Vlaho Bukovac

Vlaho Bukovac
Autoportrét Vlaha Bukovace
Autoportrét Vlaha Bukovace
Rodné jménoBiagio Faggioni
Narození4. července 1855
Cavtat nyní Chorvatsko
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. dubna 1922 (ve věku 66 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materNárodní vysoká škola krásných umění
Povolánímalíř, vysokoškolský učitel a učitel
Významná dílaReclining nude (Une fleur)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlaho Bukovac, italsky Biagio Faggioni; (4. července 1855 Cavtat u Dubrovníku23. dubna 1922 Praha[1]) byl chorvatský malíř.

Život

Vlaho Bukovac v jedenácti letech opustil domov a po mnoha peripetiích procestoval celý svět.[zdroj⁠?] V roce 1877 zakotvil v Paříži, kde se stal žákem Alexandre Cabanela, V Paříži se setkal s Václavem Brožíkem a Vojtěchem Hynaisem. Namaloval slavnostní oponu pro Národní divadlo v Záhřebu. Přes Vídeň se dostal do Prahy. V roce 1903 nastoupil jako profesor na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho ateliérem prošla řada osobností – mimo jiné: Emil Filla, Bohumil Kubišta, Bedřich Feigl, Gustav Porš a další.

Dílo

Bukovac tvořil převážně portréty, ale nevyhýbal se ani krajinám. Původně realistický styl opustil a přes impresionismus se dostal až k pointilismu. Své obrazy signoval často velmi odlišně, a to Bukovac, Boukovatz nebo pseudonymem Andrez, v Bělehradě používal signaturu Bukovac, ale psal cyrilicí.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Vlaho Bukovce farnost při kostele sv. Gotharda v Bubenči

Literatura

  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 82. 
  • ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 149, 150, 153
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 156. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun-By. Praha: Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 302. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlaho Bukovac - portrét Bukovacovi dcery Marie (1908).jpg
Vlaho Bukovac - portrét Bukovacovi dcery Marie
Vlaho Bukovac - Opuštěná (1916).jpg
Vlaho Bukovac - Opuštěná
Vlaho bukovac signature.png
Autor: Gmihail na projektu Wikipedie v jazyce srbština, Licence: CC BY-SA 3.0 rs
Vlaho Bukovac signature
AleksandarI-Karadjordjevic.jpg
Alexander I (Karadjordjević) of Serbia and Yugoslavia (1888-1934)
Vlaho Bukovac.jpg
Autoportrét