Vladimír Krno
| Vladimír Krno | |
|---|---|
 | |
| Starosta Bratislavy | |
| Ve funkci: 1930 – 1939 | |
| Předchůdce | Ľudovít Okánik |
| Nástupce | Belo Kováč |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1933 – 1935 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | agrární strana |
| Narození | 21. června 1874 Čerenčany Malohont, Gemersko - Malohontská župa.  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 10. března 1955 Partizánska Ľupča Liptov,  Československo |
| Alma mater | Budapešťská univerzita |
| Profese | advokát |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladimír Andrej Krno (21. června 1874 Čerenčany[1] – 10. března 1955 Partizánska Ľupča[1]) byl slovenský a československý politik, meziválečný starosta Bratislavy a senátor Národního shromáždění ČSR za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu.
Život
Narodil se v Čerenčanech č. p. 36 do rodiny místního evangelického faráře Andreje Krna a křtil jej drienčanský farář a sběratel lidových pověstí Pavol Dobšinský. Absolvoval gymnázia v Rimavské Sobotě a Prešpurku (dnešní Bratislavě) a vystudoval práva na Budapešťské univerzitě (už během studií v Budapešti byl místopředsedou tamního slovenského studentského spolku[2]).
Působil jako advokát v Penzinku a od roku 1923 v Bratislavě. Ještě před první světovou válkou se sblížil s hnutím hlasistů.[2] Byl stoupencem Vavro Šrobára. Během války byl aktivní v slovenském odboji. Po válce byl ředitelem Hospodářské banky v Trnavě. Za první republiky byl též přísedícím státního soudu, členem správního výbor advokátské komory a předsedou Svazu vinařských spolků.[2] Působil i jako člen Štefánikovy společnosti. Publikoval v periodikách. V roce 1926 vydal Občanský soudní řád.[3]
Zastával funkci čestného předsedy organizace agrární strany v Bratislavě.[2] V letech 1930–1939 byl starostou Bratislavy.[4] Do funkce usedl v únoru 1930 poté, co odstoupil Ľudovít Okánik.[2]
Po parlamentních volbách v roce 1929 získal za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale nabyl až dodatečně roku 1933 jako náhradník poté, co zemřel senátor Cyrill Pivko. V senátu setrval do roku 1935.[5] Profesně je uváděn jako starosta Bratislavy.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d e Nový bratislavský starosta. Národní politika. Únor 1930, roč. 48, čís. 44, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Júnový kalendár významných osobností Gemera [online]. dobos.revuca.net [cit. 2011-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-31. (slovensky)
- ↑ Richtári Bratislavy [online]. bratislava.sk [cit. 2013-08-16]. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-10]. Dostupné online.
- ↑ 235. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
Externí odkazy
- Záznam o narození v matrice farnosti Čerenčany
- Vladimír Krno v Národním shromáždění v roce 1933
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Neznámý, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Vladimír Krno