Vladimír Neuwirth

Vladimír Neuwirth
Narození12. srpna 1921
Komárov u Opavy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. května 1998 (ve věku 76 let)
Opava
ČeskoČesko Česko
Povoláníspisovatel, teolog, filozof, překladatel a publicista
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Neuwirth (12. srpna 1921 Komárov u Opavy – 22. května 1998 Opava) byl katolicky orientovaný filosof, překladatel, publicista a spoluzakladatel původně exilového kulturního sdružení Opus bonum.

Život

V době vysokoškolských studií na teologické fakultě v Olomouci založil v září 1947 společně s dalšími šesti mladými lidmi (Miroslavem Tělupilem, Jiřím Havlíčkem, Miroslavem Němcem, Karlem Flossem, Lubomírem Gebauerem a Bronislavem Kulíškem) křesťanský sekulární institut Společenství s úmyslem podporovat duchovní a kulturní život zúčastněných. Po únoru 1948 se činnost Společenství, které mezitím mělo více než sto členů, neproměnila, jeho organizace a činnost se pouze odehrávala v podmínkách utajení před komunistickou mocí. V. Neuwirth – pracující od začátku 50. let v dělnických či administrativních zaměstnáních – jako vedoucí postava Společenství psal pro jeho potřeby vlastní texty, překládal, přednášel a vtiskoval mu ducha modlitby, solidarity i kulturní a vzdělanostní rozhled. V lednu 1961 byl pro tyto aktivity zatčen a odsouzen za údajnou velezradu ke čtrnácti letům vězení. Většinu trestu si odpykal ve Valdicích, propuštěn byl počátkem dubna 1968. V létě téhož roku odjel na Západ, nejprve do Rakouska, posléze se usadil v Belgii a Německu. Od ledna 1971 do svého odchodu do důchodu v roce 1986 byl zaměstnán jako kulturní a sociální pracovník při České katolické obci ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1972 založil společně s opatem Janem Anastázem Opaskem kulturní sdružení Opus bonum (Dobré dílo) a roku 1982 spolu s Aloisem Krchňákem sdružení Bibliotheca Cyrillo-Methodiana (Cyrilometodějská knihovna).

Dílo

Publikoval řadu kulturně historických studií, esejů a článků a medailonů významných postav české kulturní a náboženské historie a současnosti – mj. Jan Čep, Metoděj Habáň, Vladimír Holan, Adam Kravařský ze Šlevic, Pavel Křížkovský, Jan Ryba, Antonín Šuránek, kardinál František Tomášek, kardinál Štěpán Trochta, Josef Vašica, Albert Vyskočil[1] – v mnoha exilových a po roce 1989 i domácích časopisech (též pod pseudonymem Karel Hubert). Významná byla také jeho překladatelská a přednášková činnost a pořádání výstav a sympozií. Samostatně vydal studii Víra a základy křesťanské kultury (1976) a svazek Apokalyptický deník (1976, podruhé 1998). Po návratu do Opavy v roce 1992 uspořádal monografii Profesor Josef Vašica (1994). Deníkový svazek Vcházení do Evropy (2008) z let 1975–1989, rozšířený o záznamy nalezené v autorově pozůstalosti z let 1980–1997, chronologicky navazuje na knihu Apokalyptický deník.

Reference

  1. ↑ Viz výběrová bibliografie V. Neuwirtha in: Vladimír Neuwirth, Vcházení do Evropy, Praha 2008, s. 587–593.

Literatura

  • Karel Skalický, Evangelizátor české literární kultury. In: Apokalyptický deník, Praha, Triáda 1999, s. 273–307.
  • Karel Floss, Vladimír Neuwirth a jeho Apokalyptický deník. In: Teologický sborník č. 1/2001.
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • Josef Veselý (ed.), Dr. Vladimír Neuwirth. Opava, Společenství, 2007, 82 s. (sborník).
  • Martin C. Putna, Apokalyptismus v myšlení českého katolického exilu Schwarzenberg – Chudoba – Preisner – Neuwirth, In: Soudobé dějiny, č. 2–3/2007.
  • Karel Skalický, Deset let od smrti Vladimíra Neuwirtha. In: Katolický týdeník 23/2008, příl. Perspektivy, č. 12, s. 3.
  • Robert Krumphanzl, Komentáře, vysvětlivky a překlady cizojazyčných textů. In: Vcházení do Evropy, Praha, Triáda 2008, s. 445–597.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“