Vladimirská oblast

Vladimirská oblast Владимирская область (Vladimirskaja oblasť)
(c) Alex Zelenko, CC BY-SA 4.0
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Vladimir
Souřadnice	56°5′ s. š., 40°37′ v. d.
Rozloha	29 000 km²
Časové pásmo	UTC+3[1]
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 342 099 (2021)
Hustota zalidnění	46,3 obyv./km²
Jazyk	ruština
Národnostní složení	Rusové 96 %, Ukrajinci 1,1 %, Tataři 0,5 %
Náboženství	pravoslavné křesťanství
Správa regionu
Stát	Rusko Rusko
Nadřazený celek	Rusko Rusko
Druh celku	oblast
Podřízené celky	16 rajónů, 23 měst
Vznik	14. srpna 1944
Gubernátor	Alexandr Avdějev
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	RU-VLA
Označení vozidel	33
Oficiální web	www.avo.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimirská oblast (rusky Владимирская область) je federální subjekt Ruské federace – oblast patřící do Centrálního federálního okruhu. Sousedí s Moskevskou oblastí na jihozápadě, s Jaroslavskou a Ivanovskou oblastí na severu, s Rjazaňskou oblastí na jihu a Nižněnovgorodskou oblastí na východě.

Vladimirská oblast leží ve středu evropské části Ruska zhruba 200 km na východ od Moskvy. Nachází se v centrální částí Východoevropské roviny a ráz krajiny je tedy pouze mírně zvlněný. V oblasti se nachází celá řada vodních toků z nichž nejvýznamnější jsou Kljazma a Oka. Dále se zde rozkládá na 300 jezer, která jsou většinou bezodtoká a mělká a jejich celková plocha je cca 5 000 ha. V regionu se také nachází 37 400 ha bažin, především v nížinách na severovýchodě oblasti. Klima je mírné – kontinentální.

Vladimirská oblast je jedním z nejstarších center ruské historie a kultury. Vladimirsko-suzdalské knížectví (1157–1331) bylo založeno ve spojení s přesunem hlavního města Rostovsko-Suzdalského knížectví do města Vladimir na řece Kljazmě. Na přelomu 12. a 13. století se Vladimirské velkoknížectví stalo politickým, hospodářským a kulturním centrem Ruska. Jeho ekonomický a politický vliv byl ale zničen vpádem mongolsko-tatarských vojsk v roce 1238. V roce 1708 byla založena Vladimirská provincie pod správou Moskevské gubernie. Samostatná Vladimirská gubernie pak byla založena v roce 1778. V roce 1929 bylo teritorium Vladimirské gubernie rozděleno mezi Moskevskou, Ivanovskou a Gorkijskou. 14. srpna 1944 byla založena samostatná Vladimirská oblast v jejích nynějších hranicích.

Nejdůležitější roli v hospodářství oblasti hraje průmysl a to především strojírenství ve městech Vladimir, Murom a Kovrov a potravinářství. Ze surovinových zdrojů se zde nachází vápenec, rašelina, písek a kámen pro stavebnictví, fosfáty a železná ruda. Významnou oblastí hospodářství je také díky strategické poloze doprava. Oblast využívá pro přepravu zboží 3 ze 4 větví transsibiřské magistrály. Dále zde procházejí důležité ropovody, plynovody a produktovody (především pro palivovou naftu). Na významu v poslední době také nabývá oblast turistiky, která se může zaměřit na řadu historických památek v oblasti (Vladimir, Suzdal).

Obyvatelstvo je, i vzhledem k historii regionu převážně ruské národnosti. Podíl městského obyvatelstva dosahuje cca 78%.

Vladimirská oblast se dělí na 16 rajónů, 23 měst a 1 uzavřený administrativně-územní útvar (město Radužnyj, které je pod přímou správou federální vlády).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Владимирская область na ruské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimirská oblast na Wikimedia Commons
• (rusky) Oficiální web Vladimirské oblasti
• (rusky) Ústava Vladimirské oblasti