Vladimír Peroutka

Vladimír Peroutka
Narozeníkvěten 1902
Úmrtí18. května 1956 (ve věku 53–54 let)
Praha
Povoláníspisovatel a novinář
ChoťIža Lechnýřová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Peroutka (květen 1902 – 18. květen 1956 Praha) byl český novinář, redaktor a vydavatel. Je znám především jako autor scénáře filmu Eva tropí hlouposti.

Rodinný život

Byl ženat s Růženou rozenou Lechnýřovou (1904 - 1944, tanečnice, divadelní a filmová herečka, vystupující pod jménem Iža Lechnýřová),[1] manželé žili ve 30. letech 20. století v žižkovské Křížkovského ulici.[2]

Dílo

V letech 1933–1943 redigoval časopis Ahoj (respektive Ahoj na neděli). Jako zkušený novinář v letech 1935–1936 působil jako vedoucí redaktor, úředně zodpovědný za obsah časopisu Malý Hlasatel (později přejmenovaný na Mladého hlasatele).[3] V letech 1945–1948 řídil časopis Světový pramen zábavy a poučení.

Filmografie

Redakce

  • Ahoj (týdeník; v Praze, Melantrich, 1933-1943)
  • Světový zdroj zábavy a poučení (čtrnáctideník, měsíčník; Praha Melantrich, 1939-1945 Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Květnová revoluce, obrazový památník hrdinství a slávy z velkých dnů lidového povstání (V Praze : Melantrich, 1945)
  • Světový pramen zábavy a poučení (čtrnáctideník; v Praze, Jedličkův ústav pro zmrzačelé, 1945-1948)
  • Magazin Pramene na rok] 1947 'V Praze, Melantrich, 1946)
  • Letní magazin Pramene na rok 1947 (V Praze, Melantrich, 1947)
  • Pramen moderní ženy (V Praze, Kulturní komise čsl. strany nár. socialistické, 1947-1948)
  • Zimní magazin Pramene 1948 (V Praze : Melantrich, 1947)

Ostatní

  • Zlatá píšťalka (Hudební komedie o 4 dějstvích; autoři Jaroslav Přibík a Vladimír Peroutka, texty písní Karel Melichar-Skoumal, hudba Miloš Smatek, Praha, Dilia, 1959) - hráno 1960 v Teplicích a 1961 v Československé televizi

Zajímavost

Jak vyprávěl spisovatel Jiří Brdečka, Vladimír Peroutka ho okolo roku 1940 požádal o to, aby napsal povídky parodující tehdejší kovbojky. Tak Brdečku inspiroval k napsání divadelní hry, která se později stala námětem úspěšného filmu Limonádový Joe.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Filmová databáze FDb.cz: Iža Lechnýřová
  2. ↑ Pražský adresář 1937–1938, s. 1034
  3. ↑ DVORSKÝ, Miloš. Mýtus zvaný Stínadla. Praha: NZB, 2018. 376 s. ISBN 978-80-906755-1-3. S. 49–50. 
  4. ↑ Jiří Brdečka: Když Joe, proč Limonádový. Pestrý týden. 15. 4. 1944, s. 10. Dostupné online. 

Externí odkazy