Vladislav Gajda

Vladislav Gajda
Narození	17. července 1925 Moravská Ostrava Československo Československo
Úmrtí	4. ledna 2010 (ve věku 84 let) Ostrava Česko Česko
Místo pohřbení	hřbitov Ostrava
Národnost	česká
Alma mater	Střední uměleckoprůmyslová škola sochařská a kamenická, Hořice Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	sochař, medailér, plastik, kreslíř
Významná díla	nástěnný reliéf stanice metra Kačerov, Památník revolučních bojů
Ocenění	zasloužilý umělec (1986)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Vladislav Gajda (17. července 1925 Moravská Ostrava – 4. ledna 2010 Ostrava) byl český sochař, medailér, plastik a kreslíř. Podílel se na řadě plastik a soch nejen v ostravském regionu, ale celého Moravskoslezského kraje. Jedním z jeho nejvýznamnějších děl je kamenná stěna na stanici pražského metra Kačerov, kterou vytvořil během let 1972–1973.

Pocházel z havířské rodiny, která bydlela v kolonii Šalamoun. Na radu otce Eduarda se od 1941 učil v místní kamenické dílně R. Vávry, kde se zhotovovaly náročné plastiky a pomníky a kde potkal svého prvního učitele, akademického sochaře K. Vávru, žáka O. Španiela. Poté studoval nejprve sochařsko-kamenickou školu v Hořicích a později na pražské Akademii výtvarného umění u profesora Jana Laudy. Zprvu se věnoval především figurálně tvorbě, ale po návštěvě Spojeného království v 60. letech 20. století ho inspiroval Henry Moore, a tak rozšířil svou tvorbu také na nefigurální díla. Vedle děl se sociálními motivy: Památník revolučních bojů, Slezská píseň, Nikdy bídu, nikdy válku, vytvářel i řadu poetických realizací.^[1] Významným dílem se stal cyklus s názvem Otvírání kamene z 80. let, který se stal díky technice stříkání písku do kamene, převratem v sochařském umění.

Byl ostravským levicovým intelektuálem, miloval život, umění, divadlo, film, poezii a také hudbu. V jeho třebovickém ateliéru se scházeli podobně naladěné osobnosti a tvůrci ostravského regionu z různých uměleckých oborů.

V roce 1986 byl jmenován zasloužilým umělcem.^[2]

(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Měl 4 děti, syny Jana, Jakuba a dcery Gabrielu a Ivu. Jeho synové se rozhodli pokračovat v jeho stopách a stali se akademickými sochaři či restaurátory Moravskoslezského kraje. Jakub je také přednášejícím oboru architektury na VŠB - Technické univerzitě Ostrava.

Vedle děl s protiválečnými a sociálními motivy: Památník revolučních bojů, Slezská píseň, Nikdy bídu, nikdy válku, vytvářel i řadu poetických realizací. ^[3] Významným dílem se stal cyklus s názvem Otvírání kamene z 80. let, který patřil díky technice stříkání písku do kamene k novinkám v sochařském umění.

Jeho nejznámější ostravskou sochou se stalo sousoší pojmenované Památník revolučních bojů, které bylo do centra Ostravy instalováno v roce 1965. Práci na něm započal už během svých studií v roce 1951. Měl připomínat stávku na jámě Trojice, při níž bylo v roce 1884 zastřeleno dvanáct horníků.^[4] Z abstraktní polohy jeho tvorby stojí za zmínku žulová plastika Kubus (1968) na sídlišti Nová Ostrava v Ostravě- Porubě.^[5]

Vytvořil také desítky menších plastik, plaket a medailí. Pro Svaz československých spisovatelů 1957 zhotovil medaili k poctě 90. narozenin Petra Bezruče a navrhoval ryté i ražené medaile, např. k výročí 8. střeleckého pluku v Místku (1969) či k 25. a 30. výročí založení Vysoké školy báňské v Ostravě (1970 a 1975); poté je vystavoval na souborných anebo samostatných výstavách nejen na severní Moravě, ale i v Praze a zahraničí (např. Amsterdam, Coventry, Lodž, Katovice, Varadero, Varšava, Volgograd).

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava vystavuje 3 díla Vladislava Gajdy ve svém Univerzitním muzeu.^[6]

Autorsky také spolupracoval na několika dílech s Ivo Klimešem (*1932) a dalšími umělci.^[7]

• Busta Jana Amose Komenského
• Člověk socialistické přítomnosti a poznání světa
• Městská památková zóna Ostrava-Poruba
• Prométheus
• Slunce (Vladislav Gajda) - socha před Fakultní nemocnicí Ostrava
• Uhlí a železo – Zrození uhlí
• Vertikála - kovová plastika v Ostravě-Porubě (spolupráce s Ivo Klimešem)
• Zrození železa v Ostravě Porubě
• Fontána (Vladislav Gajda) - žulová socha, Ostrava Martinov

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladislav Gajda na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladislav Gajda
• Vladislav Gajda v informačním systému abART
• Vladislav Gajda v informačním systému Sochy a města
• Vladislav Gajda v informačním systému Vetřelci a volavky
• Databáze uměleckých děl Vladislava Gajdy