Vladimír Kýhos
| Vladimír Kýhos | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Datum narození | 23. června 1956 (68 let) |
| Místo narození | Chomutov, Československo |
| Stát | Československo |
| Rodiče | Vladimír Kýhos |
| Klubové informace | |
| Současný klub | ukončil kariéru |
| Pozice | útočník |
| Předchozí kluby | CHZ Litvínov Dukla Trenčín Rudá hvězda Litoměřice Škoda Plzeň JoKP Kokkolan Hermes |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Lední hokej na ZOH | ||
| stříbro | 1984 Sarajevo | ČSSR |
| Česká extraliga ledního hokeje trenérská kariéra | ||
| stříbro | 2013/2014 | HC Kometa Brno |
| bronz | 2014/2015 | HC Kometa Brno |
Vladimír Kýhos (* 23. června 1956 Chomutov) je český hokejový trenér a bývalý československý hokejový útočník. Od sezóny 2021/2022 je hlavním trenérem týmu HC Děčín.
Hráčská kariéra
Krátce po narození se s rodiči přestěhoval do Litvínova, kde prožil většinu své hráčské kariéry. V nejvyšší hokejové soutěži začal hrát v roce 1974, s týmem Litvínova skončil v sezóně 1977/1978 na třetím místě a v sezóně 1981/1982 se podílel na zisku stříbrných medailí. Stejného úspěchu dosáhl v sezóně 1983/1984, kdy nastupoval v jednom útoku s Vladimírem Růžičkou. V únoru 1984 reprezentoval Československo na Zimních olympijských hrách v Sarajevu, kde Čechoslováci vybojovali stříbrnou medaili. V roce 1986 přestoupil do Plzně, kde hrál dvě sezóny. Do zahraničí, konkrétně do Finska, zamířil v roce 1987.
Trenérská kariéra
Roli trenéra začal v Litvínově. V sezóně 1994/1995 byl hlavním trenérem, o rok později tvořil dvojici s Josefem Beránkem a celek dovedli ke stříbrným medailím. Jeho trenérská dráha byla poté řadu let spojena s chomutovským klubem, který v první lize vedl od roku 2000 do konce základní části sezóny 2007/2008. Mimo to vedl v první lize Kometu Brno, následně v extralize HC Litvínov a HC Karlovy Vary. Na konci sezóny 2012/2013 se vrátil na střídačku brněnské Komety, v té době již extraligového klubu. S týmem se v následujícím ročníku probojoval přes úřadujícího mistra z Plzně a vítěze základní části Spartu do finále. Zde Kometa podlehla Zlínu a tým vedený trenérem Kýhosem získal stříbrné medaile.[1] Brno s ním podepsalo smlouvu i na sezónu 2014/2015,[2] ve které s týmem získal bronzové medaile. Po konci tohoto ročníku ho na postu trenéra vystřídal Alois Hadamczik. V prosinci 2015 se stal trenérem královéhradeckého klubu Mountfield HK.[3] Na začátku následující sezóny 2016/2017 byl jmenován hlavním trenérem týmu HC Oceláři Třinec. Od sezóny 2017/2018 trénoval klub BK Mladá Boleslav, v říjnu 2018 ale byl odvolán.[4] V prosinci 2019 se stal hlavním trenérem Litvínova,[5] v dubnu 2020 po úspěšné záchraně extraligy ale odešel, neboť mu prodloužení působení nebylo ze strany klubu nabídnuto.[6] V srpnu 2021 se stal hlavním trenérem HC Děčín.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Je dobojováno. Zlín získává titul, Kometa po dvou letech opět stříbrná [online]. hc-kometa.cz [cit. 2014-04-26]. Dostupné online.
- ↑ ČEKAL, Tomáš. Trenérem Komety zůstává Vladimír Kýhos. Doplní jej duo Beran, Pešout. HC Kometa Brno [online]. [cit. 2022-02-22]. Dostupné online.
- ↑ BEREŇ, Michael; MACHEK, Radomír. Hradeckým šéfům došla trpělivost s koučem Draisaitlem, nastupuje Kýhos [online]. Idnes.cz, 2015-12-01 [cit. 2016-01-15]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; iDNES.cz. Trenér Kýhos skončil u hokejistů Boleslavi, střídá ho Hořava [online]. Idnes.cz, 2019-10-13 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online.
- ↑ BÍLEK, Petr. Litvínov našel nového trenéra, po osmi letech se vrací Kýhos [online]. Idnes.cz, 2019-12-01 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online.
- ↑ HORÁK, Miroslav. Kýhos nejen o konci: Neumím lidem lézt do zadku. Petr? Hokejový Csaplár. iSport.cz [online]. 2020-04-22 [cit. 2022-02-15]. Dostupné online.
- ↑ KAPICOVÁ, Helena. Vladimír Kýhos novým trenérem A mužstva HC Děčín!. Decinsportuje.cz [online]. 2021-08-26 [cit. 2022-02-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Vladimír Kýhos – statistiky na Elite Prospects (anglicky)
- Vladimír Kýhos v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
