Vladimír Müller
Vladimír Müller | |
---|---|
Narození | 8. srpna 1904 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 2. října 1977 (ve věku 73 let) Praha Československo |
Alma mater | Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | spisovatel, překladatel a dramatik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vladimír Müller (8. srpna 1904, Praha[1] – 2. října 1977, Praha) byl český publicista a spisovatel.
Život
Vladimír Müller se narodil 8. srpna 1904 v Praze.[2] Vystudoval dějiny moderních literatur na Filozofické fakultě Karlovy university. Přátelil se s Voskovcem a Werichem, v premiéře jejich Vest Pocket Revue 19. dubna 1927 hrál fotografa Blažeje Josseka.[3] V letech 1930–1931 byl odpovědným redaktorem časopisu Jas (týdeník České obce sokolské), 1930–1935 přispíval do kulturní rubriky Národních listů.[4] V období 1936–1943 zaměstnancem Čs. Rozhlasu (Českého rozhlasu od roku 1939). Svůj první román Žebrák s erbem (o životě Václava Lomnického z Budče) vydal v roce 1941. Historickým románům z doby Rudolfa II. a životopisům osobností se věnoval zhruba do roku 1949, opět se k nim vrací v závěru života. Po osvobození prochází různými funkcemi a v letech 1948–58 se stává vedoucím dokumentačního oddělení kulturního nakladatelství Dilia. Svobodné povolání vykonával od roku 1958.
Vladimír Müller zemřel 2. října 1977 v Praze.
Dílo
- výběr
- Žebrák s erbem (historický román, vydal L. Mazáč, Praha, 1941) [5]
- Rybníkář Kuba (divadelní hra o Jakubu Krčínovi, vydalo Nakladatelské družstvo Máje, Praha, 1942)
- Pětilistá růže (vydal Josef R. Vilímek, Praha, 1943)
- Pověsti stověžatého města (il. Petr Dillinger, vydal Antonín Dědourek, Třebechovice p. O., 1946)
- Meč a srdce (il. Petr Dillinger, vydal J. R. Veselík, Litomyšl, 1946)
- Bloudění Dorotky vojandy (obálka Miloš Antonovič, vydal Josef R. Vilímek, Praha, 1946)
- Vojanův Štědrý den 1869 (vyzdobil Cyril Bouda, vydalo S.n., Praha, 1949)
- V. K. Klicpera (vydal Orbis, Praha, 1949)
- Lad. Stroupežnický (vydal Orbis, Praha, 1949)
- F. A. Šubert (vydal Orbis, Praha, 1949)
- Vyprávění o Národním Divadle (il. Karel Müller, historicky spolupracoval Eduard Šimek, vydal Orbis, Praha, 1963)
- Dobrodružství Turčka z Mitrovic (román o cestě Václava Vratislava z Mitrovic do Turecka, il. František Janula, vydalo SNDK, Praha, 1964)
- Mumraj grošů (vydalo nakladatelství Růže, České Budějovice, 1970)
- Vrhcáby osudu (vydalo nakladatelství Růže, České Budějovice 1974)
- Neúplatný ortel (historizující detektivka z 18. století, vydalo nakladatelství Růže, České Budějovice 1978)
Vladimír Müller je též autorem překladů, doslovů, rozhlasových her a úprav textů pro rozhlas a pro knižní vydání. Opera Maxmiliána Hájka Rožmberští rybníkáři z roku 1956 je zhudebněním divadelní hry Rybníkář Kuba.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě v Praze
- ↑ Pravděpodobná policejní přihláška rodiny Müllerů
- ↑ Hry Osvobozeného divadla 2. svazek, Československý spisovatel 1982
- ↑ Šifra "-ll"(Vladimír Müller). Příklad kulturních noticek. Národní listy. 15. 2. 1933, s. 5. Dostupné online.
- ↑ DRDA, Jan. Román o Lomnickém z Budče (recenze). Lidové noviny. 2. 8. 1941, s. 7. Dostupné online. Archivováno 29. 7. 2020 na Wayback Machine.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Müller
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Müller, Gustav *1875 s rodinou (otec Vladimíra Müllera)
- Slovník české literatury po roce 1945, životopis a bibliografie
- Vladimír Müller: Pověsti stověžatého města, informace o pořadu ČR Vltava, 2012[nedostupný zdroj]
- Virtuální studovna Divadelního ústavu (Autor: Müller, Vladimír)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“