Vladimír Kovářík

Prof. PhDr. Vladimír Kovářík, CSc.
Narození12. října 1913
Čelákovice, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. června 1982 (ve věku 68 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníliterární vědec
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Tématažurnalistika, literatura pro děti a mládež, literární historie, rozhlas a publicistika
Dětisynové Vladimír Kovářík
a Jan Kovářík, dcera Marcela
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Kovářík (12. října 1913 Čelákovice7. června 1982 Praha) byl český literární vědec, který většinu svých popularizujících knih z oblasti historie věnoval mládeži. Zabýval se zejména literárními dějinami 19. století, obdobím budování Národního divadlaNerudovým životem a dílem. Vycházel vstříc zájmu mladých čtenářů o umělecko-naučnou literaturu a hledal cesty, jak jim přístupnou a zábavnou formou přiblížit znalost dějin české literatury. Sem je možné například zařadit díla Mládí Jana Nerudy, Otec české ThálieJosefu Kajetánu Tylovi a knížku vzpomínek českých spisovatelů na jejich mládí Když velcí byli malí.

Život

Po maturitě na reálném gymnáziu v Brandýse nad Labem v roce 1932 a doplňující maturitě na klasickém gymnáziu v roce 1933 vystudoval český jazyk a latinu na Filosofické fakultě University Karlovy (1933–1937). Poté pracoval jako středoškolský profesor českého jazyka na gymnáziu na Žižkově v Praze (1936–1940, 1942–1949) a v Táboře (1940–1942). Po roce 1949 byl redaktorem Československého rozhlasu, vedoucím redakce pro děti a mládež. Po roce 1954 pracoval v Československé televizi. V roce 1964 se stal docentem historie a teorie sdělovacích prostředků na Fakultě osvěty a novinářství University Karlovy. V roce 1967 získal titul PhDr. obhajobou práce Dětský svět Marie Majerové, v roce 1969 získal titul kandidát věd (CSc.) prací Nerudova cesta k pramenům dětství. V roce 1980 byl jmenován profesorem.

Jeho oba synové, Vladimír Kovářík (* 1946) a Jan Kovářík (*1950), působili mimo jiné jako publicisté.

Spisy

Studie a populárně naučné knihy

  • Mládí Jana Nerudy (1955), populárně naučná studie pro mládež.
  • Otec české Thálie (1960), populárně naučná studie pro mládež o Václavu Klimentu Klicperovi a o počátcích českého divadla.
  • Dětský svět Marie Majerové (1962), studie.
  • Hlasy a tváře (1965), čtení o umění a umělcích, populárně naučná studie pro mládež.
  • Staropražská romance (1969, rozšířeno 1973), čtení o tom, jak se žilo před sto lety,
  • Nerudova cesta k pramenům dětství (1971).
  • Slavní a zapomenutí (1983), čtení o životě a díle českých spisovatelů, vydáno posmrtně.
  • Besedy (1983), vydáno v roce autorových nedožitých sedmdesátin.
  • Daleká, široká pole (1984), čtení o Janu Nerudovi, vydáno posmrtně.

Skripta

  • Vývoj rozhlasové publicistiky 1 (1969).
  • Proměny rozhlasové publicistiky 2 (1975).

Povídky

  • Chytráci (1973), povídka pro mládež.
  • Jiříkovo vidění a jiné příběhy (1973, rozšířeno 1978), vyprávění podle Josefa Kajetána Tyla.

Literární místopis

Zcela výjimečné postavení mají tři svazky literárního místopisu, kde vedle nejrůznějších údajů ze života českých spisovatelů připomíná Kovářík i vliv kraje na vznik a podobu literárního díla. Jsou to knihy Literární toulky po Čechách (Albatros, Praha 1977), Literární toulky Moravou (Albatros, Praha 1978) a Literární toulky Prahou (Albatros, Praha 1980).

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“