Vladimír Javorský

Vladimír Javorský
Vladimír Javorský (14. října 2019)
Narození	2. května 1962 (62 let) Ostrava Československo Československo
Alma mater	Janáčkova akademie múzických umění
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Javorský (* 2. května 1962 Ostrava) je český herec a hudebník.

Vyrůstal v ostravském Zábřehu. V dětství zpíval v dětském rozhlasovém sboru.^[1] Vystudoval gymnázium, absolvoval první ročník na pedagogické fakultě a pak do roku 1986 studoval činoherní herectví na brněnské Janáčkově akademii múzických umění^[2] u Zoji Mikotové. Byl na mezinárodním letním kurzu u Ladislava Fialky.^[3] V letech 1986–1991 hrál v Divadle Husa na provázku. Potom působil v divadle ve francouzském městě Blois a kočoval s ním po Francii. Od roku 1993 do roku 1999 působil v pražském Činoherním klubu. V 90. letech se v Japonsku učil u choreografa a tanečníka Mina Tanaky. Od roku 1999 do července 2009 byl v angažmá v činoherním souboru Národního divadla v Praze. Zde hostoval v operách Toufar, Čarokraj a činohrách Věc Makropulos, Troilus a Kressida, Zahradní slavnost a Revizor. Od sezony 2016/2017 opět nastoupil do angažmá jako člen Činohry.^[4]

Od roku 1985 vystupuje rovněž ve filmu a v televizi. V roce 2004 se v Los Angeles účastnil předávání cen Oscar poté, když zahrál hlavní roli v nominovaném americkém filmu Most.^[5] Za svou roli ve filmu Poupata obdržel v roce 2012 cenu Český lev za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.

Hraje na saxofon, kytaru a ukulele. Hrál například se skupinou Traband nebo s kapelou Miroslava Kemela, v únoru 2021 nazpíval spolu s Igorem Orozovičem děkovnou píseň Hippokratova armáda, věnovanou pracovníkům ve zdravotnictví.^[6] V roce 2022 vydal album vlastních písní Ještě je v jazzově-folkovém aranžmá Mariana Friedla a také s touto tvorbou příležitostně koncertuje.^[7] Věnuje se grafice, hraje golf a ovládá angličtinu, němčinu, ruštinu, polštinu a francouzštinu.^[8]

• 2018 Stefan Zweig: Netrpělivost srdce, Kekesfalva, Stavovské divadlo, režie Daniel Špinar
• 2022 Arthur Schnitzler: Rej, Básník, Stavovské divadlo, režie Arthur Nauzyciel

• 1986 – Krajina s nábytkem (Zdeněk)
• 1988 – Chlapci a chlapi (Ctibor Voříšek)
• 1989 – Vlak dětství a naděje (Sepp)
• 1992 – Černí baroni (vojín Jasánek)
• 1995 – Usmívej se, lásko má
• 1996 – Lotrando a Zubejda
• 1997 – Nejasná zpráva o konci světa
• 1997 – Báječná léta pod psa (Šperk)
• 1998 – Tři králové (Václav Morávek)
• 2003 – Most
• 2005 – Kousek nebe (Šebek)
• 2007 – Václav
• 2008 – El Paso
• 2008 – Máj
• 2008 – U mě dobrý (Pepé)
• 2009 – Dům U Zlatého úsvitu (Heliodromus)
• 2010 – Legenda o létajícím Cypriánovi
• 2011 – Poupata
• 2012 – Muž, který se směje
• 2012 – Tady hlídám já (Věroslav Herian)
• 2013 – Duch nad zlato
• 2013 – Čtyřlístek ve službách krále
• 2013 – Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů
• 2014 – Andělé všedního dne (Nith-Haiah)
• 2015 – Americké dopisy
• 2015 – Burácení
• 2015 – Jan Hus (Václav IV.)
• 2017 – Dobrodruzi
• 2017 – Milada
• 2017 – Marie Terezie
• 2017 – Bohéma
• 2018 – Balada o pilotovi
• 2019 – Skleněný pokoj
• 2021 – Božena (Johann Pankel)
• 2022 – Poslední závod (Jan Buchar)
• 2022 – Stínohra

• Ještě je, 2022

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Javorský na Wikimedia Commons
• Vladimír Javorský v databázi Archivu Národního divadla
• Vladimír Javorský ve Filmovém přehledu
• Vladimír Javorský v Česko-Slovenské filmové databázi
• Vladimír Javorský ve Filmové databázi
• Vladimír Javorský na Kinoboxu
• Profil umělce na stránce Národního divadla Archivováno 1. 2. 2010 na Wayback Machine.
• Vladimír Javorský v pořadu České televize Na plovárně
• Stránky České televize