Vladimír Vaclík

PhDr. Vladimír Vaclík
Narození10. ledna 1925
Křivoklát
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí30. března 2013 (ve věku 88 let)
Povolánípedagog, spisovatel, muzeolog, etnograf, kunsthistorik, publicista, betlemář, redaktor a středoškolský učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Vaclík (10. ledna 1925, Křivoklát[1] – 30. března 2013[2]) byl český publicista, betlémista a středoškolský profesor.

Život

Narodil se roku 1925 na Křivoklátě. Vystudoval reálné gymnázium v Rakovníku a poté Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, obor etnografie a bohemistika (dialektologie). Jeho první povolání bylo středoškolský profesor, ale žurnalistika jej lákala více a tak se stal redaktorem Svobodného slova. Literárně debutoval v roce 1947. Jeho odborné práce vyšly knižně i v odborných časopiseckých publikacích v Německu, Švýcarsku, Rakousku, Francii a v Itálii. Po srpnu 1968 musel z politických důvodů opustit nejen učitelskou profesi, ale bylo mu zakázána i literární činnost. Když nemohl dělat novinařinu, začal v tajnosti pomáhat své manželce Marii budovat malé muzeum v Třebechovicích pod Orebem a přeměňovat je v opravdové muzeum betlémů. Vlastníkem známého Třebechovického betlému byl tehdy František Skřivan. Marie Vaclíková mu pomáhala od roku 1955. V roce 1966 byl betlém převezen a vystaven na Světové výstavě v Montréalu 1968. Při návratu zpět byl vystaven v nizozemském miniaturním městečku Madurodamu a v Londýně. Po jeho návratu do Československa se začala budovat stála expozice. V tehdejší době však nebylo možné betlém s náboženskou tematikou vystavit samotný a tak mu kulisu tvořil zároveň památník dělnického hnutí v Třebechovicích. Správou zařízení byla pověřena Marie Vaclíková, původním povoláním učitelka, která činnost vykonávala za podpory svého muže Vladimíra. Postupně spolu připravovali přeměnu památníku v řádné muzeum. V tehdejší době to však nebylo lehké, ale výsledek se podařil a roku 1984 bylo v Třebecho­vicích otevřeno první specializované muzeum betlémů v Československu. Zejména díky Vladímírovi Vaclíkovi, Jiřímu Šimkovi a Zdeňku Škvárovi vzniklo 10. listopadu 1990 v Hradci Králové České sdružení přátel betlémů, jehož se stal prvním předsedou. Než odešel do důchodu, byl doktor Vladimír Vaclík, po smrti manželky (1991) na krátkou dobu pověřen vedením muzea a posléze odešel do důchodu. České sdružení přátel betlémů navázalo kontakty se světovou asociací betlemářů UN-FOE-PRAE a v roce 1995 se stalo součástí asociace. V roce 2001 se stal PhDr. Vladimír Vaclík i předsedou této světové betlémářské federace. V roce 2004 byl kongres UN-FOE-PRAE spolu s výstavou svolán do Hradce Králové.

Vladimír Vaclík je autorem libret tří mezinárodních výstav betlémů v Hradci Králové a libreta mezinárodní výstavy betlémů ve švýcarském Luzernu. Byl vyznamenán za kulturní činnost v Hradci Králové prestižní Hradeckou múzou v r. 1995 a je uveden v encyklopedii Kdo je kdo v ČR.

Dílo

  • Vynález Haro-7, Praha : Junácká edice, 1947, debut
  • Stříbrné krasavice : Črty o životě kolem nás, sbírka reportáží, Hradec Králové : Nakladatelství Krajského domu osvěty, 1959
  • Lidové betlémy v Čechách a na Moravě, Praha : Vyšehrad, 1988
  • Chrámové betlémy v Čechách a na Moravě, Praha : Vyšehrad, 1990, ISBN 80-7021-036-2
  • České betlémy, Praha : Integra, 1994, ISBN 80-901819-0-2
  • Encyklopedie betlémů, Ústí nad Orlicí : Oftis, 1999, ISBN 80-86042-20-0
  • Kdo je kdo mezi betlemáři na konci 20. století, Ústí nad Orlicí : Oftis, 2000, ISBN 80-86042-40-5
  • Co nevíte o betlémech: umění betlémářské, Ústí nad Orlicí : Oftis, 2000, ISBN 80-86042-86-3
  • Betlémy jako ilustrace historické události i představ lidové zbožnosti, 2005
  • Vánoce v galerii, aneb, Půjdem spolu do Betléma : mezinárodní výstava betlémů, Uherské Hradiště : Slovácké muzeum, 2008, ISBN 978-80-86185-74-3
  • Listy z kroniky českého betlemářství, Ústí nad Orlicí : Oftis, 2012, ISBN 978-80-7405-143-2

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.osobnosti-kultury.cz/vladimir-vaclik-9485.html
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.apollo-obr.cz [online]. [cit. 2014-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 

Literatura

  • BENÝŠKOVÁ, Jarmila, VÍCH, František. Literární Hradec Králové. Hradec Králové: Okresní knihovna, 1994, s. 158.
  • VACLÍK, Vladimír. Encyklopedie betlémů. Ústí nad Orlicí, 1999.
  • STUDENOVSKÝ, Tomáš, BLÁHA, Josef. Slovník českých autorů knih pro chlapce (a nejen pro ně). 1. vyd. Praha: Ostrov, 2000, s. 147.
  • Kdo je kdo: osobnosti české současnosti. Praha: Kdo je kdo, 2002, s. 705.
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2008. Vyd. 1. XIX. díl. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2008, s. 40.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“