Vladimír Solnař

prof. JUDr. Vladimír Solnař, DrSc.
Narození21. srpna 1899
Zlonice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. března 1976 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníprofesor trestního práva
ZaměstnavatelUniverzita Karlova v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Solnař (21. srpna 1899 Zlonice[1]8. března 1976 Praha) byl český právník, profesor trestního práva na Právnické fakultě University Karlovy.

Život a dílo

Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, na níž se zajímal především o semináře profesora Miřičky, absolvoval roku 1921 a vstoupil do trestní justice. Přes deset let působil v Praze jako státní zástupce i ve funkci soudce, zároveň ale absolvoval řadu zahraničních studijních cest po celé Evropě a věnoval se i teoretickým otázkám, už jeho první práce Z dějin českého zemského práva trestního (1921) byla zvláště oceněna. Roku 1926 se na základě studie Neurčité odsouzení, v níž opatrně zkritizoval italský institut odsouzení k trestu, jehož konečná výměra se určí až v průběhu výkonu, habilitoval v oboru trestního práva a trestního řízení. O sedm let později byl Vladimír Solnař po předložení práce Zločinnost v zemích českých v létech 1914–1922 s hlediska kriminální etiologie a reformy trestního práva jmenován mimořádným profesorem a věnoval se už převážně jen akademické činnosti. Hojně publikoval, především v časopisu Právník nebo Sborníku věd právních a státních, samostatně vyšla např. studie Pojišťovací podvod (1936) nebo Několik úvah o příčinném vztahu a adekvátnosti v trestním právu (1937). Účastnil se také aktivně mezinárodních konferencí o trestněprávních otázkách.[2]

Jmenování řádným profesorem překazila německá okupace a uzavření českých vysokých škol, proto k tomu došlo až po osvobození v roce 1945. V tehdejší době se věnoval mj. trestněprávní ochraně socialistického vlastnictví, kromě toho pro potřeby výuky vydal učebnice Trestní právo hmotné, část obecná (1947) a Trestní právo hmotné, část zvláštní (1948). Už od založení Československé akademie věd v roce 1952 se stal jejím členem a byl aktivní jak v jejím předsednictvu, tak v řadě jejích komisí. Zároveň se opět se účastnil mnoha mezinárodních vědeckých sympozií a kongresů a v zahraničí také často publikoval. V šedesátých letech se podílel na přípravě a vydání učebnic reagujících na novou právní úpravu Československé trestní řízení a Československé trestní právo.[3] Později ještě vydal obsáhlý přehled trestního práva hmotného Základy trestní odpovědnosti (1972). Ve svém díle se ale nikdy nezaměřoval jen na čistě právní instituty, do svých výkladů zahrnoval i poznatky kriminalistické nebo z oblasti kriminologie či penologie.[4] Profesor Solnař je obecně uznáván za nejvýznamnějšího představitele československé trestněprávní vědy ve druhé polovině 20. století.[2]

Reference

  1. Farnost Zlonice. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. 
  2. a b FENYK, Jaroslav. Vladimír Solnař. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 394–396.
  3. Prof. Dr. Vladimír Solnař – sedmdesátníkem. Právník. 1969, čís. 10, s. 817–819. 
  4. Prof. Dr. Vladimír Solnař – pětasedmdesátníkem. Právník. 1974, čís. 11, s. 1087. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“