Vladivoj Tomek

Vladivoj Tomek
Narození9. června 1933
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí17. listopadu 1960
(ve věku 27 let)
Pankrácká věznice, Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtípopraven
Místo pohřbeníneznámé
PříbuzníVladimír Bystrov bratranec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladivoj Tomek (9. června 1933 Praha17. listopadu 1960 Praha, Pankrácká věznice) byl skaut, odpůrce československého komunistického režimu odsouzený za trestné činy velezrada, vražda, padělání a pozměňování platidel. Podle některých názorů je Tomek poslední osobou popravenou československou komunistickou justicí z politických důvodů.[1][2]

Životopis

Činnost Vladivoje Tomka

Související informace naleznete také v článku Othello (skupina).

Již jako mladistvý vystupoval proti komunistickému režimu (například karikatury politiků apod). 16. prosince 1952 se třemi kamarády potkal v tramvaji čtyři vojáky, které chtěl odzbrojit. Dva z nich souhlasili a zbraně jim vydali, ovšem druzí dva se je pokoušeli zastavit. Poté, co se jeden z vojáků pokoušel střílet, začali utíkat a jednoho vojáka buď Tomek nebo jeho kamarád zastřelil a dalšího zranil.[3][4] Se svou skupinou chtěl Tomek dále podnikat protikomunistické záškodnické akce. Plán na bombový útok na ÚV KSČ byl však přerušen z důvodu rozdrcení Maďarského povstání.[5]

Zatčení a soudní proces

Pamětní deska v ulici Dukelských hrdinů v Praze[6]

Zatčen byl dne 18. prosince 1959. Členové odbojové skupiny byli obžalováni z velezrady, vraždy, padělání a pozměňování platidel. On sám projevil ochotu učinit doznání, které bylo poprvé v dějinách československé kriminalistiky zaznamenáno pomocí magnetofonu.[7]

Řádný soud na základě zajištěných důkazů se v podstatě ztotožnil s názory obžaloby. Členům Tomkovy skupiny – kromě něj samotného – vyměřil tresty odnětí svobody od 2,5 do 25 let nepodmíněně, propadnutí veškerého jmění, ztrátu vojenských hodností a ztrátu čestných práv na dobu 3 let po odpykání trestu.

V jeho případě soud přihlédl k míře jeho iniciativy a závěrům posudku, který jej charakterizoval – mimo jiné – jako jedince, jehož ponecháním v lidské společnosti by dále byly ohrožovány lidově demokratický společenský řád a životy lidí a jehož náprava není možná. Tomek byl odsouzen podle § 78 odstavce 3 a 5, § 216, § 139 odstavce 1 trestního zákona[8] s přihlédnutím § 22 odstavci 1 k trestu smrti, prezident republiky Antonín Novotný mu neudělil milost a poprava byla vykonána 17. listopadu 1960 (výkon trestu byl nařízen na 11:50; v tomto případě nebylo dodrženo nařízení popravovat za úsvitu).

Urna s popelem Vladivoje Tomka byla převzata státními orgány. Její další osud není znám.[9] Na Čestném pohřebišti na pražském Ďáblickém hřbitově se nachází Tomkův symbolický hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení.[10]

Publicita

O popravě nebyla vydána tisková zpráva; věc byla široké veřejnosti prakticky neznámá až do Sametové revoluce. Dodnes nebyly okolnosti případu dostatečně vědecky studovány.

V roce 2001 byla v Praze Tomkovi odhalena pamětní deska v Praze 7 (U Krále železnic).[11]

Rodina

Byl bratrancem Vladimíra Bystrova.[12]

Jeho strýc Nikolaj Bystrov byl vězněn v gulagu.

Odkazy

Reference

  1. http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_tomekv.php Navštíveno 28. 2. 2009
  2. Podle názoru historika Ivo Pejčocha poslední popravy z politických důvodů v Československu byly vykonány 9. srpna 1966, kdy byli v Praze popraveni vojíni základní služby Vladimír Cagášek a Alois Porteš. PEJČOCH, Ivo. Vojáci na popravišti. Cheb: Svět křídel, 2011. ISBN 978-80-87567-01-2. 
  3. www.army.cz [online]. [cit. 2006-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-03-02. 
  4. http://www.arcig.cz/projekty/historseminar/lang.pdf
  5. Praha 7 [online]. 2020-12-11 [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. (česky) 
  6. Jitka Lenková. Pamětní deska Vladivoj Tomek [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. 
  7. [1]
  8. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-04-10. 
  9. DVOŘÁKOVÁ, Zora. Popravení, kam jste se poděli? Příběh jednoho výzkumu.. Praha: Nakladatelství Eva – Milan Nevole, 2013. ISBN 978-80-904313-2-4. S. 165. (česky) 
  10. Dvořáková, 2013, s. 32.
  11. http://www.totalita.cz/pomnik/pomnik_praha_005.php
  12. Umřel Vladimír Bystrov. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 2010-06-01 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vladivoj Tomek, pamětní deska, Praha (2020).jpg
Autor: Michal Louč, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska připomínající popraveného Vladivoje Tomka, Dukelských hrdinů 349/15, Praha.