Vladimír Procházka (politik KSČ)

Prof. JUDr. Vladimír Procházka, DrSc.
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci: 1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1948 – 1954
Stranická příslušnost
Členství	realistická str. pokroková str. KSČ
Narození	12. září 1895 Přerov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	25. června 1968 (ve věku 72 let) Praha Československo Československo
Příbuzní	Jaroslav Procházka (sourozenec)
Alma mater	Univerzita Karlova
Profese	politik, pedagog, spisovatel, diplomat, redaktor, překladatel, vysokoškolský učitel, právník a publicista
Ocenění	Řád republiky Řád 25. února
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Procházka (12. září 1895 v Přerově^[1] – 25. června 1968 v Praze) byl český právník, překladatel, politik Komunistické strany Československa (poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR), pedagog a akademik ČSAV, bratr Jaroslava Procházky, profesora a rektora Univerzity Karlovy.

V mládí byl stoupencem tzv. realistů a členem České strany pokrokové. Patřil do křídla okolo Zdeňka Nejedlého, které se ve 20. letech 20. století přiklonilo ke komunistům.^[2]

Zaměřoval se na ekonomiku a právo Sovětského svazu, od roku 1922 publikoval. V roce 1925^[2] vstoupil do KSČ. Pod pseudonymem J. Mach vydal sborník Deset let diktatury proletariátu (1927), do kterého přispěl částí Hospodářský systém diktatury proletariátu. Publikoval v Levé frontě či TASSu. Za okupace překládal, především z angličtiny, ruštiny a němčiny, například Steinbeckovy Hrozny hněvu, díla Jamese Joyce, G. B. Shawa aj. Od roku 1945 profesor Univerzity Karlovy se zaměřením ekonomie a právo SSSR; ústavní právo.

V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Zasedal zde do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1954.^[3][4]

Vedl práce na Ústavě Československé republiky z roku 1948. KSČ ho totiž po roce 1946 prosadila na post generálního zpravodaje parlamentní subkomise pro přípravu ústavy.^[5] Podobně se podílel i na přípravě textu Ústavy Československé socialistické republiky z roku 1960. Zastával četné stranické, státní a akademické funkce. IX. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa (funkci zastával v letech 1949–1954). Mezi lety 1951 a 1952 byl velvyslancem ve Spojených státech. V období let 1955–1965 byl členem presidia ČSAV. Od roku 1959 řídil encyklopedické práce ČSAV, díky čemuž vyšel čtyřdílný Příruční slovník naučný (1962–1967). V roli vystřídal Bohumila Němce, bývalého šéfredaktora doplňků Ottova slovníku, který nebyl členem KSČ.^[6] Též byl tajemníkem pětičlenného týmu který začal přípravy Velké československé encyklopedie které se ale moc daleko nedostaly^[7]. Za svoje dílo byl oceněn v roce 1949 stříbrnou medailí Řádu 25. února a dvakrát v roce 1955 a 1965 Řádem republiky.^[8]

• Hospodářský systém diktatury proletariátu in Deset let diktatury proletariátu, 1927
• Sovětské státní právo; Státní právo Československé republiky, 1953

• Příruční slovník naučný. Svazek 3. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1966. 959 s. cnb000279018. S. 725. Heslo Procházka Vladimír. 
• TAUCHEN, J., Osudy Vladimíra Procházky, tvůrce Ústavy 9. května. In: GÁBRIŠ, T. - HORÁK, O. - TAUCHEN, J. (eds.), Školy, osobnosti, polemiky. Pocta Ladislavu Vojáčkovi k 65. narozeninám. Brno: The European Society for History of Law, 2017, s. 556-565 (ISBN 978-80-87475-51-5)
• Akademik Vladimír Procházka zemřel. Rudé právo. 26. 6. 1968, s. 2. Dostupné online. 

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Procházka (politik KSČ)
• Vladimír Procházka v parlamentu