Vlastějovice
Vlastějovice | |
---|---|
Kulturní památka: dům čp. 1 s kaplí | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Zruč nad Sázavou |
Obec s rozšířenou působností | Kutná Hora (správní obvod) |
Okres | Kutná Hora |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°43′53″ s. š., 15°10′29″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 467 (2022)[1] |
Rozloha | 19,06 km²[2] |
Nadmořská výška | 354 m n. m. |
PSČ | 285 23 |
Počet domů | 269 (2021)[3] |
Počet částí obce | 8 |
Počet k. ú. | 6 |
Počet ZSJ | 7 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Vlastějovice 4 285 23 Vlastějovice starosta@vlastejovice.cz |
Starosta | Jiří Lapáček |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Vlastějovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 534561 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Vlastějovice (německy Hammerstadt) se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, asi 27 km jižně od Kutné Hory a 5 km jihovýchodně od Zruče nad Sázavou. Žije v ní 467[1] obyvatel. Součástí obce jsou i vesnice Březina, Budčice, Kounice, Milošovice, Pavlovice, Skala a Volavá Lhota.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305. Ves drželi Vlastějovičtí a po nich Firšicové z Nabdína. Roku 1573 ves koupil Trčka z Lípy a roku 1663 Antonín Losy z Losinthalu. Od roku 1689 se jako držitel vsi připomíná Johann Christian Stubick z Königsteinu.
Ve 2. polovině 18. století se v obci narodil Ignác Loubal, pražský měšťan a zakladatel železných hamrů v Jesenném. Také podle záznamu v kancionálu Vincence Dolenského z Bozkova se Ignác Loubal narodil v obci Hamrštadt (z německého Hammerstadt = Vlastějovice).
Na počátku 20. století zde působil statkář a politik Josef Prášek (1861–1925), poslanec zemského sněmu.[4][5]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice[6]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
- 1868 země česká, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat České Budějovice, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[8]
- 1945 země česká, správní okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[9]
- 1949 Jihlavský kraj, okres Ledeč nad Sázavou[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora
Rok 1932
V městysi Vlastějovice (přísl. Březina, Budčice, Laziště, 580 obyvatel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] výroba cementového zboží, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Vlastějovicích, 4 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, 3 mlýny, obuvník, povozník, rolník, 2 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Vlastějovice, stavební družstvo, 3 trafiky.
Pamětihodnosti
- Zřícenina kaple svaté Maří Magdaleny na kopci Fiolníku – dnes již neexistující, neboť zbytky včetně základů byly pohlceny povrchovým lomem.
- Venkovský dům s kaplí čp. 1: zapsaný do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR (číslo rejstříku ÚSKP 15033/2-3530).[12]
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 3 km lze najet na silnici II/336 Uhlířské Janovice - Zruč nad Sázavou - silnice II/150.
- Železnice – Územím obce vede železniční trať 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy v úseku trati mezi Kácovem a Světlou nad Sázavou bylo roku 1903. Na území obce leží železniční zastávka Laziště, železniční stanice Vlastějovice a železniční zastávka Budčice.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky Zruč nad Sázavou-Pertoltice-Zruč nad Sázavou (v pracovní dny 1 spoj) (dopravce ČSAD Benešov) a Ledeč n.Sázavou-Pertoltice-Zruč nad Sázavou (v pracovní dny 1 spoj) (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
- Železniční doprava – Tratí 212 jezdilo v pracovní dny 12 párů osobních vlaků, o víkendu 9 párů osobních vlaků.
Galerie
Kulturní památka: dům čp. 1 s kaplí
Domy podél žluté do Pertoltic
Domy v dlážděné ulici
Památník obětem první a druhé světové války
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ PRÁŠEK, Josef [online]. hiu.cas.cz [cit. 2014-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-21.
- ↑ Kronika obce Vlastějovice [online]. hasicivlastejovice.estranky.cz [cit. 2014-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1849. (česky a německy)
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-08-31]. Identifikátor záznamu 125460 : Venkovský dům s kaplí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlastějovice na Wikimedia Commons
- Vlastějovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlastějovice E. Domy v dlažděné ulici (od rozcestníku dolů k Sázavě), okres Kutná Hora, Česká republika.
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlastějovice D. Domy podél žluté do Pertoltic, okres Kutná Hora, Česká republika.
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlastějovice J. Památník obětem 1. a 2. světové války, okres Kutná Hora, Česká republika.
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: