Vladimir Ljachov

Vladimir Afanasjevič Ljachov
Vladimir Ljachov na sovětské poštovní známce
Kosmonaut CPK
Státní příslušnost	SSSR
Datum narození	20. července 1941
Místo narození	Antracit, Vorošilovská oblast SSSR
Datum úmrtí	19. dubna 2018 (ve věku 76 let)
Místo úmrtí	Astrachaň, Rusko
Jiné zaměstnání	Pilot
Čas ve vesmíru	333 dní, 7 hodin a 47 minut
Kosmonaut od	7. května 1967
Mise	Sojuz 32, Sojuz T-9, Sojuz TM-6
Znaky misí
Kosmonaut do	7. září 1994
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Afanasjevič Ljachov, rusky Ляхов, Владимир Афанасьевич, (20. července 1941 Antracit, Vorošilovská oblast USSR, nyní Ukrajina – 19. dubna 2018, Astrachaň, Rusko) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ruské^[1] národnosti. Zúčastnil se celkem tří letů do vesmíru na orbitální stanice Saljut 6, Saljut 7 a Mir, v kosmu strávil více než 333 dní.

Život

Mládí a výcvik

Základní školu absolvoval v doněckém městě Antracitu, kde se narodil i vyrostl a absolvoval základní školu. Poté nastoupil do charkovského leteckého učiliště, naučil se létat i na stroji MiG-17. V roce 1965 si podal žádost o přijetí mezi kosmonauty, prošel všemi lékařskými kontrolami, ale byl zařazen jen mezi náhradníky. Až 7. května 1967 se ocitl ve Hvězdném městečku, podrobil se výcviku a zůstal zde do 19. srpna 1994. V době příchodu měl za sebou lety na 14 různých typech letounů. Ve Hvězdném městečku se rozhodl k dálkovému studiu na Vojenské letecké akademii a souběžně se připravoval na svůj první let.^[2]. Má dvě děti, syna a dceru.^[3]

Lety do vesmíru

Dočkal se až v roce 1979, ve svých 38 letech. Z Bajkonuru odstartovali společně s Rjuminem v Sojuzu 32, spojili se s orbitální stanicí Saljut 6 a řadu měsíců zde pracovali. Loď, ve které přiletěli, odeslali na Zem s vyřazeným materiálem, sami se vrátili v Sojuzu 34.^[4][5]

O čtyři roky později letěl v Sojuzu T-9 na orbitální stanici Saljut 7 k dalšímu dlouhodobému (5 měsíců) pobytu jako člen druhé základní posádky. Startovali s Alexandrem Alexandrovem opět z Bajkonuru. Během služby přijali několik nákladních lodí Progress. Kvůli poruše lodi jejich náhradníků si museli pobyt neplánovaně prodloužit.^[6]

O dalších pět let později (rok 1988) v hodnosti plukovníka odletěl v Sojuzu TM-6 na stanici Mir, tentokrát byl ve vesmíru jen 9 dní.^[7] Během svých třech letů strávil na oběžné dráze 333 dní.

• Sojuz 32, Sojuz 34 (25. února 1979 – 19. srpna 1979)
• Sojuz T-9 (27. června 1983 – 23. listopadu 1983)
• Sojuz TM-6, Sojuz TM-5 (29. srpna 1988 – 7. září 1988)

Vyznamenání

Sovětská a ruská vyznamenání

• Hrdina Sovětského svazu – 19. února 1979^[8] a 23. listopadu 1983^[9] – za úspěšnou realizaci dlouhého kosmického letu na orbitální výzkumném komplexu Saljut 7 a za prokázanou odvahu a hrdinství
• Řád Říjnové revoluce – 7. září 1988 – za úspěšnou realizaci kosmického letu ve výzkumné orbitální stanici Mir a za prokázanou odvahu a hrdinství
• Leninův řád
• Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina
• Jubilejní medaile 20. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945
• Pamětní medaile 850. výročí Moskvy
• Medaile Za zásluhy při objevování vesmíru – 12. dubna 2011 – za velké zásluhy v oblasti výzkumu, vývoje a využívání kosmického prostoru, za mnoho let svědomité práce a za aktivní společenské aktivity^[10]

Zahraniční vyznamenání

• Hrdina Afghánistánu – 1988
• Řád slunce svobody – Afghánistán, 1988
• Řád Bulharské lidové republiky I. třídy – Bulharsko, 1988
• Süchbátarův řád – Mongolsko
• Řád za zásluhy III. třídy – Ukrajina, 23. července 2001) – za významný osobní přínos k rozvoji astronautiky, posílení přátelských vztahů mezi Ukrajinou a Ruskou federací^[11]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Ljachov na Wikimedia Commons
• Vladimir Ljachov na stránkách SPACE 40
• Biografie v Malé encyklopedii kosmonautiky