Vladimír Mejstřík

Vladimír Mejstřík
Narození1938
Třebechovice pod Orebem, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí15. dubna 2021 (ve věku 82–83 let)
Národnostčeská
Vzdělánívysokoškolské
Povoláníjazykovědec (bohemista a lexikograf)
ZaměstnavatelÚstav pro jazyk český Akademie věd České republiky
Titulpromovaný filolog[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Naše řeč je český jazykovědný časopis vydávaný od roku 1916 pětkrát ročně Ústavem pro jazyk český Akademie věd České republiky. Jsou v něm publikovány články o českém jazyce, se zvláštním ohledem na jazykovou kulturu.

Vladimír Mejstřík (1938, Třebechovice pod Orebem – 15. dubna 2021[1]) byl český jazykovědec (bohemista a lexikograf).[2]

Život

Vladimír Mejstřík se narodil v roce 1938 v Třebechovicích pod Orebem.[2] Po vysokoškolských studiích, kde získal vzdělání promovaného filologa, spojil svůj profesní život s Ústavem pro jazyk český.[1]

Tvorba

Od 60. let 20. století byl Vladimír Mejstřík členek kolektivu autorů, kteří se podíleli na tvorbě Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ).[1][pozn. 1] Svoje praktické zkušenosti se zpracováním slovníkových hesel publikoval v několika teoreticky zaměřených lexikografických článků uveřejněných v časopise Slovo a slovesnost.[1] V odborném periodiku Naše řeč Vladimír Mejstřík opublikoval (od roku 1963 do roku 1967) více než 40 nejrůznějších odborných statí.[pozn. 2]

Po ukončení práce na SSJČ se podílel na vzniku Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ).[1][pozn. 3]

Dále se Vladimír Mejstřík podílel na dalších lexikografických („slovníkářských“) projektech, kterými byly:[1]

  • Slovník české frazeologie a idiomatiky. (svazek 1), Přirovnání (první vydáni v roce 1983);[5]
  • Slovník české frazeologie a idiomatiky. (svazek 2), Výrazy neslovesné (první vydání v roce 1988);[6]
  • Akademický slovník cizích slov (ASCS)[pozn. 4]
  • Nová slova v češtině: slovník neologizmů (první vydání v roce 1998);[7]
  • Nová slova v češtině 2: slovník neologizmů (první vydání v roce 2004).[8]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ SSJČ vycházel jako čtyřdílný v rozmezí let 1960–1971; druhé vydání se uskutečnilo v roce 1989.
  2. ↑ Namátkou lze např. uvést Mejstříkovu stať nazvanou K jubileím českých lexikografů, kde formou medailonků vzpomíná na svoje slovníkářské spolupracovníky a spolupracovnice.[3]
  3. ↑ SSČ vyšel poprvé v roce 1978, druhé a třetí opravené vydání pak v roce 1994 a 2005; čtvrté vydání obsahově identické se 3. opraveným vydáním z roku 2003 pak vyšlo v roce 2010. SSČ je jediné slovníkářské dílo, kde je Vladimír Mejstřík uveden jako hlavní původce (autor) díla.[4]
  4. ↑ ASCS byl poprvé vydán v roce 1995 jako dvoudílná verze; rozšířená verze vyšla pod názvem Nový akademický slovník cizích slov (NASCS) v prvním vydání v roce 2005.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Odešel Vladimír Mejstřík [online]. Web: Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Vladimír Mejstřík (* 1938, Třebechovice pod Orebem – 15. dubna 2021) – Bohemista a lexikograf [online]. Web: Databáze autorit NK ČR [cit. 2021-05-27]. Identifikační číslo: xx0061705. Dostupné online. 
  3. ↑ MEJSTŘÍK, Vladimír. K jubileím českých lexikografů [online]. Naše řeč [cit. 2021-05-27]. Naše řeč, ročník 71 (ročník 1988), číslo 4, strany: 210–214. Dostupné online. 
  4. ↑ MEJSTŘÍK, Vladimír (a kolektiv). Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [online]. Vydání 3., opravené Praha: Academia, 2003, 2003, rev. 2021-05-27. 647 stran; ISBN 80-200-1080-7. Dostupné online. 
  5. ↑ ČERMÁK, František (a kolektiv). Slovník české frazeologie a idiomatiky. (Svazek 1), Přirovnání [online]. Vydání 1. Praha: Academia, 1983, 1983 [cit. 2021-05-27]. 492 stran. Dostupné online. 
  6. ↑ ČERVENÁ, Vlasta (a kolektiv). Slovník české frazeologie a idiomatiky. (Svazek 2), Výrazy neslovesné [online]. 1. vydání Praha: Academia, 1988, 1988 [cit. 2021-05-27]. 511 stran. Dostupné online. 
  7. ↑ MARTINCOVÁ, Olga (a kolektiv). Nová slova v češtině: slovník neologizmů [online]. Vydání 1. Praha: Academia, 1998, 1998 [cit. 2021-05-27]. Nová nebo přejatá slova a slova užívaná dříve, která nabyla nových významů (4600 hesel ze všech oborů); 356 stran; ISBN 80-200-0640-0. Dostupné online. 
  8. ↑ MARTINCOVÁ, Olga (a kolektiv). Nová slova v češtině 2: slovník neologizmů [online]. Vydání 1. Praha: Academia, 2004, 2004 [cit. 2021-05-27]. Nová slova, slova s novými významy i nová slovní spojení a frazémy z let 1996 - 2002; 568 stran; ISBN 80-200-1168-4. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Časopis Naše řeč ilustrační foto Stanislava Kyselová (1).jpg
Autor: Akademie věd České republiky / Czech Academy of Science (photo by Stanislava Kyselová), Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Naše řeč je český jazykovědný časopis vydávaný od roku 1916 pětkrát ročně Ústavem pro jazyk český Akademie věd České republiky. Jsou v něm publikovány články o českém jazyce, se zvláštním ohledem na jazykovou kulturu.