Vlasta Fabianová

Vlasta Fabianová
Narození29. června 1912
Lvov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. června 1991 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Alma materPražská konzervatoř
ChoťJosef Bezdíček (1941–1962)
Bohumil Záhorský (1971–1980)
PříbuzníVěra Fridrichová (sestřenice)
Miroslav Fridrich (strýc)
František Fridrich (dědeček)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlasta Fabianová (29. června 1912 Lvov, Rakousko-Uhersko, nyní Ukrajina – 26. června 1991 Praha), byla česká herečka.

Vlasta Fabianová a Gustav Nezval (Brno, 1939)

Život

Narodila se ve Lvově, v rodině prokuristy místní filiálky Ústřední banky českých spořitelen.[1] Do Prahy se přestěhovala s matkou v roce 1914, otec se za nimi vrátil z první světové války v roce 1917. Absolvovala dramatické oddělení pražské konzervatoře (1928–1932), krátce působila ve Švandově divadle a žižkovském divadle Akropolis. V letech 1932–1941 působila ve Státním divadle v Brně, odkud byla k 1. srpnu 1941 angažována jako členka činohry Národního divadla v Praze.[2] Zde působila pod vedením řady režisérů (Karel Dostal, Antonín Dvořák, Jiří Frejka, Jindřich Honzl, Otomar Krejča, Miroslav Macháček, Jaromír Pleskot, Alfréd Radok, František Salzer) až do nuceného odchodu do  důchodu v roce 1977. Byla herečkou aristokratického zjevu se sametovým podmanivým hlasem a vytříbenou řečovou kulturou. Poměrně brzy začala vyučovat adepty herectví, nejdříve na Pražské konzervatoři (1947), poté na pražské DAMU, kde byla roku 1964 jmenována docentkou a později profesorkou. Byla i vyhledávanou recitátorkou, pro své hlasové přednosti často pracovala v rozhlase a v dabingu. Hrála rovněž v televizních inscenacích a ve filmu.

Jejím manželem byl rozhlasový režisér Josef Bezdíček (1900–1962), po jeho smrti se provdala v roce 1971 za herce Národního divadla Bohuše Záhorského (1906–1980).

Její sestřenicí byla scénografka a výtvarnice Věra Fridrichová (1919–1978),[3] strýc Miroslav Fridrich (1884–1964) byl skladatel a výtvarník.[4] Děd František Fridrich (1856–1933) byl kapelník a skladatel vojenské hudby a obstaral první úpravu státní hymny.[5]

Je pochována na Vyšehradském hřbitově v Praze v hrobě[6] označovaném jako „Pomník českým hercům“, který byl odhalen v roce 1999 a je ve společné péči Herecké asociace a Nadace Život umělce.

Citát

Na vaše hodiny jsme se vždycky těšili jak malí. Děláme rovnítko mezi to, co nám dala škola a co jste nám dala vy. Především svým osobním příkladem, příkladem svého herectví. Často vzpomínáme, jak jste se štvala z divadla do školy a zase zpátky, jak jste nám nosila rekvizity, holkám jste půjčovala šaty. A ty vaše bramborové saláty – to byla jedna báseň! Kolik jen jsme jich snědli!

Viktor Preiss[7]

Filmografie

  • 1940 Pohádka máje – Ríšova bytná
  • 1940 Druhá směna – Marie Gregorová
  • 1941 Rukavička – paní Zejdová
  • 1943 Tanečnice – Marie Luisa
  • 1945 Prstýnek – kněžna Andresová (významná role)
  • 1945 Bludná pouť (nedokončený film) – Eva Daubnerová
  • 1946 Housle a sen – Anna Zásmucká
  • 1947 Znamení kotvy – Černá Fanka
  • 1947 Křižovatka (nedokončený film) – Kristina Prokopová
  • 1948 Krakatit – dívka se závojem a členka teroristické organizace
  • 1949 Revoluční rok 1848 – Božena Němcová
  • 1949 Červená ještěrka – Erna
  • 1952 Velké dobrodružství – Ellen
  • 1953 Nástup – Dejmková
  • 1953 Jestřáb kontra Hrdlička – Hrdličková
  • 1955 Anděl na horách – Matoušková
  • 1958 Morálka paní Dulské – Juljaševičová
  • 1958 Páté kolo u vozu – Janurová
  • 1960 Srpnová neděle – Mixová
  • 1961 Vlasta Fabiánová (dokumentární film)
  • 1966 Fantom Morrisvillu – Arabella
  • 1977 Setkání v červenci – Edova matka
  • 1978 Báječní muži s klikou – Emilie Kolářová-Mladá
  • 1979 Koncert na konci léta – hraběnka Eleonora
  • 1982 Sůl nad zlato – pěstounka
  • 1983 A csoda vége – Kamilla
  • 1984 Barrandovské nokturno aneb Jak film zpíval a tančil – host
  • 1986 Velká filmová loupež – host

Televizní hry

  • 1957 Starý bručoun – Marcolina
  • 1958 Mračno – Kateřina
  • 1959 Radúz a Mahulena – Runa
  • 1961 Jobova noc – recitace
  • 1963 Romance štědrovečerní
  • 1964 Nápadníci trůnu – Ragenhild
  • 1964 Fiorenza
  • 1965 Samota – Helena Tolarová
  • 1967 Malá Dorritka – Klenamová
  • 1967 Psí pohádka – babička
  • 1969 Popel – matka
  • 1969 Kdo zachrání hořící les
  • 1970 Klára a Angelika – Klára
  • 1971 Zločin na Zlenicích hradě – Blažena
  • 1971 Lidé na křižovatce – Vítová
  • 1971 Kriminální tango – Kingseppová
  • 1973 Tichý svědek – Eliška Zavřelová
  • 1973 Pohádky malé harfy – průvodce pohádek
  • 1974 Princ Chocholouš – chůva
  • 1974 Lekce z přítomnosti – učitelka Tomanová
  • 1974 Tribun lidu – tchyně
  • 1974 Svět vody – matka
  • 1975 Vlivná osoba – Lilian
  • 1975 Ať hodí kamenem – vychovatelka Kačenka
  • 1976 Dítě (Bakaláři 1976) – matka učitelky
  • 1976 Petřička – služka Adéla
  • 1976 Úschovna klíčů – průvodce seriálu
  • 1976 Holka modrooká – babička
  • 1976 Podzemí svobody – komturka da Tore
  • 1977 Tetinka – Nováková
  • 1977 Kremelský orloj – Anna
  • 1977 Smuteční hudba za padlé hrdiny – Rejchova matka
  • 1978 Zákony pohybu (TV seriál – 1., 4. a 6. díl) – Hájkova matka
  • 1978 Zip (Bakaláři 1978) – matka
  • 1979 Pastýřská pohádka – Stařena
  • 1980 Odpolední návštěva – matka Rut
  • 1980 Jak namalovat ptáčka – profesorka hudby
  • 1981 Královna bludiček – teta Ambrozů
  • 1981 Dějiny jednoho dne – Malá, bytná
  • 1981 Hastrmani – babka Kalnáčová
  • 1981 Na konci je začátek – Kamila
  • 1982 Má dáti, dal – bytná
  • 1982 Kočičí hra – Gizela
  • 1983 Zuzana Vojířová (TV opera) – babička
  • 1983 Hrdinové okamžiku – Marie Ryšavá
  • 1983 Modrý telefon – herečka
  • 1984 Budulínek-Mandelinka – babička
  • 1985 Kdo zachrání kovboje – paní Doylová
  • 1986 Prstýnek bez kamínku – babička
  • 1987 Znění zlatého zvonku – Věštkyně
  • 1987 Polom v bezvětří (TV seriál – 3. díl) – matka Valentíkova
  • 1987 V kleštích – teta Olga
  • 1987 Paví pírko – kmotřička
  • 1989 Dobrodružství kriminalistiky (TV seriál – epizoda Rekonstrukce) – Eleonora Rawlinsonová

Vybrané divadelní role

  • 1931 Josef Masopust: Právo první noci, role Berta ze Statgen, Divadlo Na Slupi, režie Jaroslav Pleva
  • 1931 A. Jirásek: Vojnarka, role Bětka, děvečka u Vojnarové, Divadlo Na Slupi, režie Josef Barek
  • 1931 A. Jirásek: Pan Johanes, role: Princezna Kačenka, Divadlo Na Slupi, režie František Smažík
  • 1931 E. A. Hruška: Z desatera, role Paní, Divadlo Na Slupi, režie Josef Barek
  • 1931 Quido Maria Vyskočil: Třináctý, role OLga, dcera vynálezce Hojdara, Divadlo Na Slupi, režie Josef Barek
  • 1931 Josef Drozd, Honza pánem: role Víla-štěstí, Divadlo Na Slupi, režie Franta Smažík
  • 1931 Otakar Šeller: Kašpárkovo zmoudření, role Česká pohádka, Divadlo Na Slupi, režie Franta Smažík
  • 1932 V. Baldassari-Plumlovská: Libuše a Přemysl, role Libuše, Divadlo Na Slupi, režie Franta Smažík
  • 1932 František Cimler: Matka Kráčmerka, role : ? ( Vlasta Fabianová uvedena v ostatních rolích), Divadlo Na Slupi, režie Jindřich Král
  • 1932 O'Connor: Dolly dobrodružka, role: Dolly, Švandovo divadlo
  • 1932 G. M. Sierra, H. Maurer: Julie si koupí dítě, Julie, ND, režie  Milan Svoboda
  • 1932 O. Werner: Právo na hřích, Jaja, ND, režie  M. Svoboda
  • 1933 Jaroslav Vrchlický: Soud lásky, Brianda z Luny, Národní divadlo, režie  Karel Hugo Hilar
  • 1933 William Shakespeare: Večer tříkrálový, Viola, Zemské divadlo v Brně, režie  Jaroslav Kvapil
  • 1933 Ivo Vojnovič: Smrt matky Jugovićů, Andélija, Zemské divadlo v Brně
  • 1933 P. Géraldy: Kristýna, Kristýna, Zemské divadlo v Brně
  • 1934 I. Vojnovič: Smrt matky Jugovićů, Dívka Kosovka, ND, režie Jaroslav Kvapil
  • 1934 J. Hilbert: Sestra, Mery Levinová, Zemské divadlo v Brně
  • 1934 Jiří Mahen: Janošík, Anka, Zemské divadlo v Brně
  • 1934 bratři Mrštíkové: Maryša, Maryša, Zemské divadlo v Brně
  • 1935 Karel Čapek: R.U.R., Helena, Zemské divadlo v Brně
  • 1935 Karel Čapek: Loupežník, Lola, Zemské divadlo v Brně
  • 1936 William Shakespeare: Kupec benátský, Portie, Zemské divadlo v Brně
  • 1936 Frank Tetauer: Diagnosa, Marta, Zemské divadlo v Brně
  • 1937 Karel Čapek: Bílá nemoc, Aneta , Zemské divadlo v Brně
  • 1937 W. Shakespeare: Sen noci svatojánské,Titanie, Zemské divadlo v Brně
  • 1938 Molière: Don Juan, Elvíra, Zemské divadlo v Brně
  • 1938 W. Shakespeare: Jak se vám líbí, Rosalinda, Zemské divadlo v Brně
  • 1939 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Roxana, Zemské divadlo v Brně
  • 1939 J. Vrchlický: Noc na Karlštejně, Eliška, Zemské divadlo v Brně
  • 1939 W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Kateřina, Zemské divadlo v Brně
  • 1940 František Kožík: Shakespeare, Anna Hathawayová, Zemské divadlo v Brně
  • 1940 Jaroslav Vrchlický: Hippodamie, Hippodamie, Zemské divadlo v Brně, režie Jan Škoda
  • 1940 J. Bor, I. A. Gončarev: Strž, Věra, Zemské divadlo v Brně , režie Jan Bor
  • 1941 Miloš Hlávka: Benátská maškaráda, Beatrice, ND, režie Jiří Frejka
  • 1941 Henrik Ibsen: Nápadníci trůnu, Sigrid, ND, režie Jan Bor
  • 1941 E. Vachek: Prsten, Helena Plevovová, Prozatímní divadlo, režie Jiří Frejka
  • 1941 D. C. Faltis: Veronika, Veronika, Prozatímní divadlo, režie J. Frejka
  • 1941 Frank Tetauer: Zpovědník, Alena, Prozatímní divadlo, režie Aleš Podhorský
  • 1942 G. Forzano: Průvan, Angelina, ND, režie Vojta Novák
  • 1942 T. de Molina: Sokyně, Dona Angela, Prozatímní divadlo, režie A. Podhorský
  • 1942 J. Bor: Zuzana Vojířová, Kateřina z Ludanic, ND, režie Jan Bor
  • 1942 František Kožík: Meluzina, Ondřejka, Prozatímní divadlo, režie V. Novák
  • 1942 G. Hauptmann: Před západem slunce, Pavla Klotylda Clausenová, ND, režie Karel Dostal
  • 1943 bratři Mrštíkové: Maryša, Maryša, ND, režie A. Podhorský
  • 1943 F. X. Svoboda: Na boušínské samotě, Růžena Strnadová, ND, režie V. Novák
  • 1943 J. Nyírö: Řezbář Ukřižovaného, Anikó, ND, režie Karel Dostal
  • 1943 Jaroslav Vrchlický: Soud lásky, Ysoarda z Ansoys, ND, režie K. Dostal
  • 1943 M. Hlávka: Kavalír Páně, Marie Jana, Prozatímní divadlo, režie Jiří Frejka
  • 1943 F. Grillparzer: Sen jako život, Mirza, Gülnara, ND, režie K. Dostal
  • 1943 Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák aneb Hody divých žen, Lesana, ND, režie J. Frejka
  • 1944 Stanislav Lom: Člověk Odysseus, Afrodita, Národní divadlo, režie J. Frejka
  • 1944 Molière: Tartuffe, Elmíra, ND, režie K. Dostal
  • 1944 Olga Barényiová: Zámek Miyajima, Lola, ND, režie A. Podhorský
  • 1945 William Shakespeare: Večer tříkrálový, Marie, Stavovské divadlo, režie K. Dostal
  • 1945 J. B. Priestley: Přišli k městu, Alena Fosterová, Stavovské divadlo, režie V. Novák
  • 1946 J. Anouilh: Kruté štěstí, Tereza, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
  • 1946 Z. Němeček: Penězokaz, Brigita, Stavovské divadlo, režie K. Dostal
  • 1946 Ferdinand Peroutka: Oblak a valčík, Marie, Stavovské divadlo, režie K. Dostal
  • 1946 Josef Čapek, Karel Čapek: Ze života hmyzu, Apatura Iris, ND, režie Jindřich Honzl
  • 1947 T. Wilder: Jen o chlup, Sabina, Stavovské divadlo, režie Jiří Voskovec
  • 1947 J. Anouilh: Pozvání na zámek, Slečna Capulatová, Stavovské divadlo, režie František Salzer
  • 1947 William Shakespeare: Jak se vám líbí, Rosalinda, Stavovské divadlo, režie K. Dostal
  • 1948 M. V. Kratochvíl: České jaro, Róza, Stavovské divadlo, režie A. Dvořák
  • 1948 František Langer: Jiskra v popelu, Růžena, Stavovské divadlo, režie František Salzer
  • 1948 F. Rachlík: Kulový král, Anka, Stavovské divadlo, režie F. Salzer
  • 1948 bratři Mršíkové: Maryša, Maryša, ND, režie Jindřich Honzl
  • 1949 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Roxana, Tylovo divadlo, režie F. Salzer
  • 1949 Jiří Mahen: Janošík, Cigánka, Národní divadlo, režie A. Dvořák, K. L. Zachar
  • 1949 Alois Jirásek: Lucerna, Klásková, ND, režie Josef Pehr
  • 1950 A. Jirásek: Jan Žižka, Kateřina, ND, režie Antonín Dvořák
  • 1950 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Rosana, Tylovo divadlo, režie F. Salzer
  • 1950 A. N. Ostrovskij: Výnosné místo, Anna Pavlovna, Tylovo divadlo, režie Jan Škoda
  • 1951 Ivan Olbracht, Eva Vrchlická: Anna proletářka, žena ministerského předsedy, Tylovo divadlo, režie Antonín Dvořák
  • 1951 W. Shakespeare: Othello, Emilie, Tylovo divadlo, režie Jan Škoda
  • 1951 A. P. Čechov: Višňový sad, Ljubov Andrejevna Raněvska, Tylovo divadlo, režie A. Dvořák
  • 1952 A. Surov: Zelená ulice, Sofie Romanovna, Tylovo divadlo, režie F. Salzer
  • 1952 K. A. Treňov: Ljubov Jarová, Pavla Petrovna Panovová, Tylovo divadlo, režie Antonín Dvořák
  • 1952 A. N. Ostrovskij: Pozdní láska, Varvara Charitonovna Lebědkinová, Tylovo divadlo, režie F. Salzer
  • 1953 Alois Jirásek: Samota, Ada, Tylovo divadlo, režie A. Dvořák
  • 1953 O. Šafránek: Vlastenec, Kolárová, Tylovo divadlo, režie František Salzer
  • 1953 J. K. Tyl: Jan Hus, Háta, Tylovo divadlo, režie A. Dvořák
  • 1954 Frank Tetauer: Ideální manžel , Paní Cheveleyová, Tylovo divadlo, režie Otomar Krejča
  • 1954 G. Zapolska: Morálka paní Dulské, Hanka, Tylovo divadlo, režie Miloš Nedbal
  • 1954 W. Shakespeare: Benátský kupec, Porcie, Tylovo divadlo, režie F. Salzer
  • 1955 J. Zeyer: Radúz a Mahulena, Královna Nyola, Smetanovo divadlo, režie F. Salzer
  • 1956 Vítězslav Nezval: Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Kleito, Tylovo divadlo, režie Alfréd Radok
  • 1957 Nâzım Hikmet: Podivín, Nichal, Tylovo divadlo, režie Otomar Krejča
  • 1957 L. Hellmanová: Podzimní zahrada, Konstancie Tuckermanová, Tylovo divadlo, režie Alfréd Radok
  • 1957 Molière: Don Juan, Elvíra, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1958 František Hrubín: Srpnová neděle, Věra Mixová, Tylovo divadlo, režie Otomar Krejča
  • 1958 J. K. Tyl: Strakonický dudák aneb Hody divých žen, Lesana, ND, režie O. Krejča
  • 1959 William Shakespeare: Hamlet, Gertruda, ND, režie J.  Pleskot
  • 1960 A. P. Čechov: Racek, Irina Nikolajevna Arkadinová, Tylovo divadlo, režie O. Krejča
  • 1961 J. Honzl: Román lásky a cti, Sofie Podlipská, ND, režie Miloš Nedbal
  • 1962 A. Dvořák: Božena Němcová bojující, Božena Němcová, ND, režie F. Salzer
  • 1962 W. Shakespeare: Veselé windsorské paničky, Paní Hošková, Tylovo divadlo, režie J. Pleskot
  • 1963 Sofokles: Oidipús vladař, Iokasté, Smetanovo divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1963 W. Shakespeare: Sen noci svatojánské, Titanie, ND, režie Václav Špidla
  • 1963 Jaroslav Průcha: Hrdinové okamžiku, Otilie Sklenářová-Malá, Tylovo divadlo, režie Jiří Dohnal
  • 1963 W. Shakespeare: Romeo a Julie, Paní Kapuletová, ND, režie Otomar Krejča
  • 1964 M. Frisch: Andorra, Seňora, Tylovo div., režie Jaromír Pleskot
  • 1965 I. S. Turgeněv: Měsíc na vsi, Natalja Petrova, Tylovo divadlo, režie Rudolf Hrušínský
  • 1965 J. Čapek, K. Čapek: Ze života hmyzu, Apatura Iris, Národní divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1965 A. Miller: Po pádu, Matka, Tylovo divadlo, režie Vítězslav Vejražka, Karel Pech
  • 1966 J. Giraudoux: Bláznivá ze Chaillot, Josefína, Bláznivá z Náměstí Svornosti, Tylovo divadlo, režie R. Hrušínský
  • 1967 F. G. Lorca: Dům doni Bernardy, Bernarda, Tylovo divadlo, režie A. Radok
  • 1967 A. P. Čechov: Višňový sad, Ljubov Andrejevna Raněvska, Tylovo divadlo, režie J. Pleskot
  • 1969 Karel Čapek: Loupežník, Fanka, ND, režie Rudolf Hrušínský
  • 1971 Carlo Goldoni: Vějíř, Geltruda, Tylovo divadlo, režie K. L. Zachar
  • 1972 Richard Brinsley Sheridan: Škola pomluv, Lady Candourová, Tylovo divadlo, režie M. Macháček
  • 1973 Maxim Gorkij: Děti slunce, Antonova, Národní divadlo, režie Jan Kačer
  • 1974 István Örkény: Kočičí hra, Gizela, Tylovo divadlo, režie G. Székely
  • 1974 E. Rostand: Cyrano z Bergeracu, Matka Markéta, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1976 A. Mambetov, A. Nurpejisov: Po noci den, Stařena, Národní divadlo, režie A. Mambetov

Gramofonové nahrávky

  • 1942 D. C. Faltis – Veronika – scéna ze čtvrtého dějství, role Veroniky
  • 1944 Moliere – Tartuffe – scéna Tartuffa, Elmíry a Organa, role Elmíry
  • 1954 Edmond Rostand – Cyrano z Bergeracu – scény ze třetího dějství, role Roxany
  • 1954 W. Shakespeare – Hamlet – Hamletův rozhovor s matkou (ze třetího dějství), role královny Gertrudy
  • 1955 Božena Němcová – Babička – výběr z kapitol čte V. Fabianová
  • 1957 A. N. Ostrovskij – Pozdní láska – výstup z druhého dějství, role Lebědkinové
  • 1957 W. Shakespeare – Richard III. – první a druhý výstup, role kněžny Anny
  • 1960 František Hrubín – Srpnová neděle – z prvního dějství, role Věry Mixové
  • 1960 Marie Pujmanová – Život proti smrti – úryvek

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. ↑ František Götz: Vlasta Fabianová, Orbis, Praha, 1963
  2. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 92
  3. ↑ Věra Fridrichová v Encyklopedii dějin města Brna
  4. ↑ Miroslav Fridrich v Encyklopedii dějin města Brna
  5. ↑ František Fridrich v Encyklopedii dějin města Brna
  6. ↑ společný hrob na Vyšehradském hřbitově v Praze ve kterém je uložena herečka Vlasta Fabianová.. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-31. 
  7. ↑ Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 215, 220–23, 259, ISBN 80-207-0419-1

Literatura

  • Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 15, 67
  • Bohumil Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 58, 113, 116, 125, 132, 138, 141, 148, 167, 170, 200, 204, 253–4, 256, 261, 263, 317–9, 343, 359
  • Biografický slovník českých zemí : 16. sešit : Ep–Fe. Praha : Academia ; Historický ústav AV ČR, 2013. 136 s. ISBN 978-80-200-2292-9 (Academia) ; ISBN 978-80-7286-215-3 (Historický ústav AV ČR). S. 38.
  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 159
  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945, Orbis, Praha, 1966, str. 187, 193, 199, 227, foto 498, 509, 534, 622
  • František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 207, 266, 272, 278, 333
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 79, 252, 332, 334, 349, ISBN 80-200-0782-2
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 240, 258, 271, 274–5, 299
  • František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 63, 141–3, 192
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 208, 407
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 81, 84, 114, 155–6, 161, 209, 211, 248, 307, 387, 418, 499, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 95, 255, 325–326, 350, 493, 520, 545.
  • Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 251–253.
  • František Götz: Vlasta Fabianová, Orbis, Praha, 1963
  • Petr Hořec: Úsměvy paní Thálie, vyd. Daniel, 1992, str. 28–32
  • Ladislav Chmel. Vlasta Fabianová – pěknej život to byl. Praha : Petrklíč, 2005. 149 s. ISBN 80-7229-117-3.
  • Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 75, 358, 382, 390–1, 412, 433–5, 439
  • Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 18, 47, 55, 61, 65, 92–4, 102–3, 105, 114, 117, 133–4, 136, 169–171, 257, 272, 280, 281, 285, 371, 446, ISBN 80-204-0493-7
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 128, 170
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 92-4
  • Viktor Kudělka: Ženy jeho snů, vyd. Knihkupectví Michala Ženíška, Brno, 1994, str. 107–117
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 407–412.
  • Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 24–6, 28, ISBN 80-903399-5-6
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 296. 
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 249, 261, 292, 294, 298–9, 302, 384, ISBN 80-207-0485-X
  • Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 89, 91 ISBN 80-7243-121-8

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlasta Fabianová 1930.jpg
Vlasta Fabianová, česká herečka (foto kolem roku 1930)
Vlasta Fabianová Gustav Nezval 1939.png
Cyrano z Bergeracu, Zemské divadlo Brno, Vlasta Fabianová (Roxana), Gustav Nezval (Kristian de Neuvillette)