Vladimír Procházka (sklářský výtvarník)
Vladimír Procházka | |
---|---|
Narození | 2. května 1947 (75 let) Neštěmice Československo |
Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
Povolání | sochař a sklářský výtvarník |
Webová stránka | www |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vladimír Procházka (* 2. května 1947 Neštěmice) je český sklářský výtvarník žijící v Malečově u Ústí nad Labem.[1]
Život
Po maturitě na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě (1962-1966) pokračoval ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1966-1972) v ateliéru profesora Stanislava Libenského.[2] Od roku 1971 se věnoval designu, sklu a tavené plastice v architektuře. Sklízel tvůrčí úspěchy doma i v zahraničí (Dubaj, Baku, Kanazawa aj.) Absolventskou práci obhájil jako tvůrce dekorativní stěny a objektového osvětlení obřadní síně zámku Sychrov pomocí tvarovaných skleněných trubic SIMAX. Jejich nízká váha a vysoká optika s vhodným osvětlením umožňuje zhmotnění prostoru vrstvením skla.[3] Tento postup využívá při řešení rozměrných podhledů například v areálu Klenotnice pražské Lorety, skleněný strop Kongresového centra v Praze, osvětlovací těleso a plastika v podniku zahraničního obchodu KOVO Praha, skleněný strop a osvětlení kulturního domu v Bratislavě, světelná spirála v knihovně a osvětlovací těleso ve sportovní hale a kulturním domě v Mostě, světelný květ na Národním domě v Ústí nad Labem a skleněný podhled v zasedací síni Obecního domu. Také církevní a historické stavby se mohou pyšnit dekorativní skleněnou vitráží (románská rotunda sv. Jiří na hoře Říp nebo rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci). Procházkovo celoživotní dílo zahrnuje jak komorní, tak veřejnou tvorbu.[4][2]
Galerie
Osvětlovací těleso Květ na ústeckém Národním domě, 80. léta 20. století, kov, plast
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Květ, pohled z dáli
Osvětlovací těleso v Městské knihovně v Mostě, 80. léta 20. století, 60 metrů, tvarované skleněné trubice SIMAX
Plastika Slunce v Kongresovém centru v Praze, 80. léta 20. století, leštěný mosaz
Plastika Slunce, pohled z dáli
Osvětlovací těleso nad plastikou Slunce a schodištěm v Kongresovém centru v Praze, 80. léta 20. století, tvarované skleněné trubice SIMAX
Osvětlovací těleso nad plastikou Slunce a schodištěm, pohled z dáli
Osvětlovací těleso v Prezidentském salónku v Kongresovém centru v Praze, 80. léta 20. století, tvarované skleněné trubice SIMAX
Kolonáda - Plastika v Teplicích, svod dešťové vody, 80. léta 20. století, lepené tabulové sklo
Kolonáda - Plastika, pohled zezadu
Světelné podhledy v Poslanecké sněmovně na Malé straně (detail), 80. léta 20. století, křišťálové broušené trubice
Odkazy
Reference
- ↑ Vladimír Procházka | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b [ED.: ZBYŠEK MALÝ. ODPOVĚDNÝ RED: PETR PAVLIŇÁK]. Slovnik českých a slovenských výtvarných umělců / 21, W - Ž : 1950-2010.. Vyd. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné Centrum Chagall 391 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-80-86171-35-7, ISBN 80-86171-35-3. OCLC 700001721
- ↑ LANGHAMER, Antonín. Sklář Vladimír Procházka. Výtvarná kultura. 1980, roč. 4, čís. 4, s. 53.
- ↑ Nová encyklopedie českého výtvarného umění. 1. vyd. Praha: Academia 1103 s. Dostupné online. ISBN 80-200-0536-6, ISBN 978-80-200-0536-6. OCLC 35319303 S. 621.
Externí odkazy
- Oficiální stránky
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Procházka na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Procházka (sklářský výtvarník)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 4.0
Budova mostecké knihovny na Moskevské ulici.
Autor: Venturosa, Licence: CC BY-SA 4.0
KCP - detail osvětlovacího tělesa nad točitým schodištěm
Autor: Art Jarka, Licence: CC BY-SA 3.0
Tato fotografie vznikla díky finanční podpoře Wikimedia Foundation a je součástí WikiProjektu Dokumentace ohrožených památek.
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Průhled schodištěm z prvního patra v Kongresovém centru Praha.
Autor: Venturosa, Licence: CC BY-SA 4.0
Plastika ve tvaru koule v úrovni přízemí točitého schodiště u VIP vchodu v jižním traktu, autor Vladimír Procházka ve spolupráci s spolupráci s Petrem a Pavlem Patakiovými.
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Prezidentský salónek v Kongresovém centru Praha, ve kterém se během Pražského summitu nato (2002) sešli americký prezident George W. Bush a jeho český protějšek Václav Havel.
Autor: Venturosa, Licence: CC BY-SA 4.0
KCP - půlkulový lustr nad točitým schodištěm, autor Vladimír Procházka
Autor: Original uploader was Ervinpospisil at cs.wikipedia, Licence: CC-BY-SA-3.0
Interiér Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Ústí nad Labem-centrum. Ul. Velká hradební 619/33, kulturní středisko Národní dům.