Vladimir Vasiljevič Markovnikov

Vladimir Vasiljevič Markovnikov
Narození22. prosince 1838
Knyaginino
Úmrtí29. lednajul. / 11. února 1904greg. (ve věku 65 let)
Moskva
Místo pohřbeníVagaňkovský hřbitov
Alma materImperátorská kazaňská univerzita
Povoláníchemik, odstřelovač a špión
ZaměstnavateléImperátorská kazaňská univerzita
Oděská univerzita
Imperátorská moskevská univerzita
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Vasiljevič Markovnikov (rusky Владимир Васильевич Марковников; 10. prosincejul./ 22. prosince 1838greg. – 29. lednajul./ 11. února 1904greg.),[1] byl ruský chemik.

Raný život a vzdělání

Markovnikov studoval ekonomii na univerzitě v Kazani, během svého studia se ale také věnoval chemii.

Kariéra

Zakladatelé Ruské společnosti chemiků v den jejího vzniku 4. ledna 1868. Markovnikov je čtvrtý sedící z prava.

Po konfliktu se svou mateřskou univerzitou, byl jmenován profesorem na Oděské univerzitě v roce 1871 a o dva roky později, na Lomonosovově univerzitě, kde zůstal po zbytek své kariéry.

Práce

Markovnikov je nejvíce známý jako autor Markovnikovova pravidla, kterým v roce 1869 popsal reakce H-X alkenů. Podle tohoto pravidla se při přidání protické kyseliny HX k alkenu naváže vodík kyseliny na atom uhlíku s méně alkynovými substituenty, zatímco halogenová skupiny na uhlík s více substituenty. Tedy chlorovodík (HCl) se přidá k propenu, CH3-CH=CH2 za vzniku 2-chloropropanu CH3CHClCH3 nikoli izomerní 1-chloropropanu CH3CH2CH2Cl.[2] Pravidlo je užitečné pro predikci molekulární struktury produktů adiční reakce. 

Hughes diskutoval o důvodech Markovnikovova nedostatečného uznání během života.[3] Přestože publikoval většinou v ruštině, které většině západoevropských chemiků rozuměla, jeho článek z roku 1870, ve kterém poprvé publikoval Markovnikovovo pravidlo, byl napsán v němčině. Nicméně pravidlo bylo zahrnuto do čtyřstránkového dodatku k dvaceti šesti stránkovému článku o izomerních máselných kyselinách a v té době bylo podloženo jen velmi mírnými experimentální důkazy. Hughes dospěl k závěru, že pravidlo bylo vnuknutí, nepodpořené tehdejšími důkazy, ale později se ve většině případů ukázalo jako správné.

Markovnikov také přispěl k organické chemii tím, že našel uhlíkové kruhové řetězce s více než šesti atomy uhlíku, řetězec se čtyřmi atomy uhlíku v roce 1879, a řetězec se sedmi atomy v roce 1889.

Markovnikov rovněž prokázal, že kyselina máselná a kyselina izomáselná mají stejný chemický vzorec (C4H8O2), ale různé struktury, a jedná se tedy o izomery.

Markovnikov rovněž patří mezi zakladatele Ruské společnosti chemiků. Ta byla založena na prvním Kongresu ruských přírodovědců a doktorů (1st Congress of Russian Naturalists and Doctors) v roce 1868. Mezi další zakladatele patří P.A. Lachinov, G.A. Schmidt, A.R. Shulyachenko, A.P. Borodin, N.A. Menshutkin, N.A. Sokovnin, F.F. Beilstein, K.I. Lisenko, D.I. Menděljev, F.N. Savchenkov, V. Richter, S.I. Kovalevsky, N.P. Nechaev, A.A. Voskresensky, P.A. Ilyenkov, P.P. Alekseev, A.N. Engelgardt.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Markovnikov na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Левченков, С. И. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-06-09]. Heslo ́МАРКО́ВНИКОВ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-06. (rusky) 
  2. ↑ Markownikoff, W. (1870).
  3. ↑ Hughes, Peter (2006).

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

VladimirMarkovnikov.jpg
Portrait du chimiste Vladimir Vasilevich Markovnikov
RFCS 1868.jpg
Founders of Russian Chemical Society. 1868. (members of the 1st Congress of Russian Naturalists and Doctors, who made the decision to establish it on January 4, 1868). Standing from left to right: F.R. Vreden, P.A. Lachinov, G.A. Schmidt, A.R. Shulyachenko, A.P. Borodin, N.A. Menshutkin, N.A. Sokovnin, F.F. Beilstein, K.I. Lisenko, D.I. Mendeleev, F.N. Savchenkov; - sitting: V. Richter, S.I. Kovalevsky, N.P. Nechaev, V.V. Markovnikov, A.A. Voskresensky, P.A. Ilyenkov, P.P. Alekseev, A.N. Engelgardt (signed by D.I. Mendeleev).