Vladislav Kruta

Vladislav Kruta (27. června 1908 Bělá pod Bezdězem –⁠ 6. září 1979 Brno)^[1] byl český univerzitní profesor, vědec v oboru fyziologie, účastník zahraničního odboje za druhé světové války a odborník v oboru dějin lékařství.^[1][2]

Život

Po absolvování gymnázia na Královských Vinhoradech v roce 1926^[1] studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 1931 promoval.^[1] Získal renomé jako odborník na fyziologii srdečního svalu. Mezi lety 1934–35 absolvoval stáž na pařížské Sorbonně u profesora Lapisquea.^[1] V roce 1937 se oženil s Emmy^[1] Bahuault.^[2] V roce 1938 se habilitoval na Fyziologickém ústavu UK v Praze.^[3]

Druhá světová válka

V červenci 1939 uprchl s manželkou do Francie (pod záminkou návštěvy tchána)^[1], kde se po vypuknutí války a krátkodobé internaci přihlásil do československé armády. V březnu 1940 byl jako nadporučík zdravotní služby zařazen do československé 1. divize v Agde. V červnu 1940 byl převelen do centra vojenského lékařského výzkumu francouzského letectva v Mérignac. Po odplutí do Velké Británie byl lékařem 311. československé bombardovací perutě, od května 1941 u 313. československé stíhací perutě (Royal Air Force). V říjnu 1942 byl přemístěn do výzkumného ústavu Ministerstva pro vnitřní bezpečnost při Oxfordské univerzitě.^[2] V roce 1944 byl zástupcem československé exilové vlády v Mezispojeneckém výboru pro válečnou pomoc v okupovaných zemích (Leith-Rossově komitétu).^[1]

Kariéra v poválečném Československu

Po druhé světové válce pracoval jako přednosta 5. oddělení ministerstva zdravotnictví. Zasloužil se také o vybudování první československé továrny na penicilin v Roztokách u Prahy. Mezi lety 1947–⁠1953 byl přednostou Fyziologického oddělení Ústavu tělovýchovného lékařství Univerzity Karlovy, v letech 1948–1951 zároveň přednostou Fyziologického ústavu LF UK v Hradci Králové. Od roku 1951 do roku 1970 přednostou Fyziologického ústavu LF Masarykovy univerzity v Brně. Když se v 50. letech 20. století snažilo vedení Masarykovy univerzity nahradit jméno TGM v názvu školy za jméno Klementa Gottwalda, prosadil Kruta označení Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.^[4] V roce 1966 byl jmenován řádným profesorem.^[2] Ve stejném roce zorganizoval sympozium ke 100. výročí smrti J. E. Purkyně.^[1]

Závěr kariéry

Po srpnové invazi odmítl v roce 1970 veřejně odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov. Byl zbaven vedení fyziologického ústavu, bylo mu zakázáno publikovat, zakázán měl i vstup na univerzitní půdu.^[1][2] Poté se Kruta věnoval dějinám medicíny, zejména Janem Evangelistou Purkyně.^[2] Před smrtí věnoval svou svou knihovnu čítající 1375 publikací Fyziologickému ústavu brněnské univerzity. Knihovna se stala součástí Knihovny univerzitního kampusu. Zemřel v Brně v září 1979 a byl pohřben na Ústředním hřbitově.

V roce 1991 byl in memoriam rehabilitován a povýšen na plukovníka.^[2]

Rodina

S Emmy Bahuault (1910–2001) se Kruta seznámil během pařížské stáže v roce 1934, kde pracovala ve stejné laboratoři. Byla dcerou ředitele městského úřadu v Saumur. Svatba se konala 27. listopadu 1937 v Paříži.^[5]

V Paříži se v listopadu 1939 narodil první syn, Václav Kruta, pozdější univerzitní profesor, archeolog a historik.^[6] V roce 1949 se v Praze narodil syn Vladislav (1949–2006), pozdější otorinolaryngolog.^[7] Dcerou Vladislava Kruty je Alena Parthonnaud.^[8] Praneteří Vladislava Kruty je Jana Pachlopnik Schmid.

Dílo

V oblasti fyziologie srdečního svalu publikoval Kruta na 130 původních prací.^[1] Historiografických prací vydal kolem 150, zejména o J. E. Purkyně.^[1]

Členství v organizacích^[1]

• The History of Science Society (1957)
• Československá fyziologická společnost (předseda 1959)
• Československá biologická společnost (předseda 1961)
• Association Internationale d´Histoire de la Médecine (1962)
• Kolegium lékařských věd ČSAV (1966)
• Rehabilitační komise na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity (předseda 1968)
• Lékařská sekce Společnosti pro dějiny věd a techniky ( předseda 1969)
• Akademie der Naturforscher Leopoldina (1976)

Ocenění^[1]

• Československý válečný kříž
• Medaile Za chrabrost
• Medaile za zásluhy
• Zlatá medaile Univerzity J. E. Purkyně (1968)
• Zlatá medaile za zásluhy o rozvoj péče o zdraví lidu (1968)
• Cena Lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (1970)
• In memoriam rehabilitován a povýšen na plukovníka (1991)

Odkazy

Reference

Literatura

BRAVENÝ, Pavel; FRANC, Zdeněk. Vladislav Kruta. Brno: Nakladatelství a vydavatelství NAUMA - Masarykova univerzita v Brně, 2000. 152 s. ISBN 80-86258-11-4. 

Externí odkazy

• Knihovna Vladislava Kruty
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladislav Kruta