Vladimir Parfenovič
Vladimir Parfenovič | |
---|---|
Narození | 2. prosince 1958 (66 let) Minsk |
Alma mater | Běloruská státní univerzita fyzické kultury |
Povolání | politik, kajakář a kanoista |
Ocenění | Řád rudého praporu práce Řád přátelství mezi národy zasloužilý mistr sportu SSSR |
Funkce | member of the House of Representatives of Belarus |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
zlato | 1980 Moskva | K1 500 m |
zlato | 1980 Moskva | K2 500 m |
zlato | 1980 Moskva | K2 1000 m |
Mistrovství světa v rychlostní kanoistice | ||
zlato | 1979 Duisburg | K1 500 m |
zlato | 1981 Nottingham | K1 500 m |
zlato | 1982 Bělehrad | K1 500 m |
zlato | 1983 Tampere | K1 500 m |
Vladimir Parfenovič (bělorusky Уладзімір Парфяновіч; * 2. prosince 1958 Minsk) je bývalý běloruský rychlostní kanoista (kajakář), který reprezentoval Sovětský svaz. Proslul především jako sprinter. Na olympijských hrách v Moskvě roku 1980 získal tři zlaté olympijské medaile, jednu individuální, v závodu na 500 metrů, a dvě ve dvojici se Sergejem Čuchrajem, v závodech na 500 a 1000 metrů.[1] Je též devítinásobným mistrem světa.[2] V letech 1995–2007 byl prezidentem Běloruské kanoistické federace. V roce 2000 vstoupil do politiky a stal se členem parlamentu, připojil se ke klubu Respublika, který se vymezoval vůči vládě Alexandra Lukašenka. V roce 2004 proslul protestní hladovkou, k níž se spolu se dvěma svými kolegy uchýlil poté, co předseda parlamentu nezahájil rozpravu a neumožnil hlasování o jejich návrhu na změnu volebních pravidel. Hladovku ukončil po osmnácti dnech, poté co o jejich návrhu bylo hlasováno a byl odmítnut. V roce 2013 se vrátil ke kanoistice a stal se hlavním trenérem ruské reprezentace.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Parfenovich na anglické Wikipedii.
- ↑ Vladimir PARFENOVICH - Olympic Canoe Sprint | USSR. International Olympic Committee [online]. 2016-06-15 [cit. 2020-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vladimir Parfenovich Bio, Stats, and Results | Olympics at Sports-Reference.com. web.archive.org [online]. 2020-04-17 [cit. 2020-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-17.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Parfenovič na Wikimedia Commons
- Vladimir Parfenovič v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.

(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.

Finská vlajka
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) RIA Novosti archive, image #578007 / A. Solomonov / CC-BY-SA 3.0
Vladimir Parfenovich at the 1980 Olympics