Vlajková etiketa

Vlajková etiketa je soubor vžitých a následně obecně kodifikovaných pravidel o užívání a používání vlajek (praporů, praporců či standart). Souvisí tak úzce s vexilologií, pomocnou vědou historickou, která se zabývá studiem vlajek – jejich podobou, historií, funkcí, symbolikou ale i způsoby používání.[1]

Historie

Vlajky, látkové symboly, vznikly z důvodů rozlišení. První lodní vlajky (v Evropě) jsou doložené na tapiserii z Bayeux na lodích Viléma I. Dobyvatele při invazi do Anglie v roce 1066. Od středověku bylo užívání lodních vlajek nezbytné pro odlišení zemí, které jsou navzájem ve válečném vztahu. Nevztyčení vlajky opravňovalo takovouto loď napadnout a zajmout. Stažení vlajky v boji, nebo vyvěšení bílé vlajky naopak znamenalo vzdání. Vztyčení vlajky na určitém území znamenalo převzetí oblasti pod svrchovanost dotyčného panovníka.[1]

Mezinárodní vlajková etiketa

Kromě pravidel vyvěšování státních vlajek na moři[pozn. 1] neexistují žádná univerzální pravidla, která by stanovovala jednotný přístup k problematice vlajkové etikety, různé země či geografické oblasti ho tak řeší odlišně a pravidla o používání vlajek se v různých státech a kulturách liší. Přesto se v mezinárodní praxi respektují (až na výjimky uvedené níže) následující pravidla:[2]

  • Čestné místo má domácí státní vlajka
  • Při vyvěšování více státních vlajek mají tyto stejnou velikost
  • Všechny vlajky se vyvěšují ve stejné výšce
  • Každá vlajka je vyvěšována na samostatné žerdi
  • Čestná (domácí) vlajka se vyvěšuje jako první
  • Státní vlajky jsou vždy nadřazeny vlajkám nižších subjektů
  • Státní vlajky jsou nadřazeny vlajkám osobním (hlav států)
  • Vlajky vyšších územně správních celků jsou nadřazeny vlajkám nižších celků
  • Vlajky, které jsou z hlediska hierarchie na stejné úrovni, se řadí abecedně podle domácí abecedy (není-li stanoveno jinými pravidly), pro domácí vlajku může být mezi nimi vyhrazeno čestnější místo

Ve všech národních etiketách se řeší podobná pravidla:[2]

  • Podoba vlajky a její vyvěšení – např. v Česku je to poměr stran 2:3, modrý klín u žerdi nebo bílý pruh nahoře, častá chyba nastavá např. u britské vlajky
  • Hierarchie vlajek – čestné místo domácí vlajky, způsob a pořadí vlajek při vyvěšování více vlajek stejné či různé úrovně – státní vlajky, vlajky nižších subjektů (krajské, komunální), vlajky institucí, firem, osobní nebo služební vlajky (vlajky hlav státu, církevních funkcionářů, primátorů apod.).

Česká vlajková etiketa

Zákony

Seznam zákonů, vyhlášek a nařízení o vzhledu a užívání státních symbolů České republiky nebo týkajících se vlajek krajů, obcí a městských částí, tedy i české vlajkové etikety.

  • Zákon č. 3/1993 Sb. – Zákon České národní rady o státních symbolech České republiky[3]
  • Zákon č. 352/2001 Sb. – Zákon o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů[4]
  • Zákon č. 114/1995 Sb. – Zákon o vnitrozemské plavbě[5]
  • Zákon č. 61/2000 Sb. – Zákon o námořní plavbě[6]
  • Vyhláška č. 277/2000 Sb. – Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o způsobu a důvodu vyvěšování, umístění a velikosti státní vlajky České republiky a jiných vlajek použitých na námořním plavidle nebo rekreační jachtě (o užívání vlajek)[7]
  • Nařízení vlády č. 412/2000 Sb. – Nařízení vlády o poplatku za právo plout pod státní vlajkou České republiky[8]
  • Zákon č. 128/2000 Sb. – Zákon o obcích (obecní zřízení)[9]
  • Zákon č. 129/2000 Sb. – Zákon o krajích (krajské zřízení)[10]
  • Zákon č. 131/2000 Sb. – Zákon o hlavním městě Praze[11]

Zákony neřeší dostatečně celou problematiku české vlajkové etikety,[2] více pravidel, zásad užívání a příklady obsahuje příručka:[12]

  • Petr Exner, Pavel Fojtík, Zbyšek Svoboda – Vlajky, prapory a jejich používání; základní pravidla pro vyvěšování vlajek na území České republiky; Libea, s. r. o.; 2004, aktualiz. vyd. 2013

Dalším projektem, představeným poprvé na 50. výroční členské schůzi České vexilologické společnosti v červnu 2021, je web ceskavlajka.online.

Hierarchie

Hierarchie vyvěšování jednotlivých vlajek na českém území:[12]

  1. Česká vlajka
  2. Vlajky ostatních států
  3. Vlajka Evropské unie
  4. Krajské vlajky a Vlajka hl. m. Prahy, pokud Praha vystupuje jako kraj
  5. Městské a obecní vlajky (Vlajka hl. m. Prahy, pokud vystupuje jako město)
  6. Vlajky městských částí a obvodů
  7. Vlajky mezinárodních organizací
  8. Vlajky národních organizací
  9. Firemní vlajky
  10. Ostatní vlajky (např. kongresové)

Pokud je více vlajek jednoho typu, jsou tyto v abecedním pořadí. Reklamní (nejde o firemní) vlajky se s výše uvedenými nevyvěšují.

Příklady vyvěšování

Všechny zobrazení v příkladech jsou uvedeny při čelním pohledu na budovu (z hlediska pozorovatele), před kterou jsou stožáry.

Jedna vlajka

Pokud se vyvěšuje pouze česká vlajka, měla by se vyvěšovat na jediný stožár, před hlavním vchodem budovy, popřípadě vlevo od vchodu. Pokud je před budovou více stožárů, měla by se jedna vlajka vyvěšovat na prostřední stožár, který vždy zaujímá čestné místo, nebo (při sudém počtu stožárů) vlevo od středu.

Pokud je k dispozici více vlajek, je možno je vyvěsit na prostřední dvojici nebo na všechny stožáry.

Dvě vlajky

Při vyvěšování dvou různých státních vlajek je čestné místo vlevo. Druhá vlajka se vyvěšuje vpravo.

   
  
 Česká vlajka vlevo
(na čestném místě)
 Slovenská vlajka

V tomto případě je možno vyvěsit ještě jednu českou vlajku samostatně na střechu budovy, aniž by to bylo bráno jako projev nadřazenosti nad jinou vlajkou.

Je také možnost (při větším počtu stožárů) vyvěšovat střídavě českou a cizí státní vlajku. Českých vlajek ale nesmí být méně než cizích.

Lichý větší počet vlajek

         
     
Rakouská vlajka
3. v abecedě
Německá vlajka
1. v abecedě
Česká vlajka
(na čestném místě)
Polská vlajka
2. v abecedě
Slovenská vlajka
4. v abecedě

Sudý větší počet vlajek

       
    
Polská vlajka
2. v abecedě
Česká vlajka
(na čestném místě)
Německá vlajka
1. v abecedě
Rakouská vlajka
3. v abecedě

Skládání vlajky

Česká státní vlajka se skládá tak, že se přehne podél dlouhé strany, bílou část na červenou. Poté se vlajka přehne podél kratší strany tak, aby bílá zůstala složená uvnitř. Tento způsob má praktický význam – bílá barva je chráněna před zašpiněním.[13]

Přenášení vlajky

Pokud se vlajka přenáší, např. při vyvěšování, nese se rovnoběžně se zemí, klínem vpřed, červeným pruhem vlevo. Drží se ve výši ramen na všech čtyřech rozích (popř. i uprostřed delších stran).[14]

Smutek

Související informace naleznete také v článku Smutek (vexilologie).

Pro vyjádření smutku, např. při skonu významné osoby, jsou z hlediska vexilologie a vlajkové etikety podstatné dvě zvláštnosti – způsob vztyčení vlajky (do půl žerdi) a přikrytí rakve vlajkou při pohřbu. Jinak však platí standardní pravidla daného státu pro vyvěšování vlajek či praporů.[15]

Výjimky a zvláštnosti

Sport

Členem Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) není Spojené království, ale jeho země (Anglie, Skotsko, Severní Irsko a Wales). Proto se jejich národní vlajky vyvěšují rovnoprávně se státními vlajkami ostatních členských zemí. Podobně se při olympijských hrách vyvěšují rovnoprávně vlajky závislých území, vlajky národních olympijských výborů, případně vlajky sjednocených delegací (např. Společná korejská vlajka).[2]

Hierarchie

Ve Spojeném království se používá speciální hierarchie vlajek, kde jsou osobní či služební vlajky příslušníků panovnického domu nadřazeny státní vlajce.[16] Také jiné státy mají svou vlastní hierarchii vlajek.[2]

Vlajka amerického státu Texas je nadřazena zahraničním státním vlajkám, je však podřízena vlajce USA.[17]

Právní předpisy kanadské provincie Québec zacházejí s quebeckou vlajkou, jako by se jednalo o vlajku suverénního státu a dávají jí vždy čestné místo, a to i před kanadskou vlajkou, ačkoliv je federálními předpisy stanovena nadřazenost vlajky kanadské.[2]

Abeceda

Ve Spojených státech amerických a v Kanadě neplatí výše uvedené abecední pořadí. Vlajky subjektů federace se vyvěšují v pořadí podle data vstupu státu do Unie (viz Seznam států USA podle vstupu do Unie).[2]

Při akcích Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO) je pořadí vlajek dáno sice abecedou, ale v úvahu se bere název země v jejím úředním jazyku (tj. Německo bude ve všech členských zemích řazeno pod D – Deutschland, Finsko vždy pod S – Suomi). To zaručuje, že ve všech zemích jsou vlajky vyvěšovány ve stejném pořadí.[18]

Vlajky na žerdi

Ve Spojených státech amerických je (za určitých okolností) povoleno současné vyvěšení vlajky USA s vlajkou státu Unie na jednom společném stožáru.[2] V tom případě je výše vlajka USA.

Skládání vlajky

Vlajka USA se skládá speciálním způsobem.

Odkazy

Poznámky

  1. Například COLREG – Úmluva o mezinárodních pravidlech pro zabránění srážkám na moři z roku 1972 (Sdělení č. 263/1995 Sb. Ministerstva zahraničních věcí), nebo Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982 (Sdělení č. 240/1996 Sb. MZV)

Reference

  1. a b Zpravodaj Vexilologie č. 198 (XII/2020)
  2. a b c d e f g h Zpravodaj Vexilologie č. 148 (III/2008)
  3. Zákon č. 3/1993 Sb.
  4. Zákon č. 352/2001 Sb.
  5. Zákon č. 114/1995 Sb.
  6. Zákon č. 61/2000 Sb.
  7. Vyhláška č. 277/2000 Sb.
  8. Nařízení vlády č. 412/2000 Sb.
  9. Zákon č. 128/2000 Sb.
  10. Zákon č. 129/2000 Sb.
  11. Zákon č. 131/2000 Sb.
  12. a b Petr Exner, Pavel Fojtík, Zbyšek Svoboda – Vlajky, prapory a jejich používání; Základní pravidla pro vyvěšování vlajek na území České republiky, Libea, s. r. o., 2004, aktualiz. vyd. 2013
  13. Skládání vlajky
  14. Přenášení vlajky
  15. Zpravodaj Vexilologie č. 120 (VI/2001)
  16. A Guide to Flag Protocol in the United Kingdom, výňatek z knihy Grahama Bartrama “British Flags and Emblems”, 2002 (anglicky)
  17. Texas Government Code, Sec. 3100.057 Display on Flagpole or Flagstaff With Flags of Other States, Other Nations, or International Organizations (anglicky)
  18. Užívání vlajky EU na MZV [online]. Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2011-03-29. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
IFIS Vertical normal.svg
Autor: Doktor Mandrake, Licence: CC BY-SA 3.0
IFIS for "vertical hoist transformationally identical to horizontal hoist"
Upside down Union Flag on staff (hoist left).svg
Union flag on staff flown upside down (hoist to the left)
Fold-us-flag-animated.gif
How to fold the flag of the United States of America
Flag of Czech Republic (vertical hoisting).svg
Flag of the Czech Republic (Czechia) — vertical
IFIS Vertical rotated.svg
Autor: Doktor Mandrake, Licence: CC BY-SA 3.0
IFIS for "rotated when hoisted vertically"
Flag of Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Union Flag on staff (hoist left).svg
Union Flag shown with the staff to the left
Flag of Slovakia vertical.svg
Vlajka Slovenska
:Štátna vlajka Slovenskej republiky :Tri pozdĺžne pruhy – biely, modrý a červený – rovnakej šírky, usporiadané pod sebou, na prednej polovici listu (od žrde) je umiestnený štátny znak Slovenskej republiky. Štátny znak na štátnej vlajke je rovnako vzdialený od horného, predného a spodného okraja štátnej vlajky a jeho výška sa rovná polovici výšky štátnej vlajky. Pomer strán štátnej vlajky je 2 : 3. :Čl. 9. ods. 2 Ústavy Slovenskej republiky, § 7 ods. 1 zákona NR č. 63/1993 Z. z. o štátnych symboloch Slovenskej republiky a ich používaní [1]