Vladimír Müller

Vladimír Müller
Narození8. srpna 1904
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. října 1977 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníspisovatel, překladatel a dramatik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Müller (8. srpna 1904, Praha[1]2. října 1977, Praha) byl český publicista a spisovatel.

Život

Vladimír Müller se narodil 8. srpna 1904 v Praze.[2] Vystudoval dějiny moderních literatur na Filozofické fakultě Karlovy university. Přátelil se s Voskovcem a Werichem, v premiéře jejich Vest Pocket Revue 19. dubna 1927 hrál fotografa Blažeje Josseka.[3] V letech 1930–1931 byl odpovědným redaktorem časopisu Jas (týdeník České obce sokolské), 1930–1935 přispíval do kulturní rubriky Národních listů.[4] V období 1936–1943 zaměstnancem Čs. Rozhlasu (Českého rozhlasu od roku 1939). Svůj první román Žebrák s erbem (o životě Václava Lomnického z Budče) vydal v roce 1941. Historickým románům z doby Rudolfa II. a životopisům osobností se věnoval zhruba do roku 1949, opět se k nim vrací v závěru života. Po osvobození prochází různými funkcemi a v letech 1948–58 se stává vedoucím dokumentačního oddělení kulturního nakladatelství Dilia. Svobodné povolání vykonával od roku 1958.

Vladimír Müller zemřel 2. října 1977 v Praze.

Dílo

výběr
  • Žebrák s erbem (historický román, vydal L. Mazáč, Praha, 1941) [5]
  • Rybníkář Kuba (divadelní hra o Jakubu Krčínovi, vydalo Nakladatelské družstvo Máje, Praha, 1942)
  • Pětilistá růže (vydal Josef R. Vilímek, Praha, 1943)
  • Pověsti stověžatého města (il. Petr Dillinger, vydal Antonín Dědourek, Třebechovice p. O., 1946)
  • Meč a srdce (il. Petr Dillinger, vydal J. R. Veselík, Litomyšl, 1946)
  • Bloudění Dorotky vojandy (obálka Miloš Antonovič, vydal Josef R. Vilímek, Praha, 1946)
  • Vojanův Štědrý den 1869 (vyzdobil Cyril Bouda, vydalo S.n., Praha, 1949)
  • V. K. Klicpera (vydal Orbis, Praha, 1949)
  • Lad. Stroupežnický (vydal Orbis, Praha, 1949)
  • F. A. Šubert (vydal Orbis, Praha, 1949)
  • Vyprávění o Národním Divadle (il. Karel Müller, historicky spolupracoval Eduard Šimek, vydal Orbis, Praha, 1963)
  • Dobrodružství Turčka z Mitrovic (román o cestě Václava Vratislava z Mitrovic do Turecka, il. František Janula, vydalo SNDK, Praha, 1964)
  • Mumraj grošů (vydalo nakladatelství Růže, České Budějovice, 1970)
  • Vrhcáby osudu (vydalo nakladatelství Růže, České Budějovice 1974)
  • Neúplatný ortel (historizující detektivka z 18. století, vydalo nakladatelství Růže, České Budějovice 1978)

Vladimír Müller je též autorem překladů, doslovů, rozhlasových her a úprav textů pro rozhlas a pro knižní vydání. Opera Maxmiliána Hájka Rožmberští rybníkáři z roku 1956 je zhudebněním divadelní hry Rybníkář Kuba.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě v Praze
  2. Pravděpodobná policejní přihláška rodiny Müllerů
  3. Hry Osvobozeného divadla 2. svazek, Československý spisovatel 1982
  4. Šifra "-ll"(Vladimír Müller). Příklad kulturních noticek. Národní listy. 15. 2. 1933, s. 5. Dostupné online. 
  5. DRDA, Jan. Román o Lomnickém z Budče (recenze). Lidové noviny. 2. 8. 1941, s. 7. Dostupné online.  Archivováno 29. 7. 2020 na Wayback Machine.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“