Vladimir Rušajlo

Vladimir Borisovič Rušajlo
(c) Council.gov.ru, CC BY 4.0
4. výkonný tajemník Společenství nezávislých států
Ve funkci: 14. července 2004 – 5. října 2007
Předchůdce	Jurij Jarov
Nástupce	Sergej Lebeděv
6. ministr vnitra Ruské federace
Ve funkci: 21. května 1999 – 28. března 2001
Prezident	Boris Jelcin Vladimir Putin
Předseda vlády	Sergej Stěpašin Vladimir Putin Michail Kasjanov
Předchůdce	Sergej Stěpašin
Nástupce	Boris Gryzlov
Narození	28. července 1953 (70 let) Moršansk, Tambovská oblast, RSFSR, Sovětský svaz
Alma mater	Omsk MIA Academy (do 1976) Akademie managementu Ministerstva vnitra Ruska
Profese	politik a státník
Ocenění	Řád cti Medaile "Za vojenské zásluhy" medaile 200 let ministerstva vnitra Ruské federace medaile Za hrdinství ve službě Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy … více na Wikidatech
Commons	Vladimir Borisovich Rushailo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Borisovič Rušajlo (rusky Владимир Борисович Рушайло, * 28. července 1953) je ruský politik.

V době, kdy byl Rušajlo generálem moskevské městské policie RUOP, byl v otevřeném konfliktu s gruzínským mafiánským bossem Otari Kvantrišvilim.^[1]

V letech 1999-2001 byl ministrem vnitra Ruska a v letech 2001-2004 tajemníkem Rady bezpečnosti. Jako ministr vnitra byl pověřen dohledem nad bezpečností citlivých vnitřních objektů a materiálů, jako jsou vlakové zásilky vysoké hodnoty a zařízení pro výrobu jaderných zbraní. Jeho působení se časově shodovalo s obdobím vážných obav o bezpečnost ruských zásob jaderných zbraní, zejména s ohledem na počítačovou chybu z roku 2000 a její možné dopady v období před a po přechodu na systém Y2K.^[2][3] Od 14. července 2004 do 5. října 2007 byl výkonným tajemníkem Společenství nezávislých států. V roce 2002 byl zraněn při dopravní nehodě na Kamčatce společně s gubernátorem oblasti Michailem Maškovcevem.^[4]

Ocenění

• Hrdina Ruské federace (Rusko, 27. října 1999)
• Řád Za zásluhy o vlast – 3. třída (Rusko, 2003)
• Řád odvahy (Rusko, 1998)
• Řád cti (Rusko, 1998)
• Řád Odznak cti (Sovětský svaz, 1986)
• Řád Za osobní odvahu (Rusko, 1992)
• Jubilejní medaile 300 let ruského námořnictva (Rusko, 1996)
• Pamětní medaile 850. výročí Moskvy (Rusko)
• Pamětní medaile 300. výročí Petrohradu (Rusko, 2003)
• Řád svatého knížete Daniela Moskevského – 3. třída (Ruská pravoslavná církev)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Rushailo na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Rušajlo na Wikimedia Commons