Vladimír Kořínek (dělník)

Vladimír Kořínek
Narození	23. července 1911 Žleby Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. dubna 1951 (ve věku 39 let) Věznice Pankrác Československo Československo
Místo pohřbení	Ďáblický hřbitov
Národnost	česká
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Kořínek (23. července 1911^[1] Žleby – 10. dubna 1951 Věznice Pankrác) byl český dělník a předseda MNV odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1951 popraven.^[2]

Narodil se v roce 1911 ve Žlebech.^[3] V obci působil jako předseda Místního národního výboru a politickým smýšleným byl přesvědčený komunista.^[4]

V roce 1950 došlo v obci a jejím okolí k působení protirežimních skupin. V obci a jejím okolí docházelo k rozšiřování protirežimních letáků, zastrašování místních funkcionářů KSČ, provádění sabotáží a nakonec dvěma střelbám na místního komunistického funkcionáře, přičemž ten po té v červenci 1950 zemřel. Během provedených sabotáží v obci došlo k zapálení Kořínkova statku a na jeho dveře byl také vyvěšen nejméně jeden výhružný leták.^[5] Kořínek se navíc sám podílel na akcích, jež měly za cíl odboj potlačit a pachatele dopadnout.^[4][6] Po smrti postřeleného funkcionáře byla za účelem dopadení pachatelů nasazena i armáda a Státní bezpečnost se rozhodla dopadnout pachatele za každou cenu; i kdyby si jej měla vymyslet.^[7]

Poté byl však v srpnu 1950 zatčen a vzat do vazby také Vladimír Kořínek. Státní bezpečnost se jej totiž rozhodla postavit do čela smyšlené protikomunistické odbojové skupiny jako zástupce záškodníka ve vlastních řadách; tou dobou v Československu totiž začínala vlna stranických čistek po vzoru Sovětského svazu, která nakonec vyvrcholila procesem se Slánským. Ve vazbě byl poté Kořínek několik měsíců krutě mučen. Přestože se téměř půl roku i přes kruté mučení všem obviněním zarputile bránil, byl nakonec stejně donucen ke zcela smyšleným přiznáním.^[6] Podle tehdejšího oficiálního vyšetřování měl vraždu funkcionáře zosnovat on, neboť s ním měl mít dlouhodobé spory o moc.^[5] Za trestné činy velezrady a návod a pomoc k vraždě byl v politickém procesu zvaném Tomáš Kořínek a spol. v březnu 1951 odsouzen k trestu smrti.^[8] Popraven byl spolu se svým bratrem Tomášem a s Bohumilem Krulišem v dubnu 1951.^[9] V procesu byly navíc k dlouholetým trestům odnětí svobody odsouzeny další tři desítky osob. Rehabilitován byl v roce 1968.^[10] Pohřben byl do hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově.^[4]