Vladimir Petrov
| Vladimir Petrov | |
|---|---|
 (c) Kremlin.ru, CC BY 4.0 Vladimír Petrov v roce 2013 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 30. června 1947 |
| Místo narození | Krasnogorsk, Sovětský svaz |
| Datum úmrtí | 28. února 2017 (ve věku 69 let) |
| Místo úmrtí | Moskva  Rusko |
| Stát |  Sovětský svaz |
| Výška | 183 cm |
| Hmotnost | 89 kg |
| Klubové informace | |
| Aktivní roky | 1965–1983 |
| Číslo | 18 |
| Pozice | Střední útočník |
| Kluby | Křídla Sovětů Moskva CSKA Moskva SKA Leningrad |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Lední hokej na ZOH | ||
| zlato | ZOH 1972 | SSSR |
| zlato | ZOH 1976 | SSSR |
| stříbro | ZOH 1980 | SSSR |
| Mistrovství světa v ledním hokeji | ||
| zlato | MS 1969 | SSSR |
| zlato | MS 1970 | SSSR |
| zlato | MS 1971 | SSSR |
| stříbro | MS 1972 | SSSR |
| zlato | MS 1973 | SSSR |
| zlato | MS 1974 | SSSR |
| zlato | MS 1975 | SSSR |
| stříbro | MS 1976 | SSSR |
| bronz | MS 1977 | SSSR |
| zlato | MS 1978 | SSSR |
| zlato | MS 1979 | SSSR |
| zlato | MS 1981 | SSSR |
Vladimir Vladimirovič Petrov, rusky Влади́мир Влади́мирович Петро́в (30. června 1947 Krasnogorsk – 28. února 2017 [1]) byl ruský hokejový útočník, který reprezentoval Sovětský svaz. Byl hráčem mimořádně fyzicky disponovaným, rychlým bruslařem s obávanými prudkými střelami z dálky.[2]
Hráčská kariéra
Začínal v klubu Křídla Sovětů Moskva, v roce 1967 přestoupil do HC CSKA Moskva, kde se stal centrem útoku s Valerijem Charlamovem a Borisem Michajlovem na křídlech, který je označován za jednu z nejlepších formací hokejové historie.[3] Získal s CSKA jedenáct titulů v sovětské lize (1968, 1970, 1971, 1972, 1973, 1975, 1977, 1978, 1979, 1980 a 1981) a také dvanáctkrát vyhrál Evropský hokejový pohár (1969, 1970, 1971, 1972, 1973, 1974, 1976, 1978, 1979, 1980 a 1981). Pětkrát byl nejlepším střelcem ligy (1970, 1973, 1975, 1978 a 1979) a v letech 1972 a 1973 byl zvolen nejlepším sovětským hokejistou. Kariéru ukončil v SKA Leningrad.
V sovětské reprezentaci působil čtrnáct sezón a vstřelil 189 branek, z toho 74 na mistrovství světa (třetí místo historické tabulky MS).[4][5] Je dvojnásobným olympijským vítězem z let 1972 a 1976 a devítinásobným mistrem světa (1969, 1970, 1971, 1973, 1974, 1975, 1978, 1979 a 1981), reprezentoval SSSR také v Sérii století, 1974 Summit Series a 1979 Challenge Cupu. Třikrát vyhrál kanadské bodování MS (1973, 1977, 1979) a v roce 1973 byl nejlepším střelcem, čtyřikrát byl zvolen do all-star týmu.
V letech 1992–1994 byl předsedou Ruské hokejové federace. Obdržel Řád Za zásluhy o vlast a Řád přátelství, v roce 2006 byl uveden do Síně slávy IIHF.
Klubová statistika
| Sezona | Klub | Soutěž | Základní část | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Z | G | A | B | TM | |||
| 1965–66 | Křídla Sovětů Moskva | SSSR | 23 | 1 | 8 | 9 | — |
| 1966–67 | Křídla Sovětů Moskva | SSSR | 44 | 15 | 9 | 24 | — |
| 1967–68 | HC CSKA Moskva | SSSR | 38 | 21 | 19 | 40 | — |
| 1968–69 | HC CSKA Moskva | SSSR | 39 | 27 | 18 | 45 | — |
| 1969–70 | HC CSKA Moskva | SSSR | 43 | 51 | 21 | 72 | — |
| 1970–71 | HC CSKA Moskva | SSSR | 37 | 16 | 16 | 32 | — |
| 1971–72 | HC CSKA Moskva | SSSR | 32 | 21 | 16 | 37 | — |
| 1972–73 | HC CSKA Moskva | SSSR | 30 | 27 | 22 | 49 | — |
| 1973–74 | HC CSKA Moskva | SSSR | 28 | 14 | 14 | 28 | 34 |
| 1974–75 | HC CSKA Moskva | SSSR | 34 | 27 | 26 | 53 | 58 |
| 1975–76 | HC CSKA Moskva | SSSR | 34 | 22 | 22 | 44 | 46 |
| 1976–77 | HC CSKA Moskva | SSSR | 35 | 26 | 36 | 62 | 57 |
| 1977–78 | HC CSKA Moskva | SSSR | 31 | 28 | 28 | 56 | 41 |
| 1978–79 | HC CSKA Moskva | SSSR | 43 | 26 | 37 | 63 | 54 |
| 1979–80 | HC CSKA Moskva | SSSR | 32 | 21 | 20 | 41 | 28 |
| 1980–81 | HC CSKA Moskva | SSSR | 40 | 19 | 24 | 43 | 42 |
| 1981–82 | SKA Leningrad | SSSR | 20 | 4 | 3 | 7 | 24 |
| 1982–83 | SKA Leningrad | SSSR | 12 | 4 | 4 | 8 | 18 |
| Celkem v SSSR | 595 | 370 | 343 | 713 | 402 | ||
Reprezentace
| Sezona | Klub | Soutěž | Základní část | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Z | G | A | B | TM | |||
| 1969 | SSSR | MS | 10 | 6 | 2 | 8 | 16 |
| 1970 | SSSR | MS | 10 | 5 | 3 | 8 | 8 |
| 1971 | SSSR | MS | 9 | 8 | 3 | 11 | 2 |
| 1972 | SSSR | OH | 4 | 0 | 2 | 2 | 0 |
| 1972 | SSSR | MS | 10 | 6 | 6 | 12 | 6 |
| 1972 | SSSR | SS | 8 | 3 | 4 | 7 | 10 |
| 1973 | SSSR | MS | 10 | 18 | 16 | 34 | 12 |
| 1974 | SSSR | MS | 8 | 4 | 7 | 11 | 0 |
| 1974 | SSSR | SS | 7 | 1 | 6 | 7 | 4 |
| 1976 | SSSR | OH | 6 | 6 | 3 | 9 | 6 |
| 1977 | SSSR | MS | 10 | 7 | 14 | 21 | 8 |
| 1979 | SSSR | MS | 8 | 7 | 8 | 15 | 10 |
| 1980 | SSSR | OH | 7 | 4 | 2 | 6 | 6 |
| Seniorská reprezentace | 107 | 75 | 76 | 151 | 88 | ||
Reference
- ↑ Dvě olympijská zlata, devět titulů z MS. Legendární útočník Petrov zemřel
- ↑ http://www.hockeystars.ru/petrov.php
- ↑ http://megabook.ru/article/%D0%97%D0%BD%D0%B0%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%82%D1%8B%D0%B5%20%D1%82%D1%80%D0%BE%D0%B9%D0%BA%D0%B8%20(%D1%85%D0%BE%D0%BA%D0%BA%D0%B5%D0%B9)
- ↑ Archivovaná kopie. www.hhof.com [online]. [cit. 2017-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-06.
- ↑ Nejlepší střelci v historii MS v hokeji - Sport.cz. www.sport.cz [online]. 2023-05-06 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
- http://www.sports-reference.com/olympics/athletes/pe/vladimir-petrov-2.html Archivováno 3. 10. 2010 na Wayback Machine.
- http://www.1972summitseries.com/petrov.html
- Vladimir Petrov v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0
Владимир Петров на торжественном мероприятии, посвящённом 65-летию Валерия Харламова