Vladimír Justl

doc. PhDr. Vladimír Justl, CSc.
Narození27. října 1928
Kladno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí18. června 2010 (ve věku 81 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povolánípedagog, spisovatel, režisér, literární historik a divadelní kritik
OceněníArtis Bohemiae Amicis (2005)
Magnesia Litera (2007)
Politická příslušnostKDU-ČSL
Manžel(ka)Marta Hrachovinová (od 2003)
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Justl (27. října 1928 Kladno18. června 2010 Praha[1]) byl český editor Holanových, Langerových či Škvoreckého spisů, literární historik, divadelní vědec a znalec české literatury a divadla.[2]

Život

V roce 1948 byl pro špatný kádrový profil (členství v Lidové straně) vyloučen z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Později absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity PalackéhoOlomouci.[3] Pracoval ve Státním nakladatelství krásné literatury a umění (pozdější Odeon), byl režisérem a dramaturgem Divadla Viola (Poetické vinárny Viola),[4] zabýval se uměleckým přednesem.

Od poloviny 50. let byl dvorním editorem básníka Vladimíra Holana; zasadil se o rehabilitaci jeho díla ve druhé polovině 50. let i o vydání většiny jeho děl v 60. až 80. letech; inicioval a vedl vydávání novátorsky pojatých Sebraných spisů V. Holana (1965–1988) a byl autorem autentického básníkova životopisu.

V letech 1965–1992 řídil Divadlo Viola.[4]

Jako nestraník se stal předsedou Komise uměleckého přednesu SČDU a místopředsedou její Subkomise divadla jednoho herce. Z této pozice spoluzaložil biennale Přehlídka divadla jednoho herce v Chebu (poprvé tzv. nultý, později standardně započítávaný ročník 1981), která se koná za účasti zahraničních umělců nepřetržitě dodnes. V době předlistopadové to byl prostor pro divadelnickou „šedou zónu“, tvorbu režimem sice povolenou, ale spíše trpěnou než vítanou. Přehlídky měly mediální ohlas, postupně vyšlo i několik knižních publikací. K páté Přehlídce divadla jednoho herce (Cheb 7.–10. září 1989) vyšel v Justlově uspořádání sborník Divadlo jednoho herce. Sborník vyznání a úvah, statí a dokumentů, který vydal Svaz českých dramatických umělců (SČDU ve spolupráci s ČLF, DÚ, PKS, SKKS). V rámci VII. ročníku Přehlídky divadla jednoho herce (Cheb 9.–12. září 1993) vydaly Společnost přátel kultury slova a Divadelní ústav První dodatek ke sborníku Divadlo jednoho herce.

Vybrané funkce

  • 1995–1999: místopředseda Obce spisovatelů
  • předseda správní rady Nadace Františka Langera
  • 2003–2010: předseda sdružení příznivců mluveného slova Slovo a hlas, nástupce Společnosti přátel kultury slova (do r. 2003)

Slovo a hlas (SaH) je sdružení osob, podporujících kulturu mluvního projevu a především umění umělecké interpretace literatury – recitace. Zformovalo se jako nástupce Společnosti přátel kultury slova (ukončila činnost v roce 2003, Vladimír Justl byl jejím místopředsedou). V rámci SaH byly pořádány semináře, besedy a pracovní setkání, SaH vydává publikace (např. sborník Živé slovo), spolupořádá Poděbradských dnů poezie a chebská bienále Divadla jednoho herce.

Práce ve sdružení Slovo a hlas a v Poetické vinárně Viola pojila V. Justla s jeho manželkou Martou Hrachovinovou,[5] která je herečkou, recitátorkou a divadelní pedagožkou.

Ocenění

Odkazy

Reference

Literatura

  • Divadlo jednoho herce : sborník vyznání a úvah, statí a dokumentů. Uspoř. Vladimír Justl ; úvod Eva Šmeralová. Praha: Svaz českých dramatických umělců, 1989 (Trutnov : VČT 26). 323 s.
  • Divadlo jednoho herce : 1. dodatek ke sborníku Divadlo jednoho herce (Praha 1989). [Připravili Ladislava Petišková, Vladimír Justl, Jiří Kutina ; odpovědný redaktor Vladimír Justl]. Praha: Společnost přátel kultury slova, 1993. 39 s.
  • ŠULC, Jan. Kromě práce uměl Vladimír i žít. (S Martou Hrachovinovou o Vladimíru Justlovi.) Souvislosti. 2013, č. 2. Dostupné z: http://www.souvislosti.cz/clanek.php?id=1488

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“