Vladimír Kolár

PhDr. Vladimír Kolár
Narození22. června 1947 (75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, prozaik, redaktor, kritik a editor
RodičeJaromíra Kolárová
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Kolár (* 22. června 1947 Praha) je český prozaik, novinář, publicista a literární kritik.

Život

Narodil se v rodině spisovatelky, dramatičky a scenáristky Jaromíry Kolárové a novináře a publicisty Františka J. Kolára. Po absolvování Střední všeobecně vzdělávací školy v Ostravě vystudoval v letech 1965–1970 obor filozofie-čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Doktorát filozofie získal v roce 1975, kdy obhájil práci věnovanou existenciální filozofii Nikolaje Berďajeva a její reflexi.

Vojenskou základní službu vykonával v armádním vysílání Československého rozhlasu, v letech 1972–1974 byl redaktorem Československé televize, v dalších dvou letech působil v Literárním měsíčníku (teorie, kritika, společenské vědy). V letech 1975–1980 byl odborným pracovníkem Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV v Praze, kde se věnoval literární teorii a filozofickým aspektům literární tvorby v souvislosti s působením vědeckotechnické revoluce. V rámci odborné činnosti ústavu publikoval také studie literárněhistorické. V letech 1981–1988 byl šéfredaktorem revue Film a doba, v letech 1989–1990 působil v Literárním měsíčníku, v prvním roce jako šéfredaktor a předseda redakční rady. V dalších letech se věnoval převážně pedagogické činnosti na základní a střední škole. Krátce pracoval také v kulturních rubrikách denního tisku (Haló noviny 1991–1992, Práce 1997), poté působil v oblasti public relations a znovu jako středoškolský učitel. V současnosti pracuje jako jazykový redaktor.

Publikovat začal v časopise Červený květ v Ostravě (básně, 1964), od roku 1965 přispíval do Univerzity Karlovy, později do Tvorby, Literárního měsíčníku, Rudého práva, Mladého světa, Mladé fronty, Světa práce, České literatury, Filmu a doby aj. Přispěl též do četných sborníků a kolektivních literárněvědných prací, např. Dobrý deň Lacovi Novomeskému (Bratislava 1975), Sborník z mezinárodní literárněvědné konference Bezručova Opava 1978, Umění a kritika – Sborník příspěvků z brněnského sympozia o kritice konaného v červnu 1979, Wolker dnešku – Z diskuse na vědecké konferenci u příležitosti 80. výročí narození Jiřího Wolkra v roce 1980 v Prostějově, Vedeckotechnická revolúcia a literatura (Bratislava 1982), Vlašín, Š. a kol. : Spoluvytvářet pravdu zítřka (Praha 1982), Zeman, M. a kol.: Rozumět literatuře I – Interpretace základních děl české literatury (Praha 1986, 1989) aj.

Dílo

Beletrie

  • Svět bez masky, 1980 – povídky
  • Táta je doma, 1981 – novela
  • Pachuť medu, 1989 – román
  • Co už máma nenapsala, 2008 – vzpomínková próza
  • Bylo to hustý, pane profesore, 2011 – novela
  • František J. Kolár: U Dunkerquu za svobodu, v Ruzyni za čest (Vzpomínky - spoluautorství, 2016)
  • Vyhnaní ze života. Tragický osud židovské rodiny v době nacismu, 2022 - próza


Odborné publikace

  • Mladé zápasy, 1981 – kritické studie o poezii
  • Sondy, 1981 – kritiky, společně s Janem Adamem a Petrem Bílkem
  • V nechtěné roli (Příběh legionáře a divadelníka Pavla Setničky), 2019 - literatura faktu

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“