Vlajka Bosny a Hercegoviny

Vlajka Bosny a Hercegoviny je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi svislými pruhy (částmi) o poměru šířek 53:100:47. Krajní pruhy (při žerďovém a vlajícím okraji) jsou modré, prostřední (čtvercový) je kosmo dělený, horní část je žlutá, dolní modrá. Pod přeponou prostřední části je sedm bílých, celých hvězd a dvě půlhvězdy, zasahujících i do žerďového pruhu. Hvězdy jsou opsány do pomyslné kružnice o průměru 19/100 šířky vlajky, Vzdálenost hvězd od přepony trojúhelníku není zákonem určena.^[1]^[2]

Vrcholy trojúhelníku mají symbolizovat tři národy Bosny a Hercegoviny: Chorvaty, Bosňáky a Srby. Počet hvězd, které reprezentují Evropu, je nekonečný, a proto procházejí shora dolů a jakoby přesahují přes list vlajky. Na vlajce je užito barev, které jsou spojovány s neutralitou a mírem: bílá, modrá a žlutá.

Rozměry bosenskohercegovské vlajky

Historie

Bosna a Hercegovina nemá žádné historické státní barvy. Za dob osmanské nadvlády se používaly zelené a bílé vlajky s půlměsícem, po obsazení rakouskými vojsky byly za zemské barvy prohlášeny žlutá a červená. V době SFRJ zde byla užívána rudá vlajka, která měla v kantonu vloženu malou jugoslávskou vlajku. Po vyhlášení nezávislosti se začala používat vlajka s bílým pozadím a znakem, který ve 14. století používal Tvrtko I. Kotromanić. Chorvati a Srbové ale byli proti, protože si ji připodobnili k bosňáckému národu a tak byla zadána soutěž na vlajku novou. Žádný bosenský návrh se nesetkal s úspěchem, a tak ji představil nakonec vysoký představitel OSN Carlos Westendorp. Vlajka je neutrální; její barvy jsou převzaty z vlajky EU, tři cípy žlutého trojúhelníku symbolizují tři etnika. Poprvé obletěla svět při zahajovacím ceremoniálu Zimních olympijských her v Naganu, v roce 1998.