Vladimír Suchánek (režisér)

Doc. PhDr. Vladimír Suchánek, Ph.D.
Narození12. června 1949 (75 let) nebo 28. června 1949 (75 let)
Turnov
Československo Československo
VzděláníVGIK
Alma materGerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie
Povolánífilmový režisér, filmový scenárista a filmový dramaturg
Oceněníúčastník odboje a odporu proti komunismu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Suchánek (* 28. červen 1949 Turnov) je český filmový režisér, filmový vědec a pedagog.

Život

Vladimír Suchánek se narodil 28. června roku 1949 v Turnově.

V letech 1970-1974 pracoval jako asistent režie a produkce ve Filmovém studiu Barrandov. V roce 1974 byl přijat na Všesvazový státní institut kinematografie (VGIK) v Moskvě a začal studovat obor filmová a televizní režie u prof. A. M. Zguridiho. Po obhajobě diplomního hraného filmu Rubikon (1980) v roce 1980 se vrátil do ČSSR.

Pro neskrývané náboženské přesvědčení a natáčení poeticko-spirituálních dokumentárních esejí ve filmovém studiu Gottwaldov a v Krátkém filmu Praha se setkal s odporem ze strany československého filmového průmyslu. V roce 1985 spoluzaložil v Olomouci ilegální křesťanské Studio Velehrad a točil několik hraných středometrážních a celovečerních filmů.

Po změně společensko-politického systému v ČSSR v roce 1989 Vladimír Suchánek dokončil svůj (po absolventském) první hraný film Zimní krajina s pastí na ptáky (1989).

V roce 1992 nastoupil na Katedru teorie a dějin dramatických umění a literatury Filozofické Fakulty Univerzity Palackého v Olomouci jako odborný asistent. Zde v roce 1997 obhájil disertační práci Umělecké dílo jako mystagogie. Souvislosti uměleckého filmu. V roce 2000 na Filmové a televizní fakultě VŠMU v Bratislavě obhájil habilitační práci Topografie transcendentních souřadnic filmového obrazu. Tyto dvě práce posloužily jako základ pro knihu Topografie transcendentních souřadnic filmového obrazu. Úvod do problematiky uměleckého obrazu jako duchovně-estetické skutečnosti., ve které rozvinul svou teorii duchovního filmu.

V letech 2004-2007 přednášel na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně na Fakultě multimediálních komunikací.

Od roku 1992 je členem Katedry divadelních a filmových studií na Filozofické Fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde přednáší dodnes. Zaměřuje se na animovaný a trikový film, dějiny českého filmu (1930-2000), Japonskou klasickou kinematografii (1950-1970) a dějiny sovětského a ruského filmu (1918-2000).

Filmografie

Hrané filmy

  • Svátost manželství (1994)
  • Via Lucis I.-III. (1992)
  • Zimní krajina s pastí na ptáky (1989)
  • Rubikon (1979)

Dokumentární filmy

  • Kristus v díle slovanských myslitelů (2000)
  • Slovanská spiritualita a Velehrad (2000)
  • Teologie ikony I., II. (2000)
  • Roma, mia Roma... (1998)
  • Intronizace 14. olomouckého arcibiskupa (1993)
  • Archidioecesis Olomoucensis (1992)
  • Píseň o veliké pouti (1990)
  • Setkání s otcem Františkem kardinálem Tomáškem (1988)
  • Den pro Agapé (1987)
  • Dum Tacent, Clamant (1987)
  • Definícía: Ropa (1986)
  • Elegie (1986)
  • A není v srdci hořkosti... (1984)
  • Přemyslovský palác v Olomouci (1984)
  • Bedřich Václavek v Olomouci (1983)
  • Dřevo se hudbou odívá (1982)

Vybraná bibliografie

  • Topografie transcendentních souřadnic filmového obrazu. Úvod do problematiky filmového uměleckého obrazu jako duchovně-estetické skutečnosti. Olomouc: Nakladatelství Univerzity Palackého, 2002. ISBN 80-244-0417-6.
  • A vdechl duši živou … aneb malé zamyšlení nad duchovními souvislostmi animovaného a trikového filmu jako umělecké tvorby. Olomouc: Nakladatelství Mgr. Jiří Burget, 2004. ISBN 80-902798-6-4.
  • Dvanáct andělů pro Andreje Tarkovského. In: Archanděl Michael. Dynamický obhájce života. Vhled do života andělů. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, 2009, s. 143-191. ISBN 978-80-7412-033-6.
  • Zpívej synu, jak jsi přivedl krásu do svého domu. [online], http://old.fantomfilm.cz/?type=article&id=555 1. 12. 2009. In: Olomouc: Fantom č.40, 2007.

Odkazy

Literatura

  • BLAŽEJOVSKÝ, Jaromír: Spiritualita ve filmu. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007, s. 33-39. ISBN 978-80-7325-132-1.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“