. Po únoru 1948 byl propuštěn, od roku 1952 pracoval jako vedoucí pražské filiálky bratislavských Chemických závodů Juraja Dimitrova a po roce 1969 až do smrti vedl pražské zastoupení chemického koncernu Farbewerke Hoechst AG.[1]

Literárně činný začal být za války v emigraci, kdy časopisecky vydával básně a povídky a přispíval do emigrantských novin a časopisů (například Týdenní přehled, Krajanské listy, Čechoslovák, Poupě). Po válce se věnoval takřka výhradně dětské literatuře, jednak jako autor vlastních knih, jednak jako překladatel (z angličtiny, italštiny, srbochorvatštiny a francouzštiny).[1]

Dílo

Vlastní knihy

Překlady z angličtiny

Překlady z italštiny

Překlady ze srbochorvatštiny

  • Dobrica Ćosić: Kořeny (1957).
  • Jara Ribnikarová: Dvě marné lásky (1965) – pod pseudonymem Vladimír černý.

Překlady z francouzštiny

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Lexikon české literatury 2/I., H-J, Academia, Praha 1993, str. 144-145
  2. ↑ Ivan Adamovič: Slovník české literární fantastiky a science fiction, R3, Praha 1995, str. 88

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“