Vladimír Pecháček
| Vladimír Pecháček | |
|---|---|
| Narození | 3. dubna 1909 Přeštice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 24. srpna 1969 (ve věku 60 let) Praha  Československo |
| Příčina úmrtí | silniční dopravní nehoda |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Povolání | malíř a grafik |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vladimír Pecháček (3. dubna 1909, Přeštice[1], Rakousko-Uhersko – 24. srpna 1969, Praha, Československo) byl český malíř, grafik a pedagog, absolvent Akademie výtvarných umění v Praze. Ve své tvorbě se věnoval náboženským tématům a krajinomalbě.
Životopis
Narodil se v Přešticích čp. 23. Pokřtěn Vladimír Maria Anna Pecháček. Otec Otokar Pecháček pocházel z plzeňské patricijské a buditelské rodiny. Matka byla příslušnicí maďarského aristokratického rodu. Studoval bohoslovectví na církevním gymnáziu v Broumově. Studium opustil, odešel do kláštera a poté jezdil s kočovnou divadelní společností. Později se vyučil obchodníkem. V roce 1932 se oženil a vedl drogistický obchod v Duchcově. Zde začal bez jakýchkoli předchozích zkušeností malovat. V období let 1932–1938 vytvořil 300 olejomaleb s náměty Duchcova a Českého středohoří, výběr z nich úspěšně vystavoval v Praze.
Od roku 1936 studoval Akademii výtvarných umění u profesorů Willi Nowaka, Maxe Švabinského a Jakuba Obrovského.[2] Po uzavření českých vysokých škol byl přijat do mistrovské školy Franze Klemmera v Mnichově. K jeho studiu však Kancelář říšského protektora nedala souhlas. Po válce dokončil akademická studia v grafické speciálce u Vladimíra Silovského.
Často se stěhoval, v Přerově nad Labem měl ateliér, zde také vytvořil na místním zámku "Pecháčkovu galerii". V roce 1947 odešel do Roztok u Prahy, po rozvodu do Prahy, po uzavření druhého sňatku do Louňovic pod Blaníkem. V padesátých letech z existenčních důvodů vyučoval výtvarnou výchovu na středních školách v Mělníku, Chebu, Bratislavě a Seredi. Měl za to, že jeho otcem byl kníže Schwarzenberg, a tak označoval své práce jménem Wladimír Maria Anna Schwarzenberg a červenou pečetí s erbem a datem svého narození.
Zahynul tragicky pod koly auta v Praze. Za života se nedočkal ocenění své práce. Sestra Milada věnovala část jeho pozůstalosti Městskému muzeu v Kralupech nad Vltavou. Pochován je na vyšehradském hřbitově.[3]
Dílo
Za války vytvářel nadživotní a dynamické obrazy světců, z jejichž reprodukcí vydal v letech 1940 – 1943 vlastním nákladem čtyři alba cyklů:
- Věřím v Boha (s úvodním slovem Františka Tichého)
- Sedm darů Ducha svatého
- Křížová cesta
- Hříchy a ctnosti
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Přeštice
- ↑ KOKOŠKOVÁ, Věra. Osobnosti Přešticka. 3. dopl. a rozš.. vyd. [s.l.]: APEX-ART, 2012. 127 s. ISBN 978-80-87600-03-0. S. 54–55.
- ↑ KOKOŠKOVÁ, Věra. Zapomenutí malíři Přešticka. Vítaný host: příznivců Plzeňského kraje. 6.12.2013, roč. 2013, čís. 4, s. 18–19.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Pecháček na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Pecháček
- Vladimír Pecháček v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vladimír Pecháček signatura