Vladimirská oblast

Vladimirská oblast Владимирская область (Vladimirskaja oblasť)
(c) Alex Zelenko, CC BY-SA 4.0
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Vladimir
Souřadnice	56°5′ s. š., 40°37′ v. d.
Rozloha	29 000 km²
Časové pásmo	UTC+3[1]
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 342 099 (2021)
Hustota zalidnění	46,3 obyv./km²
Jazyk	ruština
Národnostní složení	Rusové 96 %, Ukrajinci 1,1 %, Tataři 0,5 %
Náboženství	pravoslavné křesťanství
Správa regionu
Nadřazený celek	Rusko Rusko
Druh celku	oblast
Podřízené celky	16 rajónů, 23 měst
Vznik	1944
Gubernátor	Alexandr Avdějev
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	RU-VLA
Označení vozidel	33
Oficiální web	www.avo.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimirská oblast (rusky Владимирская область) je federální subjekt Ruské federace – oblast patřící do Centrálního federálního okruhu. Sousedí s Moskevskou oblastí na jihozápadě, s Jaroslavskou a Ivanovskou oblastí na severu, s Rjazaňskou oblastí na jihu a Nižněnovgorodskou oblastí na východě.

Geografické podmínky

Vladimirská oblast leží ve středu evropské části Ruska zhruba 200 km na východ od Moskvy. Nachází se v centrální částí Východoevropské roviny a ráz krajiny je tedy pouze mírně zvlněný. V oblasti se nachází celá řada vodních toků z nichž nejvýznamnější jsou Kljazma a Oka. Dále se zde rozkládá na 300 jezer, která jsou většinou bezodtoká a mělká a jejich celková plocha je cca 5 000 ha. V regionu se také nachází 37 400 ha bažin, především v nížinách na severovýchodě oblasti. Klima je mírné – kontinentální.

Historie

Vladimirská oblast je jedním z nejstarších center ruské historie a kultury. Vladimirsko-suzdalské knížectví (1157–1331) bylo založeno ve spojení s přesunem hlavního města Rostovsko-Suzdalského knížectví do města Vladimir na řece Kljazmě. Na přelomu 12. a 13. století se Vladimirské velkoknížectví stalo politickým, hospodářským a kulturním centrem Ruska. Jeho ekonomický a politický vliv byl ale zničen vpádem mongolsko-tatarských vojsk v roce 1238. V roce 1708 byla založena Vladimirská provincie pod správou Moskevské gubernie. Samostatná Vladimirská gubernie pak byla založena v roce 1778. V roce 1929 bylo teritorium Vladimirské gubernie rozděleno mezi Moskevskou, Ivanovskou a Gorkijskou. 14. srpna 1944 byla založena samostatná Vladimirská oblast v jejích nynějších hranicích.

Hospodářství

Nejdůležitější roli v hospodářství oblasti hraje průmysl a to především strojírenství ve městech Vladimir, Murom a Kovrov a potravinářství. Ze surovinových zdrojů se zde nachází vápenec, rašelina, písek a kámen pro stavebnictví, fosfáty a železná ruda. Významnou oblastí hospodářství je také díky strategické poloze doprava. Oblast využívá pro přepravu zboží 3 ze 4 větví transsibiřské magistrály. Dále zde procházejí důležité ropovody, plynovody a produktovody (především pro palivovou naftu). Na významu v poslední době také nabývá oblast turistiky, která se může zaměřit na řadu historických památek v oblasti (Vladimir, Suzdal).

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo je, i vzhledem k historii regionu převážně ruské národnosti. Podíl městského obyvatelstva dosahuje cca 78%.

Administrativní dělení

Vladimirská oblast se dělí na 16 rajónů, 23 měst a 1 uzavřený administrativně-územní útvar (město Radužnyj, které je pod přímou správou federální vlády).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Владимирская область na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimirská oblast na Wikimedia Commons
• (rusky) Oficiální web Vladimirské oblasti
• (rusky) Ústava Vladimirské oblasti