Vlado Ríša

Vlado Ríša
Narození16. dubna 1949 (74 let)
Rožňava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, autor sci-fi a překladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlado Ríša (* 16. dubna 1949, Rožňava) je česky píšící překladatel a spisovatel především žánru fantasy původem ze Slovenska. Část svých knih vydal pod pseudonymem Richard D. Evans. Pracoval v nakladatelství Mladá fronta. V roce 2010 se stal šéfredaktorem časopisu XB-1.

Život

Učitel a vědec

Vlado Ríša se narodil roku 1949 na Slovensku v Rožňavě, ale většinu života prožil v Čechách. Roku 1973 ukončil v Praze studium na VŠCHT (obor anorganická chemie) a na škole působil do roku 1974 jako odborný asistent. V letech 1975 až 1987 pracoval v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži jako vědecký pracovník výroby a výzkumu radiofarmak a současně učil na středních školách. Od roku 1987 od roku 1990 se věnoval postgraduálnímu studiu pedagogiky a psychologie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde opět pracoval jako odborný asistent. Roku 1987 vydal odbornou vysokoškolskou učebnici Teorie a metodika ochrany proti zbraním hromadného ničení. V roce 1990 přešel do Mladé fronty do časopisu Ikarie, kde postupně přešel z pozice manažera do pozice šéfredaktora v níž setrval až do ukončení vydávání Ikarie v roce 2010. Zasadil se o vznik pokračování SF časopisu, tentokrát pod názvem XB - 1. Je jeho spoluvastníkem.

Československý fandom

Protože rád četl i sci-fi příběhy a jezdil na setkání jejich příznivců (cony), v roce 1990 založil Vlado Ríša nakladatelství Golem Ríša zaměřené na vydávání sci-fi a fantasy literatury. Od roku 1991 byl zaměstnán v nakladatelství Mladá fronta, nejprve jako redaktor a od roku 1993 jako šéfredaktor časopisu Ikarie (v letech 1992-1994 byl dokonce ředitelem vydavatelství)[1]. Ikarii převzal od Ondřeje Neffa. Po zániku Ikarie začal jakožto šéfredaktor spolu s dalšími redaktory vydávat od prosince 2010 nástupnický časopis XB-1.[2]

Vlado Ríša debutoval roku 1982 povídkou Světlé koridory, vydanou v časopise Technický týdeník. Svůj první fantasy román Gooka a dračí lidé napsal roku 1991 společně s Evou Hauserovou a Ondřejem Neffem a vydal pod pseudonymem Richard D. Evans. Část svých knih vydal pod tímto pseudonymem. Kromě toho působil jako překladatel z ruštiny, je editorem vícero antologií fantasy a sci-fi povídek a pravidelně se jako porotce zúčastňuje vrcholného setkání českých a slovenských fanoušků science-fiction, fantasy a hororu Parcon (Byl do roku 2017 jedním z pěti Parcoránů, což jsou lidé, kteří se zúčastnili všech Parconů). Zúčastňuje se i mnoha dalších akcí (povídání o Ikarii, autorská čtení a tak podobně).

Rodina zájmy

Vlado Ríša je rozvedený a má jednoho syna Jakuba (narozen 1987).

Přes 55 let hrál závodně basketbal, nyní hraje už jen za veterány (7 titulů Mistra republiky, 4. místo na Mistrovství světa veteránů (2012), 4. místo na Mistrovství Evropy veteránů (2013), rád létal na ultralightu, který jednu dobu vlastnil společně s několika přáteli.[3]

Dílo

Povídky

  • Světlé koridory (Technický týdeník 1982, č.40, 1993),
  • Vtip (ABC 1983, č. 2),
  • Zima (ABC 1987, č. 15),
  • Honzova první cesta (deník Mladá fronta, 9.3.1987),
  • Dračí vejce (Ikarie, 1992, č. 2,1993),
  • Ona se vrátí... (Alena) (sbírka povídek Beta Draconis, Winston Smith, 1993)
  • Drana a Perx (sbírka povídek Beta Draconis, Winston Smith, 1993)
  • Honzova druhá cesta (sbírka povídek Beta Draconis, Winston Smith, 1993)
  • Případ společnosti Red Sun (sbírka povídek Beta Draconis, Winston Smith, 1993)
  • Jora ze Sinope (Ikarie, 1993, č. 7),
  • Kal Gore Proup a indiáni (Ikarie, 1994, č. 7),
  • Oledny a věkaři (Ikarie, 1994, č. 12),
  • Potíže s žepajem (Ikarie, 1999, č. 3),
  • Stvůra z Půlnočního lesa, (antologie Conan v bludišti zrcadel, 2001),
  • Případ Terrasomharpin (antologie 2101: Česká odysea, 2002),
  • Anděl posledního soudu (antologie 10 x Anděl posledního soudu, 2003),
  • Vlkodlak (antologie 2003: Česká fantasy, 2003),
  • Sandyho pomsta (antologie Punk Fiction, 2004),
  • Pás démonů (antologie Kostky jsou vrženy, 2005),
  • Případ inspektora Břízy (měsíčník Softwarové noviny, 2005),
  • Pták Noh (antologie 2005: Česká fantasy, 2006),
  • Třetí Honzova cesta (antologie Sorry, vole, error, 2007),
  • Závodník (antologie Časovír, 2008),
  • Šmejdi (antologie Roboti a lidi, Mladá fronta, 2009)
  • Taková malá mise (antologie Svůj svět si musíme zasloužit, Triton, 2008)
  • Dračí meč (antologie Legendy draci, Straky na vrbě, 2010)
  • Křižák a saracén (antologie Zabij/zachraň svého mimozemšťana, MF, Praha 2010
  • Pohled z okna (antologie Pramlok, Netopejr a Nová vlna, 2011)
  • Série třináct (antologie Mrtvý v parovodu, XB-1, 2012)
  • Grimoár (antologie Prokleté knihovny, Straky na vrbě, 2013)
  • Grimoár 2 -Gonyalax (antologie Excelsior, gentlemani, Straky na vrbě, Praha, 2014).
  • Na dvě píštaly se špatně píská (Agent JFK 33: Soumrak světů, Praha 2014).
  • Trable s čarodějkou (Bájná stvoření, Konektor XB1, Praha 2016).
  • Stíhačka (Space opera, Konektor XB1, Praha 2017).
  • Případ inspektora Břízy (Duše plná slov, Obec spisovatelů, Praha 2017).
  • Pohár pro vítěze (Space opera, Konektor XB1, Praha 2018)
  • Pruflasis a já (Praga Caput Regni, Straky na vrbě, Praha 2019)
  • Boží Vánoce (Krvavé Vánoce, Časopis XB-1 a Golem Ríša, Praha 2021)
  • Boží spravedlnost (časopis XB-1 4/2022)
  • Anděl, démon a já (Andělé a démoni, Časopis XB-1 a Golem Ríša, Praha 2023)
  • České diamanty (Hrdinové českých zemí, Brokilon, Praha 2023)

Knihy

Antologie povídek, jichž je Vlado Ríša editorem

Překlady

  • Eduard Gevorkjan - Pravidla hry bez pravidel, Sovětská literatura č.11, Praha 1984
  • Sonáta hada, Lidové nakladatelství, Praha 1988, antologie ruských sci-fi povídek
  • Dmitrij Bilenkin: Hodina relativity, Lidové nakladatelství, Praha 1989
  • Olga Larionovová: Čakra kentaura, Golem Ríša, Praha 1991
  • Alexandr Buškov: Rytířka Natal, Ikarie, Praha 1995
  • Vasilij Golovačev: Běsova tvář, Triton, Praha 2004
  • Vasilij Golovačev: Běsův brloh, Triton, Praha 2007
  • Michail Achmanov: Náboje nikdy nedojdou, Klub Julese Vernea, Praha 2011
  • Alexandr Buškov: Svarog - Létající ostrovy 1, Klub Julese Vernea, Praha 2011
  • Alexandr Buškov: Svarog - Létající ostrovy 2, Klub Julese Vernea, Praha 2011
  • Alexandr Buškov: Svarog - Rytíř přišlý z nicoty, Klub Julese Vernea, Praha 2011
  • Божена Немцова: Волшебные сказки (Božena Němcová: Кouzlené pohádky) překlad do ruského jazyka, Качели, Ст. Петербург 2017

Odkazy

Reference

  1. ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Ríša, Vlado, s. 190. 
  2. ↑ Tiráž. XB-1. Leden 2011, roč. 1, čís. 1, s. 1. ISSN 1804-6606. 
  3. ↑ Martin Stručovský. Rozhovor s Vladem Ríšou. Redakce kal. Neviditelný pes.lidovky.cz [online]. 2008-05-28 [cit. 2008-12-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlado Ríša.jpg
Autor: Vlado Ríša, Licence: CC BY-SA 3.0
spisovatel Vlado Ríša