Vladimir Medinskij
| Vladimir Medinskij | |
|---|---|
 | |
| Ministr kultury | |
| Ve funkci: 21. května 2012 – 15. ledna 2020 | |
| Předseda vlády | Dmitrij Medveděv |
| Předchůdce | Alexandr Avdějev |
| Nástupce | Olga Ljubimovová |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Jednotné Rusko Komunistická strana Sovětského svazu |
| Narození | 18. července 1970 (53 let) Smila |
| Alma mater | Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě |
| Profese | novinář, politik, vysokoškolský učitel, spisovatel, bloger, historik a poslanec Státní dumy |
| Ocenění | komandér Řádu za kulturní zásluhy (2015) Order of friendship Řád cti Řád Alexandra Něvského čestné uznání prezidenta Ruské federace … více na Wikidatech |
| Webová stránka | medinskiy |
| Commons | Vladimir Medinsky |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladimir Rostislavovič Medinskij (rusky Владимир Ростиславович Мединский, * 18. července 1970 Smila) je ruský spisovatel a politik za stranu Jednotné Rusko. V letech 2012–2020 byl ruským ministrem kultury.
Život
Narodil se v roce 1970 ve Smile v Čerkaské oblasti v tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republice. V letech 1987–1992 studoval žurnalistiku na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. V letech 1991–1992 pracoval na sovětské a následně ruské ambasádě ve Washingtonu.
Z diplomacie se pak přesunul do politiky a v roce 2000 se stal poradcem tehdejšího místopředsedy Dumy Georgije Boose. Od roku 2002 zastával významné funkce ve straně Jednotné Rusko; kromě jiného byl jejím ideologem.[1] Ve volbách v roce 2003 a v roce 2007 byl zvolen poslancem Dumy.
V roce 2009 se stal členem Prezidentské komise Ruské federace proti pokusům o falšování dějin na úkor ruských zájmů. Ve svých autorských dílech, mj. vícesvazkových Mýtech o Rusku, se snaží o vyvrácení údajných mýtů o dějinách Ruska. Jeho výklad ruské historie je někdy vnímán kontroverzně a označován za propagandistický.[1][2]
Od 21. května 2012 byl ruským ministrem kultury, v roce 2018 byl do funkce jmenován podruhé, ministrem byl pak do 15. ledna 2020; v této funkci kromě jiného aktivně ovlivňoval přístup ruského státu k národní kinematografii.[1][3][4][5] V roce 2018 se zasadil o zákaz uvedení britsko-francouzského filmu Ztratili jsme Stalina do kin dva dny před jeho plánovanou ruskou premiérou.[6] Po roce 2019 veřejně vystupoval ve sporu o odstranění pražské sochy maršála Koněva.[7][8] Po skončení své ministerské funkce byl jmenován poradcem prezidenta Vladimira Putina.[4]
Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 byl koncem února Medinskij vůdcem ruské delegace při vyjednávání s ukrajinskou delegací v běloruském Homelu. Je také zodpovědný za novou podobu učebnic dějepisu, které byly roku 2023 revidovány na základě státní ideologie a na podporu války proti Ukrajině a obsahují nepravdivá a zkreslená tvrzení mj. i o zmíněném Koněvově pomníku.[9][10]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wladimir Rostislawowitsch Medinski na německé Wikipedii.
- ↑ a b c KADLEC, Miloš. Ruský ministr kultury Medinskij – plagiátor, lžihistorik, dezinformátor a hulvát. Manipulátoři.cz [online]. 2019-09-11 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- ↑ MCGLYNN, Jade. Rusko žije mýtem Velké vlastenecké války. Opírá o něj své velmocenské ambice, i když falšuje historii. HlídacíPes.org [online]. 2021-12-15 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Rusko chce zakázat filmy, které ”ohrožují národní pospolitost”. HN.cz [online]. 2015-01-20 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Putin udělal poradce z exministra, který plísnil Česko za sochu Koněva. iDNES.cz [online]. 2020-01-24 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- ↑ MOCEK, Michal. Koho vyslalo Rusko vyjednávat? Ultrakonzervativce, který má Ukrajinu za pouhý přízrak. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-03-02 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- ↑ KOZLOV, Vladimir. Russia’s Culture Ministry Sues Movie Theater for Screening Armando Iannucci’s ‘The Death of Stalin’. The Hollywood Reporter. 2018-02-23. Dostupné online [cit. 2023-05-03]. (anglicky)
- ↑ Odstranit Koněva? Ruský ministr kultury přirovnal starostu Prahy k nacistům. iDNES.cz [online]. 2019-09-06 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Kremelský poradce Medinskij sepsal seznam údajných pachatelů, kteří odstranili Koněvovu sochu. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2020-04-24 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- ↑ TELEVIZE, Česká. Rusové přepsali vlastní dějiny. V nové učebnici lžou o invazi na Ukrajinu a brojí proti Západu. ČT24 [online]. [cit. 2023-08-15]. Dostupné online.
- ↑ FAULCONBRIDGE, Guy; FAULCONBRIDGE, Guy. Kremlin aide rewrites Russian history for a society at war. Reuters. 2023-08-10. Dostupné online [cit. 2023-08-15]. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Medinskij na Wikimedia Commons 
Osoba Vladimir Medinský ve Wikicitátech
Média použitá na této stránce