Vladislav Čaloun
| Ing. Vladislav Čaloun | |
|---|---|
_AI.jpg) | |
| Narození | 11. prosince 1907 Benešova hora |
| Úmrtí | 26. ledna 1943 Koncentrační tábor Mauthausen  Německá říše |
| Příčina úmrtí | popraven zastřelením |
| Bydliště | Soukenická 1196/11, Praha-Nové město |
| Povolání | prokurista u dopravní společnosti |
| Zaměstnavatelé | Intercontinentale Plohn a spol. |
| Nábož. vyznání | římskokatolické |
| Choť | Anna Letenská (1904-1942) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladislav Čaloun (11. prosince 1907 Benešova hora – 26. ledna 1943 Koncentrační tábor Mauthausen)[1] byl český odbojář, spolupracovník výsadku Anthropoid a blízký přítel Mudr. Břetislava Lyčky (který ošetřil Jana Kubiše po atentátu na Reinharda Heydricha), druhý manžel herečky Anny Letenské.
Život
Vladislav Čaloun se narodil 11. prosince 1907 v Benešově hoře do rodiny Františka Čalouna a Marie Čalounové, rozené Loucké. Před okupací působil na Slovensku. V březnu 1939 byl donucen odejít do Čech (sám přitom pomáhal pronásledovaným lidem). V Praze byl zaměstnán jako prokurista německé dopravní akciové společnosti Intercontinentale, Plohn a spol. 10. října 1941 se oženil s herečkou Annou Letenskou, která byla v té době již rozvedená. Manželé získali byt v Praze v Soukenické ulici.[2]
Ilegální činnost, zatčení
Vladislav Čaloun se ochotně zapojil do pomoci lidem odcházejícím do zahraničí, ve vlacích pašoval dokumenty, devizy a různá zavazadla. Byl aktivní člen Sokola stejně jako jeho blízký přítel Mudr. Břetislav Lyčka. Po zákazu Sokola patřil stejně jako Lyčka k ilegální organizaci JINDRA. Čalounovi byli jedni z podporovatelů parašutistů ze skupiny Anthropoid, kteří seskočili v Nehvizdech u Prahy v noci z 28. na 29. prosinec 1941. Věděli, že doktor Lyčka ošetřoval zraněného Jozefa Gabčíka. Lyčka rovněž ošetřil Jana Kubiše, jemuž bomba po útoku zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha způsobila zranění u levého oka.[3][4]
Když v první polovině července 1942 začalo gestapo hromadně zatýkat v nejužším okruhu sokolské organizace Jindra, přijal Břetislav Lyčka nabídku bezpečného úkrytu na Moravě pro svou manželku, zprostředkovanou Ladislavem Vaňkem. Dne 14. července se manželé Lyčkovi setkali v bytě u Čalounových, Františka Lyčková zde přečkala noc. V noci bylo vyhlášeno pátrání po manželech Lyčkových. Františka Lyčková byla zatčena v budově Hlavního nádraží v Praze poté, co její plán odjezdu někdo vyzradil gestapu. Lyčka stačil odjet do Ouběnic u Votic, kde měl domluven úkryt. Gestapo ho nakonec vypátralo, spáchal sebevraždu.
Vladislav Čaloun byl zatčen 17. července 1942. Úředníkům gestapa se zprvu zdálo, že Čaloun vypovídá celkem ochotně, a tak ho pustili jako volavku. Brzy ale zjistili, že to jen předstírá a zostřili výslech. Dne 19. září 1942 byl převezen do Terezína, 29. září 1942 byl stanným soudem v Praze v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Dne 26. ledna 1943 byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen.[5]
Připomínka
Jeho jméno (Čaloun Vladislav Ing. *11. 12. 1907) a jméno jeho manželky (Čalounová-Letenská Anna roz. Svobodová *29. 8. 1904) je uvedeno na pomníku spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků, kteří byli popraveni v německém koncentračním táboře Mauthausenu. V lednu 2011 byl slavnostně odhalen na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.[6]
Galerie
Manželka Anna Čalounová-Letenská
Mudr. Břetislav Lyčka
Františka Lyčková, manželka Břetislava Lyčky
Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ul. v Praze
Reference
- ↑ Vladislav Čaloun [online]. Památník Terezín [cit. 2025-01-24]. Dostupné online.
- ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Z jeviště na popraviště. Příběh herečky Anny Čalounové-Letenské. Paměť a dějiny [online]. 2009 [cit. 2025-01-24]. Dostupné online.
- ↑ KRUPKA, Jaroslav. Tragický konec herečky Anny Letenské: Pozdravila kolegu a zamířila na gestapo [online]. Denik, 2022-09-02 [cit. 2025-01-25]. Dostupné online.
- ↑ CHMEL DENČEVOVÁ, Ivana. Popravili ji v Mauthausenu, zatímco se diváci bavili jejím posledním filmem. Osudové ženy: Anna Letenská [online]. Český rozhlas, 2023-10-21 [cit. 2025-01-24]. Dostupné online.
- ↑ ŠMEJKAL, Pavel. Herečku zavraždili nacisté kvůli zapojení do odboje. Musela ale dotočit film [online]. Forum24, 2022-08-29 [cit. 2025-01-24]. Dostupné online.
- ↑ N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
Literatura
- JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3
Média použitá na této stránce
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Autor: Sanki 2010, Licence: CC BY-SA 4.0
Sloup se jmény obětí heydrichiády před kostelem sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici
_a_podpis.jpg)
Františka Lyčková, rozená Mannová (* 3. března 1899 Hluboká nad Vltavou – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou MUDr. Břetislava Lyčky (* 24. května 1903 Stará Bělá – 21. července 1942 Ouběnice), který v lednu 1942 ošetřil parašutistovi Jozefu Gabčíkovi zraněnou nohu po seskoku do Protektorátu Čechy a Morava a dne 27. května 1942 ošetřil zranění v obličeji (způsobené střepinami bomby vržené při útoku na Reinharda Heydricha) rotmistru Janu Kubišovi.
Vladislav Čaloun (* 11. prosince 1907– 26. ledna 1943 Koncentrační tábor Mauthausen) byl inženýr architekt, druhý manžel české divadelní a filmové herečky Anny Letenské (* 29. srpna 1904, Nýřany u Plzně – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen). Vladislav Čaloun pracoval za Protektorátu Čechy a Morava jako obchodník v jedné zahraniční firmě. S Annou letenskou byli sezdáni v říjnu 1941. Čaloun byl vlastenec a člen ilegálního domácího sokolského protiněmeckého odboje. Byl zatčen gestapem 17. července 1942 na pracovišti v pražském paláci Kotva. Byl odsouzen k trestu smrti za pomoc při útěku a ukrývání MUDr. Břetislava Lyčky, který ošetřoval Jana Kubiše, vykonavatele atentátu na R. Heydricha. Fotografie neznámého autora datovaná na 10. říjen 1941. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
MUDr. Břetislav Lyčka (* 24. května 1903 Stará Bělá – 21. července 1942 Ouběnice) byl český lékař a hrdina druhého československého odboje, léčil zraněné československé vojáky při atentátu na Heydricha, před zatčením nacisty se zastřelil. Byl jedním z lékařů, kteří se zapojili do operace Anthropoid.
.jpg)
Anna Letenská (1904 - 1942), Česká divadelní a filmová herečka.